Je to nespravedlnost, kterou řeší čeští vědci hlavně z jazykových či historických ústavů: jejich objevy nemají takovou prestiž jako nápady jejich kolegů z přírodovědných nebo technických oborů.
A to i přesto, že ve svém oboru dosahují vynikajících výsledků. Ty se však tak často neobjevují v mezinárodních periodikách, které patří mezi nejuznávanější.
"Přesto mnohdy dělají vědu na velmi dobré úrovni, která by se však měla hodnotit podle jiných kritérií a pravidel," říká Marek Blažka, sekretář vládní Rady pro výzkum a vývoj, která pro HN připravila přehled výzkumných organizací podle peněz, které by nyní mohly za své objevy a patenty získat.
Mezi těmi nejlepšími je podle průzkumu Fyzikální ústav či Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Naopak k těm slabším podle stávajících kritérií patří Ústav pro jazyk český či Filozofický ústav. Ty by však už v budoucnu mezi "nejhoršími" výzkumnými ústavy figurovat neměly. Plánované změny v hodnocení společenských věd, které by se mělo spustit od roku 2010, jim totiž pomůže.
Podpora "domácí" vědy
Posuzovány už nebudou striktně podle toho, zda slaví úspěchy na mezinárodní úrovni, ale zda jsou především přínosem pro Česko.
"Vznikne takzvaný Národní referenční rámec excelence pro společenské a humanitní vědy. Bude to mnohem spravedlivější," vysvětluje sekretář rady Marek Blažka.
Právě taková praxe je běžná i ve vyspělých evropských státech, například Finsku, Dánsku, či Francii, které vévodí vědeckým nápadům.
Ty také "domácí" vědu, jako je historie či jazykověda, nehodnotí přímo podle mezinárodních pravidel: tedy podle počtu citací v mezinárodně uznávaných časopisech, či počtu patentů a licencí.
Pro vědce, kteří bádají ve společenskovědních tématech, se v rámci reformy české vědy připravuje ještě jedna novinka. Do úspěšného hodnocení výsledků ve výzkumu se jim bude počítat i to, zda publikují svoje objevy v českých vědeckých časopisech. "Nebude ale platit, že to může být jakýkoliv časopis. Vytváří se seznam těch, které dosahují určité úrovně," upozorňuje Blažka.
Neutrácet zbytečně peníze
Vláda tak chce zamezit praxi, která není v české vědě výjimečná. Akademici často publikují svoje objevy v českých sbornících, které nemají úroveň. Přesto si je účtují jako "vědecké nápady" a stát za ně utrácí peníze.
"Nově už budeme počítat sborníky z mezinárodních konferencí," dodává Blažka. Jen od roku 2001 do roku 2005 stát na vědu bez výsledků zbytečně vydal přes 300 milionů korun.
