Cestovní mapa ESFRI (Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury) 2021 je již šestým vydáním tohoto
dokumentu. Od roku 2006 tak Cestovní mapy ESFRI ovlivňují evropské a národní strategie, politiku a financování
výzkumných infrastruktur. ESFRI pravidelně aktualizuje tuto Cestovní mapu, aby poskytovala koherentní a strategickou
vizi zajišťující, že Evropa má vynikající výzkumné infrastruktury ve všech oblastech vědy a inovací. Klíčová
poselství vydaná pro rok 2021, připravená během pandemie COVID-19, zdůrazňují význam světových výzkumných
infrastruktur umožňujících špičkový výzkum pro řešení naléhavých požadavků a výzev společnosti. Tato Cestovní mapa,
která ze všech vydání od roku 2006 obsahuje projekty s nejvyššími celkovými náklady na přislíbené investice, ukazuje
přetrvávající ochotu národních vlád významně investovat do zlepšování kapacit výzkumných infrastruktur v Evropě, což
je důležitý prvek dlouhodobé vědecké suverenity a připravenosti EU na krize.
„Cestovní mapa ESFRI 2021 připravuje cestu pro plně rozvinutý ekosystém evropských výzkumných
infrastruktur,“ uvedla ředitelka pro Evropský výzkumný prostor a inovace z Generálního ředitelství Evropské
komise pro výzkum a inovace Anna Panagopoulou.
Cestovní mapa ESFRI 2021 zahrnuje 41 evropských výzkumných infrastruktur, které již byly implementovány, a 22
projektů, které jsou v přípravné fázi. Celkové investice do těchto, často celosvětově unikátních zařízení, přesáhne
25 miliard EUR.
Jan Hrušák, předseda ESFRI, zdůraznil: „Cestovní mapa ESFRI představuje nový koncept zaměřující se na
připravenost a implementaci na základě potřeby poskytovat vědu a služby společnosti. Výzkumné infrastruktury tak musí
být provozuschopné. To se také promítlo do procesu hodnocení. Bylo zavedeno pravidlo 10 let, po jejichž uplynutí musí
být výzkumné infrastruktury implementovány začít poskytovat služby.“ Potřeby strategického rozmístění výzkumných
infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru jsou nyní lépe chápány.
Výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají ke klíčovým politickým prioritám EU jako je Green Deal, Twin Transition a Health Union. Jsou klíčové pro řešení nejrůznějších společenských výzev, jak ukazuje platforma COVID-19. Služby zprostředkované výzkumnými infrastrukturami by mohly hrát důležitou roli při implementaci evropských misí a dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Cestovní mapa ESFRI 2021 je příkladem dobré praxe v oblasti evropské spolupráce v implementaci vizí a implementace udržitelných perspektiv pro interoperabilní ekosystém výzkumných infrastruktur jako klíčových aktivit Evropy.
Výzkumné infrastruktury tvoří základní pilíř výzkumu a inovací, jsou důležité nejen pro poskytování služeb pro excelentní vědu, ale také pro svůj přístup orientovaný právě na služby, a zároveň také na socioekonomický dopad. Díky výzkumným infrastrukturám se udržuje věda na excelentní úrovni, což je esenciální pro inovace v Evropě, jak popisuje Strategická zpráva (Strategy Report), landscape analýza a také politická vize ESFRI. Strategicky orientovaná landscape analýza umožňuje porozumět vzájemné propojenosti výzkumných infrastruktur, vzájemným vztahům celého výzkumného ekosystému, identifikovat výzvy, poskytovat strategické poradenství národním i evropským autoritám včetně otázky budoucích investic do výzkumných infrastruktur.
