R. Křivánek: Skončí učitelské standardy opět v úřednické skříňce?
Také pedagogové z Vysočiny se koncem dubna v Praze účastnili konference, jejímž cílem bylo seznámit pedagogickou
veřejnost s připravovanými standardy kvality profese učitele, které zpracovává skupina odborníků na ministerstvu
školství.
Podle účastníka akce, šéfa krajské instituce Vysočina Education Romana Křivánka, na akci zaujal neformálním projevem
i končící ministr školství Ondřej Liška. "Sklidil na politika nevšední potlesk účastníků, kteří
zároveň vyjádřili i politování nad tím, že pan ministr odchází. Domnívám se, že takové sympatie asi z předchozích
ministrů školství nikdo nezažil," konstatuje Křivánek. K zajímavým příspěvkům z praxe patřila podle Křivánka na
konferenci prezentace ředitele ZŠ Dobronín Mikuláška. Standard podle R. Křivánka většina pedagogů chápe jako popis
žádoucích kompetencí a činností učitele ve zvolených ukazatelích, kterými jsou např. plánování, realizace a hodnocení
výuky či spolupráce s kolegy, rodiči a širší veřejností. "Jinými slovy se jedná o snahu definovat kvalitu pedagogické
práce, které by měli dosahovat všichni učitelé po několika letech praxe," vysvětluje Křivánek, že se tento model
často porovnává např. s atestacemi u lékařů či profesním rozvojem sociálních pracovníků. Učitelé by měli kromě jiného
získat vodítko pro cílené zlepšování vlastní práce, což by mělo mít i dopad hlavně na žáky. "Pro ředitele by měl být
standard pomůckou, jak pracovat s jednotlivými učiteli, což souvisí s finanční motivací," uvažuje Křivánek. Podobné
standardy podle něho mají např. ve Velké Británii, ve Finsku či v Nizozemí, kde v roce 2004 přijali tzv. kompetenční
zákon, který definoval požadavky na učitele, což trvalo 6 let.
R. Křivánek však připomíná také upozornění ze strany kritiků, že může nastat závod mezi učiteli, kteří budou
absolvovat mnohá školení, aniž by se to výrazně projevilo na samotné kvalitě práce s žáky. "Na to však zastánci
standardu reagují tak, že "body" za pouhou účast na školení učitel mít nebude, pokud se to právě neprojeví v praxi,
tedy v samotné výuce," vysvětluje Křivánek.
Podle Křivánka existují i další pochybnosti a otázky: Bude vůbec možné vyhodnocovat zvýšení kvality pedagogů? Kdo by
to měl dělat - ředitel či školní inspektor? Měl by mít standard oporu v legislativě nebo by měl být pouze
příležitostí pro aktivnější a kvalitnější učitele a nástrojem jejich hodnocení pro ředitele? "Zůstává otázkou, zda
bude tento záměr dostatečně finančně podpořen a zda nový ministr bude pokračovat v těchto krocích. Protože pokud celá
záležitost skončí opět někde v úřednické skříňce, pochybuji o tom, že pedagogická veřejnost, už tak značně skeptická
k jakýmkoli novotám, bude příště znovu naslouchat," obává se ředitel Vysočina Education.
Ministrovi Liškovi však podle něho nikdo nemůže upřít snahu zapojit do diskuse širokou pedagogickou
veřejnost, které se snažili úředníci naslouchat: "Uvidíme, zda tento trend bude pokračovat nadále, anebo zda se
jednalo pouze o světlý moment v historii učitelské profese."
