Účelem předkládané analýzy bylo posoudit a ověřit, jak se nový způsob přijímacího řízení osvědčil v praxi, jak je přijímán rodiči a žáky, kteří v letošním roce prošli přijímacím řízením a jaké jsou jeho administrativní, organizační a finanční dopady. Analýza vycházela z údajů zejména ze tří zdrojů:
- ze statistických údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání o proběhlém přijímacím řízení, které byly vykázány středními školami k 31. 5. 2009;
- z výsledků opakovaných tzv. rychlých šetření, provedených Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) mezi řediteli škol;
- z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou GfK Czech, s.r.o. na reprezentativním vzorku žáků nynějších prvních ročníků středních škol a jejich rodičů.
Výběr některých zajímavých zjištění
Průměrně využili uchazeči možnost podat 2 přihlášky (jen jedna třetina uplatnila přihlášky tři).
Úspěšnost přijetí v prvním kole vztažená ke žákům vycházejícím z 9. ročníku ZŠ se mírně snížila. Proti předcházejícímu roku jde sice jen o mírný pokles, ale v letošním roce se ucházelo o přijetí do SŠ o zhruba 6700 žáků základní školy méně než v loňském roce. Teoreticky by tedy měla být úspěšnost přijetí vyšší než loni.
Úspěšnost uchazečů v 1. kole přijímacího řízení (2005/06 - 2008/09).
Podle průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou GfK Czech s.r.o. byl nový systém přijímacího
řízení přijímán poměrně pozitivně. Nebyl však pokládán za spravedlivější. Zpětná vazba
zápisovým lístkem rodičům problémy nedělala. Tato praxe je však zároveň terčem kritiky
krajských úřadů a částečně i základních škol.
Velmi negativně se k novému způsobu přijímacího řízení staví ředitelé středních škol.
V odpovědích na rychlá šetření na počátku tohoto roku více než polovina ředitelů středních škol
ohodnotila změnu organizace přijímacího řízení stupněm 5, tedy velmi negativně (51,4 %).
Dalších cca 29 % ji ohodnotilo stupněm 4 (tedy spíše negativně) a 14,3 % stupněm 3 (neutrálně). Jen velmi
malé procento hodnotilo změny kladně: 2,5 % zvolilo stupeň 2 (tj. hodnocení spíše pozitivní) a 0,7 % stupeň
1 (tj. hodnocení velmi pozitivní). V průměru tak ředitelé středních škol ohodnotili dané změny stupněm
4,3 na škále 1-5, kde stupeň 1 odpovídá velmi pozitivnímu hodnocení a 5 velmi negativnímu hodnocení.
Hlavní obavy měli ředitelé škol z obtíží vyplývajících z náročnějších administrativních postupů, např. zasílání písemných informací o přijímacím řízení střední školou do vlastních rukou, činností souvisejících s agendou zápisových lístků, předkládání rozsáhlých údajů odvolacímu orgánu, popisování důvodů rozhodnutí ředitele školy v souvislosti s odvoláním se uchazeče atd.
Závěry
1. Hodnocení nového systému přijímacího řízení
Hodnocení spokojenosti s novým způsobem přijímacího řízení jeho hlavními aktéry - rodiči a uchazeči na straně jedné a řediteli středních škol na straně druhé - vychází velmi odlišně.
Zatímco 80,2% ředitelů středních škol vystupuje proti novému způsobu přijímacího řízení, rodiče nový systém většinou podporují (69%). Ředitelé středních škol si zřejmě více uvědomují organizační a finanční obtíže nového systému, protože musí řešit následné problémy s neobsazenými místy, na která vydali kladná rozhodnutí (autoremedurou, vypisováním dalších kol). Navíc si nejsou jisti případným zajištěním objektivity zkoušek v případě porovnání dvojích (až trojích) testů v rámci jednoho kola
Rodiče a uchazeči naopak vnímají více přihlášek jako výhodu pro strategické rozhodování. Více přihlášek podle nich zmenšuje psychologickou náročnost z hlediska uchazeče. Nový systém je také údajně výhodnější z hlediska pravděpodobnosti přijetí.
