Návrh na národní standardizované hodnocení Zpráva oceňuje v souvislosti s vážným nedostatkem, který hodnotící systém
v ČR podle expertů OECD má:
„V současnosti je národní monitorovací systém pro evaluaci škol výrazně oslaben absencí informací o výsledcích
žáků na celonárodní úrovni, tzn., neexistují žádné informace o výstupech žáků, které by byly srovnatelné napříč
školami, regiony, nebo v čase.“ (str. 11).
V EU pouze ČR, Řecko, Lichtenštejnsko, Wales a Flandry nemají systém národního testování. Také proto je jako jedno ze
závěrečných Doporučení navržen úkol:
„Vybudovat systémový monitoring s národními údaji o výsledcích žáků“ (str. 143).
Zpráva pozitivně hodnotí zavedení externí dimenze u hodnocení žáků formou tzv. státní maturity:
„Maturitní zkouška obsahuje jak národní společnou část, tak i část specifickou pro školu, na které se podílejí
učitelé školy. Tento model umožňuje takové hodnocení žáků, které je celostátně konzistentní ve formátu i obsahu
napříč všemi školami, ale také bere v potaz hodnocení, které je nejlépe realizováno učiteli.“ (str. 52).
Plán na zavedení testování žáků 5. a 9. tříd expertní tým považuje za správnou iniciativu MŠMT, když ji uvádí mezi
Silnými stránkami hodnotícího rámce (str. 31) a v Doporučeních k hodnocení vzdělávacího systému i v závěrečných
Doporučeních doslova uvádí:
„Jasnou prioritou České republiky pro hodnocení systému je stanovení měřítek výsledků učení žáka. V
současnosti byla zahájena práce na této prioritě rozvojem národních standardizovaných testů pro studenty 5. a 9.
ročníků v předmětech český jazyk, cizí jazyk a matematika. To je hodnotný počin, který může poskytnout národní
údaje o výkonu žáků, který bude srovnatelný mezi školami, regiony a v čase, což je zásadní informace pro národní
monitoring žákova výkonu. Hodnotící tým tyto aktivity podporuje, ale vyslovuje varování ve třech specifických
oblastech.“ (str. 118).
Zpráva uvádí, co považuje za rizika a jaká opatření ve vztahu k testování žáků doporučuje:
„Za prvé: standardizované testy by měly být úzce spjaté s cíli vzdělávání žáků.
Za druhé: je třeba si uvědomit, že národní testy měří pouze omezenou část znalostí žáka.
Za třetí: hodnotící tým věří, že národní testy na této úrovni by měly být koncipovány pro dvojí
účel:
- poskytnout silný pedagogický nástroj učitelům k hodnocení žáků v souladu s rámcovými vzdělávacími
programy;
- monitorovat výkon žáka na národní úrovni a pomoci krajským a obecním úřadům v monitoringu jejich vlastních
škol.“ (str. 143).
MŠMT si tato rizika uvědomuje. Doporučení OECD jsou v souladu s cíli MŠMT.
Závěrečná doporučení zdůrazňují potřebu standardů: „Vytvořit vzdělávací standardy obsahující cíle vzdělávání žáků
dříve, než budou vytvořeny národní standardizované testy“. Tento požadavek je již naplňován
postupným zapracováváním standardů do RVP ZV.
Nutnost: „Omezit nechtěné dopady národních standardizovaných testů“ bude MŠMT řešit zákonnou úpravou po
odborném zvážení.
MŠMT vítá pohled expertů OECD na záměr ověřování výsledků vzdělávání žáků v 5. a 9. ročnících
Praha, 9. 2. 2012 - Česká republika jako člen OECD využila nabídky na expertní posouzení našeho vzdělávacího
systému z hlediska hodnocení. Oficiální český překlad zprávy bude k dispozici na konferenci 15. března. Už nyní MŠMT
přináší krátké vyjádření k obsahu zprávy.
