OTÁZKA: Co si myslíte o chystané reformě vysokých škol, tak jak je navržena v tzv. Bílé knize?
Vojtěch Konopa - rektor Technické univerzity v Liberci
Sama reforma terciárního vzdělávání je
podle mého názoru potřebná v celé řadě oblastí (například v řízení vysokých škol, financování vysokých škol, podpoře
vědy, výzkumu a spolupráce s hospodářskou sférou atd.) a Bílá kniha představuje v tomto procesu významnou inspiraci.
Nicméně reforma musí být provedena formou zákona, který by měl být formulován jako ucelený, jednoduchý,
realizovatelný a racionální.
Václav Bůžek - rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Bílou knihu, která obsahuje
východiska chystané reformy, považuji za jeden z mnoha možných pohledů na vysoké školství v České republice. Pokud
reformní kroky skutečně povedou k posílení měřitelné kvality vědy i výuky na univerzitách a k jejich diferenciaci,
rád takové snahy podpořím. Některé části Bílé knihy - např. úvahy o řízení, samosprávě a částečně také financování -
považuji za velmi problematické.
Těžko se ovšem bude prosazovat žádoucí reforma v době, kdy české vysoké školství je navzdory všem politickým
prohlášením dlouhodobě nedostatečně financované ze státního rozpočtu, což v zásadě znemožňuje jeho modernizaci,
rozvoj a vyšší míru konkurenceschopnosti. .
Richard Hindls - rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
Bílou knihu posuzuji především optikou
toho, že je logickou reflexí současných norem i praktických hledisek fungování českého vysokého školství. Stávající
právní rámec totiž už nepochybně příliš nevyhovuje potřebám dalšího rozvoje univerzit, a proto české vysokoškolské
prostředí patrně čeká nová legislativa v terciárním vzdělávání.
To, že Bílá kniha otevřela tento proces, je pozitivní. Avšak jakkoli byla nastartována poměrně ambiciózně, dosud
přetrvává řada otázek, jejichž vyřešení je nutné k tomu, aby opravdu šlo o krok tím správným směrem.
Tak např. cíl posilovat autonomii univerzit je správně vytyčen, není už ale tak důsledně a realisticky naplňován v
nabízených řešeních - přetrvávají třeba nevyjasněnosti v oblasti řízení VŠ a vazeb mezi subjekty samosprávy (senáty,
správní rady apod.). Jako představitel školy s humanitním zaměřením pociťuji třeba i nedostatečnou reflexi odlišných
specifik jednotlivých vědních oblastí, což může společenským vědám přinést nemalé komplikace v jejich dalším
rozvoji.
Celkově mám za to, že Bílá kniha přes řadu dobrých podnětů nevyužila všech příležitostí k tomu, aby byla konceptuální
inspirací pro přípravu nového zákona o terciárním vzdělávání.
Nestala se tedy plně tím textem, kterým být chtěla, měla být dokumentem spíše jednodušším a zároveň i
komplexnějším.
Nicméně pokud příprava nového zákona bude reálně doprovázena i odpovídající diskusí mezi zákonodárci na jedné straně
a představiteli univerzit (učitelé, studenti) na straně druhé, lze z mnohých myšlenek Bílé knihy vyjít a ještě je
dopracovat.
Josef Průša - rektor Západočeské univerzity v Plzni
Návrh „Bílé knihy terciárního vzdělávání"
je zpracován týmem odborníků, kteří ve svých oborech jsou významní.
Z mého pohledu však tento materiál trpí nedostatkem tím, že je zpracován bez úzké návaznosti na sektor předchozího
vzdělávání (tedy tzv. regionální školství). Diskuse, které kolem návrhu probíhají, jsou často poplatny určitému
konzervatizmu, který je vysokým školám někdy blízký, a vyjadřují různé partikulární zájmy. Jako problematický vidím
například návrh odloženého školného, naopak přínosnou je rozhodně kapitola o změnách řízení vysokých škol. Je s
podivem, že i ta grémia, která dosud někdy poukazovala na nekompetentnost akademických senátů, se nyní brání přesunu
částí kompetencí i na jiná tělesa vysokých škol (správní rada případně vědecká rada vysoké školy).
