Přepsat studijní plány, nahradit zastaralý způsob řízení, zavést odložené školné a spolupracovat s podniky. Nic menšího nechce po univerzitách ministryně Dana Kuchtová a její expertní tým.
"Česko potřebuje flexibilní pracovní sílu, to ovšem není to, co školy produkují," vysvětlila účel požadovaného převratu na univerzitách.
Ministryně, která v posledních dnech čelí tlaku na své odvolání kvůli potížím s dotacemi z EU a nemá dlouhodobé setrvání v úřadu jisté, paradoxně dodává: Nesmíme na změny spěchat.
Kuchtová chce nejprve po diskusi s vysokými školami a Akademií věd připravit tzv. Bílou knihu, která jasně pojmenuje cíle, kterých je třeba dosáhnout. "Univerzity se nemusí bát, že se bude rozhodovat bez nich," slibuje ministryně.
První verze Bílé knihy vznikne v prosinci, věcný záměr reformního zákona má být hotov v roce 2009.
Podle předsedy senátního výboru pro vzdělávání Karla Bartáka půjde o třetí významnou změnu na vysokých školách od listopadu 1989. Ihned po pádu komunistického režimu se obnovily akademické svobody, v roce 1998 jim stát předal budovy a další majetek.
| Veřejné výdaje na
vzdělávání (v procentech HDP) |
||
| 2004 | 1995 | |
| Dánsko | 8,4 | 7,3 |
| Maďarsko | 5,4 | 5,2 |
| Polsko | 5,4 | 5,2 |
| Rakousko | 4,8 | 5,0 |
| Německo | 4,6 | 4,6 |
| Česko | 4,4 | 4,8 |
| Slovensko | 4,2 | 5,0 |
| Řecko | 3,3 | 2,2 |
| Průměr OECD | 5,4 | 5,2 |
Poznámka: V Evropské unii dává na vzdělání nejvíc Dánsko, nejméně Řecko.
"Při dosavadních dvou změnách se staraly o sebe, při třetím období by se měly starat o to, jak se
jejich absolventi uplatní na trhu práce," vysvětlil Barták.
Kniha pro lepší pracovní síly
Ve srovnání s evropskou pětadvacítkou dosahuje Česko 74 procent ekonomického výkonu na obyvatele, produktivita práce dosahuje pouze 53 procent, zato energetická náročnost je 426 procent.
Upozornil na to expert ministerstva školství Aleš Vlk a dodal: "Otázka zní, co udělat, abychom to zlepšili." Sám na ni i odpověděl, když upozornil, že Česko dává na vzdělání jen 84 procent částky evropského průměru a na výzkum 66 procent.
Stát by měl utrácet za vzdělávání víc peněz, dnes jsou podle studie Education at Glance o procento HDP nižší než výdaje průměrné země OECD. Na rozdíl od většiny jiných zemí navíc nejdou do škol významné částky ze soukromých zdrojů.
Univerzity i výzkumné ústavy se musí změnit, aby jednak dokázaly vyšší příjmy od státu využít, jednak aby uměly získat víc peněz samy od studentů i firem. Možnosti jim ukazují základní teze Bílé knihy, které ministryně Kuchtová akademikům v úterý představila.
Specializované univerzity
"Není možné, aby i nadále všichni dělali všechno," popsal první problém Vlk. Obvykle se každá univerzita snaží vychovávat na konkrétní profesi zaměřené bakaláře, vědecky zaměřené magistry i elitní specialisty v doktorském studiu. Měly by si však vybrat, v jaké úrovni univerzitního vzdělání se chtějí prosadit.
Vysoké školy dnes mají jen 40 procent absolventů zaměřených na konkrétní profesi, zbytek míří do vědeckých oborů. Ve vyspělých zemích je poměr právě opačný.
"Česko by mělo mít víc studentů na elitních školách v Americe. Dnes jich jsou desítky, ale měly by jich být stovky a tisíce," doporučil větší zájem o nejvíce nadané Vlk.
Školné se vrací
Na druhé straně nejsou vysoké školy dost otevřené, aby uspokojily poptávku všech, kteří by chtěli studovat, třeba v pozdějším věku.
"Univerzity už nebudou jen pro osmnáctileté," vysvětlil jeden z plánů další člen týmu, plzeňský matematik František Ježek. Kontakt univerzit s okolním světem zajistí zástupci velkých firem a komunální politiky v jejich dozorčích radách.
Tým ministryně Kuchtové se opět vrací k už několikrát pohřbenému plánu na zavedení školného, které by ovšem platili až absolventi, když překročí průměrný plat. Stát by měl naopak podporovat spoření na vzdělání a sociální stipendia.
Raději školy než dálnice
Politici ani experti se neobávají, že se proměna škol nevyplatí a že se další investice do nich ztratí bez užitku. Odpovídají totiž na širokou poptávku podnikatelů, převážně těch zahraničních. "Investoři už nemají v první řadě zájem o infrastrukturu, nejvýš se ptají na dálnice. Místo toho se podrobně dotazují, jaká vysoká škola je blízko a jaké má obory. Pokud nemá ten potřebný, tak chtějí vědět, jak rychle jsme schopni konkrétní obor zavést," popsal současnou situaci Vlk.
V celé střední a východní Evropě podle něho rychle poroste poptávka po programátorech. "O změnu mají zájem vysoké školy, které chtějí stavět nové kampusy, kraje, tripartita," připomněla své zkušenosti ministryně.
Zájem o nový zákon potvrdil za vysoké školy Jan Slovák z Masarykovy univerzity: "Školy si už vyzkoušely, jak jsou autonomní, chtěly by se ale rozvíjet, což podle současného rigidního zákona není možné." Namísto složitých státních předpisů by je měly napříště řídit vlastní správní rady a soutěž o co nejvíc kvalitních studentů.
Teď už vážně, ano?
Podporu v debatě o Bílé knize už slíbil za Akademii věd její předseda Václav Pačes, za poslaneckou sněmovnu předseda vzdělávacího výboru Walter Bartoš.
"Doufám, že se něco podaří, abychom za pár let nemuseli neúspěch zase zdůvodňovat jenom spory uprostřed akademické a politické obce," říká Bartoš. Rád by, aby se do přípravy knihy zapojily všechny univerzity i politické strany.
