Přesto, že jsem „Otevřený dopis ministrovi školství Mgr. Josefu Dobešovi k nové státní maturitě“ dodnes neobdržel, rozhodl jsem se na něj poté, co jsem si ho našel na internetu a přečetl, zareagovat.
Vlnu kritiky, kterou v posledních dnech vyvolal, vnímám jako uměle vytvořenou. Jen málokdo po zkušenosti s loňskou podzimní generálkou čekal, že státní maturity proběhnou hladce. O to víc jsem rád, že zatím nepřinesly žádné komplikace. Můj velký dík za to patří především ředitelům a učitelům, kteří se na ní podílejí.
Otázky, které autoři otevřeného dopisu kritizují jako nesmyslné a nejednoznačné, nevznikly nijak nahodile. Naopak. Na jejich tvorbě se podílela celá řada odborníků na vzdělávání i početná skupina kantorů, kteří vědí, jaké vědomosti by měl žák – maturant mít. A teď příklad k nejednoznačnosti testů: Na jednu z kritizovaných otázek z knihy Bylo nás pět, ve které měli žáci odpovědět, kdo v úryvku promlouvá, odpovědělo téměř 87% z nich správně. To jasně dokazuje, že otázka byla položená jednoznačně dobře.
Také jsem zaznamenal, že spoluautorka otevřeného dopisu z brněnského Gymnázia Matyáše Lercha se rozhodla pro základní verzi maturity. Pokud si jako studentka vyhlášeného elitního gymnázia, kde jsou na studenty kladeny vyšší nároky, chtěla skutečně změřit kvalitu svého vzdělání, mohla jednoduše složit zkoušku těžší. To však neudělala. Na rozdíl od jiných prestižních gymnázií, kde si studenti až z 90% vybrali obtížnějších verzi, ač jim to letos nepomohlo při vstupu na vysokou školu. Těžší verzi si vybrali jednoduše proto, aby potvrdili prestiž své školy i svoji osobní prestiž.
Spoluautorka dopisu také poukazuje na lehkost testů. V tuto chvíli ještě nemáme finální výsledky neúspěšnosti žáků u státní maturity. Jeden velký posun však nastal ještě před tím, než maturity začaly. Zatímco ještě před rokem nepustili učitelé k maturitě jen 3% čtvrťáků, letos se tento počet zečtyřnásobil, a to mluví samo za sebe.
Obecně chápu rozhořčení letošních maturantů i učitelů. Jak sám dlouhodobě říkám, je to projekt technicky, byrokraticky a finančně velmi náročný. Čtrnáct let se o něm jen diskutovalo a až do loňského léta nikdo nevěděl, jestli se vůbec uskuteční. Jsem první ministr, který našel odvahu projekt i přes veškerou jeho náročnost a zatížení zrealizovat. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, kde se celoplošně neměří kvalita vzdělání, a to je špatně. Žáci samozřejmě mají právo protestovat, mít výhrady a říci je nahlas. Všem těmto hlasům pozorně naslouchám, neustoupím ale ani o píď. Nejsem tady od toho, abych žáky „buzeroval“, ale zároveň jim nehodlám umetat cestičku. Přináším změnu, kdy maturanti budou muset vyvinout úsilí a snahu tak, jako to dělají jejich vrstevníci ve světě. Jen tak mají šanci jim skutečně konkurovat.
V úctě,
Josef Dobeš
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
