Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení OP RLZ
(verze Priority 3 OP RLZ schválená Evropskou komisí v únoru 2004)
Popis a zdůvodnění
Implementace Priority 3 přispěje k naplnění směrnic všech čtyř pilířů NAPZ 2002, zejména pak směrnic č. 4 a 5 v rámci Pilíře 1 - Zaměstnatelnost, a současně k naplnění cílů dvou strategických dokumentů pro oblast vzdělávání: Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knihy) a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR.
V kontextu cílů uvedených ve strategických dokumentech prochází Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení napříč celou oblastí vzdělávání, přičemž se soustřeďuje na následující klíčové úkoly:
Prvním úkolem je vytvoření nezbytné základny pro celoživotní učení a to zejména prostřednictvím zkvalitnění a systémové modernizace základního, středního a vysokoškolského vzdělávání s maximálním uplatněním individualizované a diferenciované výuky. Tvorba této základny musí vést k rozšíření účasti všech příslušných institucí a jednotlivců ve vzdělávacích programech (garance rovných příležitostí), stejně jako k budování efektivních podpůrných a evaluačních systémů. Právě zajištění kvalitního vzdělávání na počátku vzdělávací dráhy jedinců vytváří dobré předpoklady pro jejich pozitivní vztah k celoživotnímu učení.
Druhým úkolem je vytvoření a posilování vazeb mezi učením a prací, které umožní pružnější přechod mezi počátečním vzděláváním a zaměstnáním. Úzká koexistence pedagogické a zaměstnanecké sféry zabezpečí potřeby flexibilní kvalifikované pracovní síly - nejdůležitějšího prvku ekonomického rozvoje. V současnosti je na tuto oblast zaměřen rozvojový program Podpora odborného vzdělávání.
Třetím úkolem je vytvořit ucelený systém dalšího vzdělávání se zvláštním důrazem na rozvoj dalšího profesního vzdělávání, nezbytné podmínky transformace a restrukturalizace stávajícího pracovního potenciálu ČR v souladu s rozvojovými změnami ekonomické základny.
Z uvedeného vyplývá, že MŠMT a další orgány na centrální, regionální i lokální úrovni usilují o realizaci konceptu celoživotního učení v praxi, přičemž pozornost těchto subjektů se soustřeďuje na řešení problémů identifikovaných v kapitole 1.1.6 Rozvoj celoživotního učení. Na rozdíl od Společného regionálního operačního programu jsou opatření této priority zaměřena na zlepšování zaměstnatelnosti osob, které teprve vstoupí na trh práce.
Počáteční vzdělávání
Kurikulární reforma probíhající v České republice vychází z požadavků modernizovat cíle a obsah vzdělávání a v této souvislosti zavádí tzv. dvoustupňovou tvorbu kurikulárních dokumentů a zároveň klade maximální důraz na rozvoj klíčových kompetencí. Na jedné straně reforma vymezuje nezbytné a státem garantované společné jádro vzdělávání, které deklaruje konsensuální názor společnosti na tuto oblast, na straně druhé umožňuje, aby vzdělávací proces nabýval konkrétní podoby podle místa, kde se reálně uskutečňuje (tzn. reakci na potřeby žáků a studentů a vědomou tvorbu školské kultury těsně spjaté s životem místního společenství). V současné době je již zpracován a schválen Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, k diskusi je předložen Rámcový program pro základní vzdělávání a Rámcové programy pro střední odborné vzdělávání a rozpracováván je Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. V praxi je třeba stimulovat zapojení všech subjektů do probíhající reformy, zejména samotné školy, které budou v souladu s konkrétním prostředím naplňovat rámcové vzdělávací programy prostřednictvím programů vlastních.
Ke zkvalitňování vzdělávání na školách přispívá také realizace rozvojových programů (např. zaměřených na rozvoj jazykových dovedností) vyhlašovaných MŠMT vždy na určité období.
Kurikulární reformu ani další změny ve vzdělávací soustavě si nelze představit bez rozvoje lidských zdrojů ve školství. Na tuto oblast se mj. soustředí také rozvojový program Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Do budoucna je nezbytné mimo jiné nově koncipovat a podporovat přípravu učitelů i jejich další vzdělávání a systematicky podporovat jejich práci. Přípravné a další vzdělávání pedagogických pracovníků musí být orientováno především na modernizaci vzdělávacích programů a na nový přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. OP RLZ tedy přispěje k vytváření vhodných podmínek pro profesní růst perspektivy pedagogických pracovníků. Tato aktivita bude realizována na celostátní úrovni, tzn. bude zajištěna koordinace se stejnojmennou aktivitou v JPD 3.