2. Úspěšnost uchazečů v prvním kole přijímacího řízení
V prvním kole přijímacího řízení, kdy byla možnost podat 3 přihlášky, se úspěšnost uchazečů jen mírně snížila. Tuto skutečnost potvrdil jak průzkum mezi rodiči, tak vyhodnocení statistických údajů o prvním kole přijímacího řízení. Obavy z výrazného snížení množství přijatých uchazečů v prvním kole přijímacího řízení se tak nepotvrdily.
Je však zřejmé, že se zde projevil vliv autoremedury, kdy ředitelé škol v rámci prvního kola přijímacího řízení přehodnotili svá rozhodnutí s ohledem na uvolněná místa uchazeči, kteří neuplatnili zápisový lístek. Z některých zdrojů také vyplývá, že úspěšnost přijetí v rámci prvního kola zvyšuje vyšší počet vydaných kladných rozhodnutí, než byla možná kapacita prvních ročníků středních škol (viz počet 164 tisíc vydaných kladných rozhodnutí).
3. Efektivita přijímacího procesu
Možnosti podat tři přihlášky využila jen cca třetina uchazečů. V průměru podali uchazeči cca 2 přihlášky ke vzdělávání ve střední škole.
Mezi pravděpodobné příčiny nevyužití plné možnosti tří přihlášek patří už samotná novost situace, na níž určitá část uchazečů ze setrvačnosti nezareagovala. Při současném poklesu počtu uchazečů školy nabízely možnost přijetí v podstatě předem (byť přijetí oficiálně potvrzovaly až v termínu stanoveném pro přijímací zkoušky) a uchazeči si vybrali jen jednu nebo dvě zaručené příležitosti. Nový systém také vyžadoval více strategického rozhodování uchazečů než v minulých letech. Důvodem může být i nepodávání přihlášek prostřednictvím základní školy.
Je také třeba konstatovat, že na zhruba stejný počet přijatých do prvních ročníků bylo vynaloženo mnohem více peněz (např. poštovné), kancelářských potřeb a času pracovníků středních škol. Uvádí se, že jedna přihláška navíc v prvním kole zvyšuje v rámci ČR náklady o zhruba 30 mil. Kč.
4. Spravedlivost přijímacího řízení
Jen jedna třetina rodičů (39%) pokládá nový systém přijímacího řízení na střední školy za spravedlivější. Na druhou stranu nevnímali rodiče a uchazeči jako problém možnou neúspěšnost slabších uchazečů, kterým obsadili místa vícenásobně přijatí uchazeči. Tato okolnost by se mohla přičítat vlivu sníženého počet uchazečů, zatímnímu nesnížení kapacit středních škol, menšího počtu odevzdaných přihlášek (v průměru jen 2 na jednoho uchazeče) a racionálnímu až pragmatickému chování škol.
Také v hodnocení nového systému přijímacího řízení ze strany ředitelů škol uvádějí na základě svých zkušeností ředitelé častěji než před rokem, že nový systém přijímacího řízení podle nich není spravedlivější.
5. Technické obtíže a další problémy
Kromě již zmíněných problémů se zvýšením administrativní zátěže středních škol si na uplatňování zápisových lístků stěžují krajské úřady a částečně i základní školy, které je musí vydávat. Po přijímacím řízení se ředitelé středních škol stavějí k systému zápisových lístků vstřícněji, i když celkově stále převažuje odmítavý postoj (z těch, kteří mají na záležitost názor, jich lístky nyní odmítá 77 % oproti 80 % před rokem). Na druhé straně rodičům problémy většinou nedělaly. Dvěma třetinám z nich (66,4%) systém zápisových lístků vyhovoval.
Kateřina Böhmováředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace
tel.: +420 234 811 566
e-mail: katerina.bohmova@msmt
cz
