V rámci analýzy se počátkem září uskutečnilo plošné dotazníkové šetření, při kterém bylo ve spolupráci
s Ústavem pro informace ve vzdělávání osloveno celkem 8 554 škol. Výsledky analýzy přinesly řadu
zjištění týkajících se struktury a odhadovaných vzdělávacích potřeb cílové skupiny nekvalifikovaných učitelů.
Potvrdilo se, že situace v kvalifikovanosti učitelů je z hlediska regionálního rozložení
nejméně uspokojivá v Karlovarském kraji, kde na základních školách vyučuje přibližně každý třetí učitel bez
potřebné kvalifikace. Nepříznivý je rovněž stav v Ústeckém a Středočeském kraji, kde se podíl nekvalifikovaných
učitelů na základních školách pohybuje kolem jedné čtvrtiny.
Výzkum přinesl také obecnější poznatky platné pro všechny druhy škol na celém území ČR. Ukázalo se,
že kvalifikovanost učitelů roste úměrně s velikostí školy. Nižší míra kvalifikovanosti byla zjištěna u škol
s neveřejným zřizovatelem. Zároveň je však v této skupině škol podstatně více učitelů, kteří si kvalifikaci
doplňují. Z hlediska věkové struktury byl zjištěn největší podíl nekvalifikovaných učitelů ve věkové
skupině do 35 let. „To je z hlediska budoucího vývoje alarmující skutečnost," komentovala uvedené
výsledky ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová.
Ze statistik ÚIV vyplývá, že se celková míra nekvalifikovanosti učitelů v regionálním školství během posledních
čtyř let významněji neměnila a v současné době se pohybuje kolem 13 %. Trend mírného zlepšování je možno
sledovat v případě 1. stupně základních škol a středních škol. Opačný směr lze pozorovat u mateřských škol.
V absolutním počtu (po přepočtu na plné úvazky) pracovalo ve školním roce 2008/09 v regionálním školství
17 345 nekvalifikovaných učitelů z celkového počtu 132 611 učitelů. Studium k doplnění chybějící
kvalifikace zahájil průměrně již každý třetí učitel.
Sami učitelé vidí hned několik překážek v doplnění potřebné kvalifikace. Nejčastěji uváděnou překážkou je
nedostatečná vzdělávací nabídka. „Tento problém vnímáme velice intenzivně a i proto jsme podporovali prodloužení lhůt
příslušných pasáží zákona o pedagogických pracovnících. Jednáme s vysokými školami, aby vzdělávací nabídku
v tomto směru rozšířily," řekla ministryně Kopicová.
Problém učitelé vidí i ve finančních prostředcích související s náklady na studium nebo znevýhodnění u
přijímacího řízení oproti čerstvým maturantům.
Na základě analýzy byl vypracován soubor doporučení týkajících se přípravy projektů zaměřených na podporu
doplňování a rozšiřování kvalifikovanosti učitelů v oblasti regionálního školství.
Využití prostředků ESF pro více než 15 000 nekvalifikovaných učitelů je navrhováno dvojím základním
způsobem:
a) Podporou inovací vysokoškolských studijních programů zaměřených na učitelství a
pedagogiku, zejména rozšiřováním nabídky kombinovaného studia.
b) Přímou finanční podporou, směřovanou prostřednictvím vysokých škol a zařízení DVPP,
učitelům doplňujícím si kvalifikaci v rámci celoživotního vzdělávání a studia pedagogiky.
Realizace obou forem podpory je podmíněna jednáním se zástupci vysokých škol připravujících budoucí učitele.
Předmětem těchto jednání by měla být rovněž problematika přijímacího řízení, možnosti dalšího rozšiřování nabídky
kombinované formy studia nebo možnosti zapojení vysokých škol do informačního systému dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků.
Kvalifikovanost_ucitelu_priloha.pdf
(601,70 KB)
Kateřina Böhmová
ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace
tel.: +420 234 811 566
e-mail: katerina.bohmova@msmt
cz