Aktivity směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí jedinců s různými druhy znevýhodnění (zdravotní, sociální) se začaly realizovat ve druhé polovině 90. let. Zřizují se přípravné třídy při MŠ a ZŠ pro děti se sociálním znevýhodněním, byla ustavena funkce vychovatele - asistenta učitele (zejména pro práci s romskými dětmi), jsou podporovány projekty integrující zdravotně postižené žáky do standardních tříd. V letech 2000 - 2001 se uskutečnily projekty týkající se mj. přípravy učitelů na komunikaci a vzdělávání dětí příslušejících k etnickým minoritám (zvláště k Romům) a imigrantům v českém jazyce, dále se věnovaly problémům romské populace ve výchovně vzdělávacím procesu; byly vyhlášeny projekty na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců. Prostřednictvím cíleně zaměřených seminářů a specializovaných publikací je veden dialog s veřejností k daným otázkám a problémům. Přestože školská soustava usiluje o řešení dlouho opomíjené otázky znevýhodněných jedinců, situace v dané oblasti (zejména ve vzdělávání romských dětí) není uspokojivá. V rámci této priority budou tudíž podporovány aktivity zaměřené na další rozvoj rovných příležitostí.
Program podpoří také další rozvoj terciárního vzdělávání, zejména zkvalitňování studijních programů, jejich modularizaci, prohloubení vertikální a horizontální prostupnosti v rámci studia. Zaměří se mimo jiné i na oblast budování funkční a účelné spolupráce vysokých škol a subjektů mimo vzdělávací soustavu (podniky, organizace apod.). Rovněž bude usilováno o naplňování cílů vyplývajících z podepsání Boloňské deklarace.
Jednou z klíčových aktivit ke zvyšování kvality vzdělávání na vysokých školách bude podpora kvalifikačního růstu akademických pracovníků. Přestože vysoké školy vzdělávají mladé akademické pracovníky a usilují o vytváření moderních podmínek pro jejich vědeckou práci (např. v rámci rozvojových programů), je situace v této oblasti neuspokojivá.
Další vzdělávání
V oblasti dalšího vzdělávání existují zásadní problémy[1]; chybí ucelená koncepce rozvoje, legislativní a institucionální rámec, není dostatečně rozvinutý systém uznávání kvalifikací či systém podpory dalšího vzdělávání znevýhodněných jedinců. Cílem programu je tudíž podpořit vytvoření a prosazování společností akceptované koncepce dalšího vzdělávání, bez níž nemůže dojít k funkčnímu propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Je nutné koncipovat systém nabídky vzdělávacích služeb na základě potřeb trhu práce (např. na využití progresivních forem a technik vzdělávání či na šíření příkladů úspěšné praxe a mezinárodní spolupráce v oblasti dalšího vzdělávání).
Neméně nutné je podpořit tvorbu institucionálního rámce (iniciovat vznik vzdělávacích a výcvikových center pro dospělé nebo informačních a poradenských služeb, které by usnadňovaly orientaci v nabídce) i dostatečnou odbornou kapacitu na regionální úrovni. To přímo souvisí s podporou vzdělávání poskytovatelů vzdělávání - učitelů, lektorů, školitelů, řídicích a administrativních pracovníků ve vzdělávání.
Kvalita systémových nástrojů ve vzdělávání
Rozvoji vzdělávání v České republice brání několik překážek systémového charakteru. Tento program se zaměří na odstranění čtyř z nich prostřednictvím: a) ustavení uceleného systému monitorování a hodnocení vzdělávání (včetně vybudování Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání); b) rozvoje a zdokonalení integrovaného informačního a poradenského systému pro volbu povolání (kariérové resp. profesního poradenství); c) vytváření systému uznávaných kvalifikací; d) vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání.
Systém monitorování a hodnocení by měl poskytovat spektrum informací všem aktérům vzdělávacího procesu (mj. orgánům státní správy a veřejné správy, uchazečům o studium, školám, sociálním partnerům). Jeho vytvoření a fungování je nezbytnou podmínkou pro rozhodování jednotlivců při volbě vzdělávání, stejně jako při uplatnění absolventů škol na trhu práce. Systém založený na efektivním propojení interních a externích forem monitorování a hodnocení a na potřebách jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu bude mít nezastupitelnou roli také při realizaci změn cílů a obsahu vzdělávání.
Podmínkou vzájemné propojenosti a srovnatelnosti dosaženého vzdělání je certifikace různých kvalifikací. Priorita 3 se zaměří na zdokonalování certifikace výstupů vzdělávání, která by zlepšila orientaci všech uživatelů certifikátů. Vedle snahy vytvořit mechanizmus certifikace na národní úrovni je třeba zavést transparentní porovnávání českých a zahraničních kvalifikací a certifikátů.
Předpokládá se, že Priorita 3 absorbuje zhruba 33,8 % z celkového objemu finančních prostředků alokovaných na OP RLZ.
V rámci této priority budou prováděna následující tři opatření:
Opatření 3.1: Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání
Opatření 3.2: Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje
Opatření 3.3: Rozvoj dalšího profesního vzdělávání
Horizontální témata v Prioritě 3
Rovné příležitosti
Rovný přístup ke vzdělávání pro všechny je základním předpokladem efektivního vzdělávacího systému. V rámci této priority bude podporováno vytváření rovných příležitostí k zapojení všech skupin obyvatelstva do procesu vzdělávání a celoživotního učení a tvorba nástrojů napomáhajících této participaci. Pozornost bude věnována aktivnímu zapojení příslušníků znevýhodněných skupin, zejména osob se speciálními vzdělávacími potřebami či handicapy znesnadňujícími jejich zapojení do systému běžné výuky.
Udržitelný rozvoj
Celoživotní učení by mělo uchopit problematiku sociálního vyloučení, degradace životního prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti preventivním způsobem. Tato priorita vyžaduje, aby všechny projekty braly ohled na udržitelný rozvoj, kde je to relevantní. Projekty této priority vybudují základ celoživotního učení povzbuzováním budování kapacit základního, nižšího a vyššího středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a dalšího profesního vzdělávání. Rozšiřování jejich nejlepších zkušeností do sféry celoživotního učení dále podpoří udržitelný rozvoj.
Informační společnost
Rozvoj informační gramotnosti je považován za hlavní podmínku řešení současných problémů v ekonomické i sociální oblasti, v oblasti dalšího rozvoje celé společnosti i její ekonomiky, kultury a celkové prosperity. Je tedy zřejmé, že informační gramotnost se stává stále významnější součástí celkové vzdělanosti a rozhoduje tak o možnostech uplatnění jednotlivců na trhu práce i v celé společnosti. Za základní článek celého systému celoživotního vzdělávání jsou považovány školy, které musí poskytovat základy informační gramotnosti všem svým absolventům. Tato priorita přispěje ke zvýšení počítačové gramotnosti žáků a studentů. Kromě toho je nutné využít vzdělávací potenciál škol i k šíření informační gramotnosti v dospělé části populace (formou kurzů pro veřejnost).
Podpora místním iniciativám
Ačkoliv není možno očekávat, že by výrazný podíl zdrojů poskytovaných pro tuto prioritu byl využit prostřednictvím místních iniciativ, je i tato priorita pro místní iniciativy významná. Umožní jim podílet se na výsledcích aplikace principů celoživotního učení a využívat získaných výsledků pro další rozvoj a uplatnění místních iniciativ. Současně uplatnění místních iniciativ může významně napomoci transformaci škol v přirozená vzdělanostní centra jednotlivých území, která na druhé straně umožní občanům těchto území aktivní účast v procesu celoživotního učení.
Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení - kvantifikace cílů |
||
Typ |
Název |
Cílové hodnoty - kvantifikace |
Vstupy |
Celkový rozpočet na prioritu 3 |
143, 64 MEUR |
Výstupy |
Počet podpořených osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb |
17 000 |
Počet podpořených osob - klientů služeb |
21 000 |
|
Výsledky |
Počet nově vytvořených/ inovovaných vzdělávacích programů |
1 800 |
Počet nově vzniklých/inovovaných programů s komponentou informačních technologií |
340
|
|
Počet nově vzniklých/inovovaných programů s komponentou životního prostředí |
200 |
|
Počet vytvořených regionálních center dalšího vzdělávání |
13 |
|
Dopady |
Počet studujících v nově vytvořených/inovovaných vzdělávacích programech počátečního vzdělávání |
16 400 (2007) |
Počet studujících v nově vytvořených/ inovovaných programech dalšího vzdělávání |
6 300 (2007) |
Opatření 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních
Popis a zdůvodnění
Východiskem pro formulaci opatření 3.1 a jeho jednotlivých aktivit jsou cíle a záměry definované ve dvou strategických dokumentech pro oblast vzdělávání: Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílá kniha) a Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR.
Část opatření reaguje na potřebu motivovat jedince k celoživotnímu učení a tím výrazně ovlivňovat jeho šance na pracovní uplatnění. Zde je významným předpokladem rozvoj klíčových kompetencí žáků a studentů prostřednictvím realizace odpovídajících školních vzdělávacích programů.
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vzrůstá nutnost orientovat se na zajištění rovného přístupu ke vzdělání. Znevýhodnění jedinci (zdravotně či sociálně) vyžadují zvláštní podporu, zejména v přípravě na plynulý přechod do praktického života. V této souvislosti bude podporováno mj. zapojení znevýhodněných jedinců do běžného vzdělávacího proudu (např. větší podpora přípravným třídám usnadňujícím vyrovnání se s jazykovým znevýhodněním, příp. znevýhodněním zapříčiněným sociokulturně znevýhodňujícím prostředím či úspěšný přestup romských žáků ze zvláštních do základních škol) a vyvíjeny aktivity předcházející jejich předčasnému opouštění vzdělávacího systému, zlepšení kvality vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Významným předpokladem pro rozvoj celoživotního učení a integraci znevýhodněných jedinců je poskytování příležitostí k celoživotnímu učení a uspokojování vzdělávacích potřeb co nejblíže lidem, v obcích. Toho lze docílit podporou školy jako vzdělanostního centra při organizování vzdělávacích a výchovných aktivit na školách pro veřejnost a poskytováním vzdělávacích služeb pro dospělé. Zvláštní pozornost v rámci dané aktivity bude soustředěna na podporu programů multikulturní spolupráce (např. posílení soudržnosti českých občanů a romské či jiné národnostní minority v rámci integrace národnostních menšin do většinové společnosti, osvětové programy pro romské matky apod.).
Pro osoby bez úplného středního vzdělání, mající problémy s uplatněním na trhu práce, budou vyvíjeny aktivity umožňující zvýšit jejich kvalifikaci a tím posílit jejich zaměstnatelnost.
Školy budou směrovány k aktivní spolupráci při šíření dobrých zkušeností (např. informační aktivity v oblasti inovace pedagogické práce). Důležitou podmínkou pro tuto funkci škol je podpora učitelů a odborných pracovníků ve školství v dalším soustavném vzdělávání (mj. v oblasti výuky cizích jazyků a informačních dovedností, práce se znevýhodněnými jedinci atd.). Opatření bude naplňovat cíle Státní informační politiky ve vzdělávání, jejíž prioritou je dosažení informační gramotnosti občanů. Dále bude motivovat školy k širší realizaci Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Zkvalitňování počátečního vzdělávání je podmíněno realizací systémových aktivit, které vyžadují koordinaci na centrální úrovni. V souvislosti s cílem realizovat kvalitní vzdělávací programy v rámci probíhající reformy vzdělávání bude na vybraných školách ověřováno zavádění dvoustupňové tvorby kurikula, kdy na úrovni státu jsou vymezeny pouze rámcové požadavky na cíle a obsah vzdělávání, které školy respektují při zpracovávání školních vzdělávacích programů.
Neexistence uceleného systému sběru, vyhodnocování a zprostředkování informací o vývoji potřeb trhu práce ovlivňuje i rizika, kterým jsou vystavováni absolventi škol na trhu práce. Potřeba napomáhat odpovědné volbě vzdělávací i profesní orientace by měla být podpořena široce koordinovaným systémem zprostředkování relevantních informací a poradenstvím. Vytvoření fungujícího komplexního systému monitorování a evaluace umožní efektivní řízení a rozhodování na všech úrovních a zároveň usnadní rozhodování jednotlivce při volbě vzdělávací cesty, resp. uplatnění absolventů na trhu práce.
Opatření bude přispívat k propojení certifikace počátečního a dalšího vzdělávání a usilovat o vytvoření systému uznávaných kvalifikací, ve kterém budou certifikáty vydávány na základě absolvování vzdělávacích aktivit, které jsou standardizovány a také externě hodnoceny. V rámci této aktivity bude prosazováno modulové uspořádání vzdělávacích cest a kurikul, které umožní zlepšit horizontální i vertikální prostupnost vzdělávací soustavy a provázanost mezi počátečním a dalším vzděláváním.
Globální cíl:
Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ a ve školských zařízeních a ustavení systémů podporujících rozvoj vzdělávání a jeho vazeb na trh práce
Specifické cíle:
· Modernizace školních vzdělávacích programů orientovaných na rozvoj klíčových kompetencí
· Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
· Rozvoj dalšího vzdělávání na středních a vyšších odborných školách
· Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pracovníků ve školství
· Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání
· Propojování počátečního a dalšího vzdělávání
· Zřízení a podpora Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání
Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou v souladu s cíli priority 3 zejména žáci ZŠ a studenti SŠ a VOŠ, žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, zdravotně znevýhodnění, sociálně znevýhodnění, migranti, azylanti, etnické minority (Romové, Vietnamci, atd.), děti a mládež pobývající v zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu, zájemci o další studium na SŠ a VOŠ, osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém, učitelé, ředitelé škol, odborní pracovníci ve školství, výchovní poradci, ZŠ, SŠ, VOŠ, školská zařízení (zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, školní družiny, kluby), přímo řízené organizace MŠMT, nestátní neziskové organizace, organizace sociálních partnerů
Typy činností pro cílové skupiny zahrnou tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů, vzdělávání učitelů a odborných pracovníků ve školství, modernizaci vzdělávacích osnov, vytváření sítě škol, rozvoj informačních, monitorovacích a hodnotících systémů, kariérové poradenství, certifikaci kvalifikací.
Podrobný seznam cílových skupin, činností pro cílové skupiny a partnerů pro realizaci projektů je uveden v Dodatku OP RLZ. Opatření 3.1 obdrží zhruba 50,8 % z celkové alokace finančních prostředků na prioritu 3. Implementačním orgánem pro toto opatření bude MŠMT.
Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje
Popis a zdůvodnění
Terciární sektor vzdělávání jako oblast poskytující nejvyšší vzdělávání je oblastí vyžadující neustálý rozvoj, který odpovídá vývoji ve společnosti. Rozvoj terciárního sektoru má vliv i na uplatnění absolventů různých typů studijních programů na trhu práce. Vzhledem k tomu, že zejména vysokoškolské vzdělání nelze chápat jako jednou pro vždy ukončené, je nutné vytvořit pro další rozvoj lidských zdrojů v terciárním sektoru podmínky pro rozšíření nabídky dalšího vzdělávání, respektive celoživotního vzdělávání na vysokých školách. Proto je nutné neustále rozšiřovat diverzifikaci studijní nabídky terciárního sektoru vzdělávání a to ve spolupráci se soukromými podniky a dalšími institucemi, a to dle potřeb moderního trhu práce.
Rozvoj nabídky studijních programů by měl směřovat k tomu, aby byly nabízeny takové bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, jejichž absolventům nebude činit problémy zejména uplatnění na trhu práce. K tomu je zapotřebí vytvořit i odpovídající studijní programy, v nichž bude možné studovat jednotlivé moduly -ucelené části studijního programu, které jsou standardně metodicky i formálně uspořádány a umožňují sestavování vyšších vzdělávacích celků, ale i oddělené studium jednotlivých modulů. Moduly umožní také realizaci části studia na jiné domácí či zahraniční škole (tzv. prostupnost studia) tak, že bude možno využít část kreditů (vyjadřují míru náročnosti studia při využití mezinárodně uznávaného kreditní systému ECTS nebo jiného srovnatelného kreditního systému) z jednoho modulu v dalším studiu. Všechny uvedené aktivity musí směřovat k posílení uplatnění absolventů jednotlivých studijních programů na trhu práce při zachování podmínky rozvoje lidských zdrojů. Rozvoj nabídky studijních programů bude směřovat rovněž k tomu, aby zhruba jedna polovina absolventů odcházela do praxe po ukončení bakalářského studia. Pojetí bakalářského studia se postupně mění a v řadě případů již splňuje požadavek širokého spektra studijních programů i požadavek ukončené kvalifikace.