Přestože je Cestovní mapa ESFRI 2021 již publikována, mise ESFRI nadále pokračuje a čelí dalším výzvám, jako je postavení výzkumných infrastruktur v novém Evropském výzkumném prostoru, zapojení stakeholderů a komunikace navenek, monitorování implementovaných výzkumných infrastruktur, rozšiřování inovačního ekosystému výzkumných infrastruktur a zapojení výzkumných infrastruktur do iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Je třeba zdůraznit, že Cestovní mapa ESFRI 2021 je více než pouhý seznam projektů. Strategická zpráva (Strategy Report) a landscape analýza mají stejnou strategickou důležitost. „Jsem přesvědčen, že ESFRI, díky své téměř 20leté zkušenosti, posílené kapacitě a zvýšené efektivitě, může utvářet budoucnost, kde výzkum propojený napříč vědeckými disciplínami napomáhá čelit výzvám nejen jako je současná pandemie COVID-19, ale i mnohým dalším, které jsou před námi," konstatoval ve svém vystoupení Jan Hrušák. Představil tak rámec Cestovní mapy ESFRI, kterou následně oficiálně předal slovinské ministryni školství Simoně Kustec, jako zástupkyni slovinského předsednictví v Radě EU.
Jana Kolar, zvolená předsedkyně ESFRI (2022–2023) se ujala moderování panelu, na kterém vystoupil Jean-Eric Paquet, generální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR Pavel Doleček a diplomatický poradce italského ministra pro školství, univerzity a výzkum Marco Giungi. Diskuse se zaměřila na výzkumné infrastruktury a jejich roli, jak mohou dále přispět k rozvíjejícímu se prostředí výzkumu a inovací, k udržitelnému evropskému hospodářskému růstu a řešení klíčových globálních výzev. Všichni panelisté se shodli, že hlavním úkolem Evropské komise, členských států EU a vědecké komunity je implementace vizí Cestovní mapy ESFRI, a to prostřednictvím adekvátního financování, synergií, inkluzivity, větší viditelnosti a dopadu.
„Agenda výzkumných infrastruktur má pro ČR významný a zejména strategický potenciál,“ poznamenal náměstek Pavel Doleček. Výzkumné infrastruktury se staly klíčovou prioritou českého předsednictví v Radě EU. V návaznosti na důležitost výzkumných infrastruktur bude ČR hostit konferenci ICRI, výzkumnou konferenci celosvětového významu se zaměřením na výzkumné infrastruktury, a to v říjnu 2022. Pavel Doleček věří, že debata na vysoké politické úrovni povede ke schválení závěrů Rady k výzkumným infrastrukturám, a to i díky tomu, že jsou výzkumné infrastruktury vnímány jako součástí kritické infrastruktury.
Apostolia Karamali, vedoucí oddělení pro výzkum a inovace Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, zdůraznila prioritní oblasti Paktu pro výzkum a inovace (Doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě přijaté 26. listopadu letošního roku stanovující ERA akce, k nimž se budou členské státy EU hlásit na dobrovolné bázi. Tyto ERA akce jsou identifikovány, aby zajistily dopad, důvěryhodnost a efektivitu nového Evropského výzkumného prostoru. Pro výzkumné infrastruktury je relevantní zejména ERA akce č. 8, kterou je Posílení udržitelnosti, dostupnosti a odolnost výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru.
Oficiální představení Cestovní mapy ESFRI také poskytlo jedinečnou příležitost představit nové projekty, které byly prezentovány svými koordinátory. Následná panelová diskuse byla mimo jiné věnována strategickým otázkám evropského ekosystému výzkumných infrastruktur.
V průběhu závěrečného vystoupení se Jan Hrušák, Jana Kolar a Apostolia Karamali shodli na tom, že Cestovní mapa ESFRI je názornou ukázkou vysokého potenciálu evropské spolupráce. Zároveň vyjádřili veliké uznání úsilí více než 250 expertům z celé Evropy (členům strategických pracovních skupin ESFRI, delegátům ESFRI a zástupcům Evropské komise). Znovu také zdůraznili obrovskou kapacitu výzkumných infrastruktur rychle reagovat na současné výzvy i za extrémních podmínek, dále potřebu posouvat jejich příspěvky na další úroveň a ochotu spojit síly se všemi stakeholdery při realizaci nového Evropského výzkumného prostoru.
Záznam celé konference je dostupný na YouTube kanálu ESFRI.Cestovní mapa ESFRI 2021 je dostupná na webových stránkách ESFRI.