Jiří Močkoř - rektor Ostravské univerzity
'České vysoké školství potřebuje definovat novou vizi, která by postupně vyústila do nového zákona. Současný
systém již neodpovídá vyspělým evropským standardům ani kvalitou, ani kapacitou, ale ani finančním zabezpečením a
systémem řízení. Bílá kniha však plní svůj úkol pouze částečně. Za základní problém však považuji to, že žádným
způsobem nenaznačuje, jak sladit finančně náročnou realizaci navrhovaných představ s ekonomickou realitou nejbližších
10 let. V situaci, kdy reálné finance českých vysokých škol meziročně klesají, jsou jakékoliv představy o zásadních
strukturálních změnách jen obtížně realizovatelné. Myslím si proto, že i závěry Bílé knihy zůstanou převážně v
papírové podobě.
Pavel Liška - rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslo vé v Praze
K reformně vysokého školství, jak
je koncipována v Bílé knize mám následující zásadní výhrady: vychází z falešné premisy, že český stát již v evropském
srovnání splnil svou úlohu finančního garanta rozvoje vysokého školství, podřizuje autonomii vysokého školství
(rektor -akademický senát - správní rada) krátkodobým zájmům trhu a politiky a nerespektuje zásadně různé kvality a
možnosti humanitních a uměleckých oborů oproti oborům technickým.
Na základě těchto výhrad považuji Bílou knihu v dnešním znění za krok špatným směrem.
Josef Hynek - rektor Univerzity Hradec Králové
Bílá kniha terciárního vzdělávání je pouze
obecným rámcem, z něhož bude vycházet novela vysokoškolského zákona, a teprve ta sehraje klíčovou roli v reformě
našeho vysokého školství.
Doufám, že stejný prostor, jaký byl dán k debatě nad Bílou knihou, bude vytvořen i k debatě nad celým navrhovaným
zákonem, protože až zcela konkrétní znění jednotlivých paragrafů této novely bude rozhodovat o tom, zda reforma bude
skutečně úspěšná.
Pavel Jech - děkan Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze
Proklamovaným
cílem Bílé knihy je zkvalitnit české vysoké školství, a za tímto účelem zde tento materiál hodlá zavést směsici
různých postupů osvědčených v zahraničí. Opomíjí přitom jedinečné a úspěšné mechanismy domácích uměleckých škol,
jakou je například Filmová akademie múzických umění (FAMU).
Filmové školy po celém světě nám závidí způsob fungování FAMU a snaží se jej napodobit. Posílají k nám své nejlepší
studenty a zvou k sobě mnohé naše učitele, a to nikoliv pouze k výuce, avšak zejména k tomu, aby jim pomohli zlepšit
jejich vlastní studijní programy. Obávám se, že změny navržené v Bílé knize mohou poškodit či zcela zničit naši
jedinečnou a světově uznávanou fakultu.
Petr Fiala - rektor Masarykovy univerzity v Brně
Reforma systému terciárního vzdělávání je
potřebná, měla by vést k jasnějšímu formulování cílů vysokoškolské politiky, nástrojů k jejich dosažení, k vytvoření
efektivnějšího a diferencovanějšího prostředí. Současně je pro úspěch v mezinárodní konkurenci nutné, aby české
univerzity získaly dostatečnou autonomii a měly podmínky pro strategický rozvoj, k čemuž patří větší jistota ve
financování a stabilnější systém akreditací.
Bílá kniha terciárního vzdělávání v tomto směru obsahuje některé velmi důležité prvky. Navrhuje také posílení
rozhodování vysokých škol o vlastní vnitřní struktuře, o kariérním systému akademických pracovníků, o mechanismech
zabezpečení kvality. To samozřejmě musí být vyváženo odpovědností univerzity za dosahované výsledky, nejlépe na
základě kontraktu univerzity se státem, jehož součástí by byly i podmínky státního financování. Pokud bude reforma
terciárního vzdělávání vedena tímto směrem, který odpovídá osvědčeným zahraničním trendům, může být úspěšná.
