Plnění úkolů ochrany obyvatelstva za stavu ohrožení státu a válečného stavu se zásadně neliší od plnění úkolů za mírového stavu. Tyto jsou rozšířeny o specifické úkoly vyplývající z Ženevských úmluv z 12. 8. 1949 a k nim přijatých dodatkových protokolů. Další specifika pak vyplývají z operační přípravy státního území rozpracované resortem Ministerstva obrany.
Uvedená problematika je legislativně řešena zejména zákonem o IZS, který mimo jiné vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů. Zároveň zákon stanoví základní rozsah úkolů a působností v systému ochrany obyvatelstva, který je definován jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.
Úkoly ochrany obyvatelstva, záchranné a likvidační práce plní nejen složky IZS, ale svůj podíl na ní mají také orgány kraje, obce, právnické a podnikající fyzické osoby i samotní občané. Obecnou koordinační roli v této oblasti plní v souladu s § 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra.
Ke zkvalitnění bezpečnosti obyvatelstva, zdokonalování schopností a dovedností zainteresovaných složek, ale i zvýšení informovanosti a aktivního zapojení občanů do procesu sebeochrany a vzdělávání Ministerstvo vnitra zpracovalo „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030“.
V oblasti výchovy a vzdělávání vyplynul úkol pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (úkol č. 19) zanalyzovat stávající systém výchovy a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva (vzdělávání obyvatelstva, odborníků, učitelů, lektorů atp.) navrhnout systémové změny a opatření k odstranění stávajících nedostatků a tento systém legislativně zakotvit.
Tato Koncepce vychází z identifikovaných bezpečnostních hrozeb (Bezpečnostní strategie ČR a Harmonogram přípravy a zpracování krizových plánů, schválený Bezpečnostní radou státu dne 14. 5. 2002 usnesením č. 295) a SWOT analýzy. Při zpracování se také vycházelo z dalších strategických a koncepčních materiálů.
Pro zajištění trvalého a kvalitativně se zlepšujícího systému ochrany života, zdraví a majetku občanů, se materiál zaměřuje zejména na následující strategické priority:
I. Širší zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a přípravy.
II. Širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů u subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí.
III. Zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury proti možným rizikům a zajištění širšího zapojení subjektů kritické infrastruktury do procesu přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení.
IV. Cílená podpora vědy a výzkumu, vývoje, inovací s důrazem na využívání dosažených výsledků v aplikační sféře v rámci systému vzdělávání a přípravy odborníků.
V. Vyvážené a komplexně využitelné úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní prevenci a přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení založené na přesně definovaném a zakotveném systému ochrany obyvatelstva.
Plnění jednotlivých priorit jsou obsahem „Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva v České republice“, která je vydávána v pravidelných tříletých cyklech a obsahuje vyhodnocení stávající situace, zhodnocení jednotlivých úkolů z Koncepce, určuje úkoly pro následující tříleté období, rozpracovává tyto úkoly a stanovuje termíny a gesce za jejich zpracování.
Podle § 131 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání (školství zákon) je ředitel statutárním orgánem právního subjektu a má odpovědnost za plnění opatření, která vyplývají z platné legislativy pro oblast zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku.
V případě škol a školských zařízení prioritou zůstává zabezpečení oblasti, varování a evakuace. Školy a školská zařízení mohou být zařazeny do územního havarijního plánu a plnit ta opatření, která z něho vyplývají. Zajištění této činnosti předpokládá udržovat úzkou spolupráci s krajským (územním) ředitelstvím HZS ČR a orgány obce.
Ke stažení
Krizová karta ve formátu - 
Krizova_karta.docx, Krizova_karta.doc, 
Krizova_karta.odt.
Seznam základních právních přepisů
|
Právní předpis |
Název |
|
zákon č. 239/2000 Sb. |
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů |
|
vyhláška MV č. 380/2002 Sb. |
k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva |
Další legislativní dokumenty
|
Právní předpis |
Název |
|
zákon č. 254/2001 Sb. |
o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů |
|
zákon č. 224/2015 Sb. |
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) |
|
zákon č. 258/2000 Sb. |
o ochraně veřejného zdraví |
|
vyhláška č. 228/2015 Sb. |
Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie |
|
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 |
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 |
Kontakt:
Bc. Jiří Urban
referent
tel.: +420 234 811 248
e-mail: Jiri.Urban@msmt
cz
krizove.rizeni@msmtcz
