Mužský rod se v češtině považuje za zástupný. Gramaticky je to správně, z hlediska rovnosti pohlaví ne, i když třeba pod označením „právník" si většina z nás představí profesionály mužského i ženského rodu. „Že takové vyjadřování může v praxi znevýhodňovat ženy, se u nás až do pozdních 90. let 20. století nevědělo a neřešilo," uvádí genderová lingvistka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jana Valdrová v příručce Kultura genderově vyváženého vyjadřování.
Publikaci, která je vůbec prvním českým počinem v této oblasti určeným široké veřejnosti, připravilo ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy. K dispozici je na jeho internetových stránkách.
Místo studenti a studentky se třeba nabízí tvar studující. Web MŠMT je důkazem, že nalézt vhodné alternativy je možné
i v dalších případech. Záložku na domovské stránce, která jinde obvykle zve ke vstupu do příslušné sekce novináře,
tady nedávno nahradilo neutrální slůvko média.
Další záložky měly dříve stránky ministerstva připravené pro učitele, sportovce nebo vědce. Teď se jmenují neutrálně
vyučující, sportující a věda. „Docela jsme se ale při té úpravě nadřeli," dodává mluvčí resortu Kateřina
Böhmová.
„Ve vztahu ke školám a školské praxi jde o doporučení ministerstva, nikoli o příkaz," říká Böhmová. Zároveň ale
upozorňuje, že od vydavatelů učebních textů usilujících o schvalovací doložku se dodržování doporučení z publikace
propříště bude očekávat.
Léčí jen lékaři?
Z analýzy českých médií, kterou provedla lingvistka Valdrová, skutečně vyplývá, že naši zemi řídí výhradně politici,
problémy řeší jen odborníci, nemocné léčí lékaři a přírodu zachraňují ekologové. „Ženských názvů osob mnoho
nenajdete," říká. A když už, tak označují „klasické" role a povolání žen: modelka, herečka, zpěvačka, miss nebo něčí
přítelkyně.
České společnosti to zatím příliš nevadí, nijak zvlášť dotčena se necítí ani většina žen. Zvlášť ne ty, které dosáhly
určitého postavení. Hypotetická MUDr. Alena Nováková nejspíš nebude protestovat proti nápisu Přednosta kliniky na
dveřích své těžce vydobyté pracovny.
Jenže už v roce 1990 uložila Evropská komise členským státům vypracovat jazyková doporučení pro nesexistické
vyjadřování a uvést je do praxe. Některé zahraniční vysoké školy dokonce snižují známku za eseje, vykazují-li po této
stránce nedostatky.
Jednu z obrazových příloh příručky tvoří pozvánka na celostátní shromáždění k MDŽ konané v březnu 2005. Organizátoři
a organizátorky použili při oslovení tvar „hostka". Nelekejte se: česky je to naprosto správně. Kde ale zůstali muži?
I když je na shromáždění zřejmě nikdo nezval, co kdyby se některý dostavil v zastoupení... Bylo by tedy korektní, ale
také zdlouhavější použít výčet „hostky a hosté".
Jenže opakovat v zájmu vyváženosti stále dokola označení určité skupiny lidí v mužském i ženském tvaru by zabralo
dost času a prostoru navíc. Čeština naštěstí umožňuje tuhle lopotu obejít a nerovnováhu odstranit nebo alespoň
zmírnit úspornějšími prostředky.