Opatření 3.2 je zaměřeno také na rozvoj učitelských studijních programů, které poskytují profesní odbornou přípravu učitelům v počátečním vzdělávání, a dále i zájemcům z řad absolventů vysokoškolských programů nepedagogického zaměření, kteří působí nebo mají zájem působit jako učitelé. Ti mají možnost doplnit si pedagogické vzdělání v rámci programů celoživotního vzdělávání realizovaných na vysokých školách. Pro obě skupiny bude kladen zvláštní důraz především na posílení odborné připravenosti pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, tzn. zlepšení průpravy pedagogů v oblasti speciální pedagogiky a pedagogicko psychologického poradenství.
Jelikož s terciární sférou je úzce provázána i oblast výzkumu a vývoje, včetně jejího vlivu na životní prostředí, bude opatření podporovat aktivity zaměřené na rozvoj lidských zdrojů v této oblasti. Nezbytnou součástí rozvoje vědy je podpora dalšího vzdělávání, zvyšování odborných znalostí a dovedností, pracovníků vědeckých a výzkumných institucí.
Globální cíl:
Zvýšení uplatnitelnosti absolventů všech typů studijních programů a programů celoživotního vzdělávání na trhu práce a zvýšení odborné úrovně pracovníků vědeckých a výzkumných institucí.
Specifické cíle:
· Zkvalitňování vzdělávání na vysokých školách
· Rozvoj učitelských studijních programů
· Rozvoj dalšího vzdělávání na vysokých školách
· Rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje
Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou v souladu s cíli priority 3 zejména VŠ, instituce výzkumu a vývoje, asociace zaměstnavatelů.
Typy činností pro cílové skupiny budou zaměřeny na prohloubení vnitřní diferenciace a podporu zejména kvalitativního rozvoje studijních programů terciárního vzdělávání, spolupráci škol se soukromými podniky a dalšími institucemi z praxe, vzdělávání učitelů a pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje, rozšíření nabídky dalšího vzdělávání na VŠ.
Podrobný seznam cílových skupin, činností pro cílové skupiny a partnerů pro realizaci projektů je uveden v Dodatku OP RLZ. Opatření 3.2 obdrží zhruba 17,0 % z celkové alokace finančních prostředků na prioritu 3. Implementačním orgánem pro toto opatření bude MŠMT.
Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání
Popis a zdůvodnění
Další profesní vzdělávání zatím nepřispívá v dostatečné míře k rozvoji kvalifikovanosti a flexibility lidských zdrojů v ČR. Pro rozvoj dalšího vzdělávání chybí ucelená koncepce a nezbytné legislativní, institucionální a finanční mechanizmy a podmínky. Z tohoto důvodu se obtížně realizují i dílčí cíle, které jsou obsahem Národních akčních plánů zaměstnanosti. V posledních dvou letech vznikly první koncepční dokumenty, ve kterých byly naznačeny cíle a přístupy o které se lze při rozvoji systému dalšího vzdělávání opřít. Například "Hlavní směry rozvoje dalšího vzdělávání v ČR" jsou zaměřeny i na vytvoření právního rámce pro rozvoj dalšího vzdělávání, vypracování a zavedení soustavy finančních a nefinančních pobídek a založení mechanizmů systémového rozvoje dalšího vzdělávání.
Toto opatření je zaměřeno na rozvoj nabídky dalšího profesního vzdělávání systémovým způsobem a na zavedení klíčových systémových mechanizmů do této oblasti. Program přispěje k vybudování systému uznávaných kvalifikací, který by propojoval vzdělávací a zaměstnavatelskou sféru, motivoval zaměstnavatele a další sociální partnery do zapojování se do tvorby obsahu i metod vzdělávání a požadavků na jeho certifikaci. Budou zpracovány nástroje a metodologie pro další profesní vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce v regionech. Program přispěje i k vytvoření systému ověřování a uznávání kvalifikací, získaných dalším vzděláváním, propojeného se systémem počátečního vzdělávání.
