European Union Science Olympiad (EUSO) se za každou zemi účastní nejvýše dva tříčlenné týmy složené ze sedmnáctiletých a mladších fyziků, chemiků a biologů. Soutěž byla založena v roce 2002 Michaelem Cotterem z Irska na podporu vzdělávání v přírodních vědách s cílem oslovit co nejvíc mladých vědeckých nadějí, podpořit jejich odborný růst a vzájemné setkávání spojené se srovnáním znalostí a praktických dovedností. V letošním roce se EUSO zúčastnilo 21 zemí, které vyslaly celkem 42 týmů (v dosavadní historii soutěže rekordní počet).
Česká republika se EUSO zúčastnila počtvrté. V prvním roce své účasti získala dvě bronzové medaile, o rok později dvě stříbrné. Loni se české výpravě dokonce podařilo dosáhnout na celkové absolutní vítězství a navíc i další stříbrné medaile. V roce letošním se podařilo loňský fantastický úspěch zopakovat. Zlatých medailí přitom dosáhl tým ve zcela jiném složení, než byli vítězové z roku 2009. Česká republika se tak v posledních dvou letech může pochlubit šesti zcela mimořádnými vědeckými nadějemi, které se mohou pyšnit absolutním vítězstvím v této prestižní evropské soutěži.
Zajímavé je, že zatímco většina zúčastněných zemí vysílá na EUSO studenty nejvyššího možného věku, v České republice probíhá výběr účastníků na základě úspěšnosti v předmětových olympiádách (fyzikální, chemické a biologické). Během přípravného a výběrového kursu, který se uskutečnil měsíc před soutěží na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nejlepších výsledků dosáhli a byli nominováni:
-
Stanislav Fořt, Ondřej Hák a Lenka Čurnová - tým A, stříbrná medaile
-
Eva Vojáčková, Lubomír Grund a František Petrouš - tým B, absolutní vítězství, zlatá
medaile.
DÁLE ČTĚTE: 
Tisková zpráva Přídovědecké fakulty UK.pdf (493,20 KB)
Úspěch našich mladých vědeckých nadějí vysoce ocenila i ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová. "Podporu vysokoškolských přírodovědných a technických oborů prosazuji dlouhodobě. Jsem přesvědčena, že kromě šestice úspěšných reprezentantů je na našich středních školách velké množství dalších talentů, které je ale potřeba k zájmu o přírodovědu a techniku dále motivovat. Je to klíčové i z hlediska budoucí prosperity naší ekonomiky."
Ministryně Kopicová připomněla existenci Individuálních projektů národních (IPn), orientovaných mj. na transfer poznatků do praxe. Důležitý je v tomto kontextu zejména projekt s názvem Podpora technických a přírodovědných oborů. Stranou nezůstávají ani základní školy, kde se prvotní zájem o přírodovědu a techniku de facto vytváří. V rámci projektu EU peníze školám, který základním školám přinese 4,5 mld. korun, patří mezi prioritní oblasti právě přírodní vědy a matematika.