Toto opatření podpoří posílení nabídky dalšího profesního vzdělávání tím, že podpoří vývoj a dodání "měkké" infrastruktury v rámci budování sítě vzdělávacích a výcvikových víceúčelových center pro dospělé v regionech včetně materiálního a personálního vybavení. Ve srovnání se zeměmi EU v ČR chybí vzdělávací a výcviková centra pro dospělé, poskytující obecně uznávanou kvalifikaci všem dospělým zájemcům, kteří ukončili školní docházku, nastoupili do praxe a z různých důvodů potřebují či požadují v průběhu svého života získat další nebo specializovanou (výjimečně prvotní) kvalifikaci, nabízející široké spektrum kvalifikačních programů, založených na metodách a přístupech rozvoje kompetencí v přímé vazbě na potřeby trhu práce v regionu a fungující s podporou státu.
Kvalita a vyšší dostupnost dalšího profesního vzdělávání bude v rámci opatření posílena rozvojem podpůrných služeb dalšího vzdělávání, zejména informačních a poradenských, které by usnadňovaly orientaci v nabídce, zejména těm, kdo ho nejvíce potřebují, tj. lidem s nízkou kvalifikací či jinak znevýhodněným na trhu práce. ČR trpí nedostatkem ve znalostech a zkušenostech s užíváním metodik pro prognózování potřeb trhu práce, bilancování kvalifikačního potenciálu regionů, analyzování vzdělávacích potřeb. V ČR není dostatečně podporováno budování trvalého odborného zázemí pro výzkum a vývoj metodologie vzdělávání dospělých, mapování trendů, rozvoj nových konceptů, transfer a šíření příkladů úspěšné praxe v oblasti dalšího vzdělávání a mezinárodní spolupráci v oblasti dalšího vzdělávání. Neexistuje zatím institucionální rámec a dostatečné odborné kapacity pro podporu dalšího vzdělávání na regionální úrovni.
Bude posílena i nabídka služeb dalšího profesního vzdělávání, která většinou zaostává za perspektivními potřebami podniků a trhu práce a vyžaduje účinnou a systematickou podporu. Využití progresivních forem a technik vzdělávání je dosud málo rozšířeno. Není účinně podporováno vzdělávání těch, kteří další profesní vzdělávání poskytují - učitelů, lektorů, školitelů, řídicích a administrativních pracovníků ve vzdělávání.
Globální cíl:
Fungující systém dalšího vzdělávání odpovídající potřebám znalostní společnosti
Specifické cíle:
· Vytvořit ucelený systém dalšího profesního vzdělávání a odpovídající regionální infrastrukturu, poskytující další a specializované kvalifikace dospělým občanům s praxí na základě forem, metod a přístupů založených na rozvoji kompetencí v přímé vazbě na potřeby trhu práce a podporovaný z veřejných rozpočtů
· Vytvořit podmínky pro založení systému ověřování kvalifikací, získaných v systému dalšího profesního vzdělávání s využitím akreditačního a certifikačního systému propojeného se systémem certifikace počátečního vzdělávání
· Zlepšit přístup k informacím, orientaci v nabídce a kvalitu služeb dalšího profesního vzdělávání, rozvoj výzkumu a vývoje metodologie vzdělávání dospělých včetně vybudování institucionální kapacity
· Rozvoj vzdělávací nabídky dalšího profesního vzdělávání (nové programy, distanční formy vzdělávání, e-learning, zdokonalení anticipace potřeb zaměstnavatelů)
· Zvýšení odborné a pedagogické způsobilosti lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího profesního vzdělávání
Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou v souladu s cíli priority 3 zejména MPSV, další orgány státní správy, kraje a obce, vzdělávací a poradenské instituce, profesní sdružení, zástupci zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů, nestátní neziskové organizace poskytující další profesní vzdělávání.
Typy činností pro cílové skupiny zahrnou zejména založení systému dalšího profesního vzdělávání; budování "měkké" infrastruktury pro další profesní vzdělávání; rozvoj podpůrných systémů pro další profesní vzdělávání; rozšiřování nabídky dalšího vzdělávání podle požadavků trhu práce a potřeb rozvoje ekonomiky; vzdělávání lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího vzdělávání.
Podrobný seznam cílových skupin, činností pro cílové skupiny a partnerů pro realizaci projektů je uveden v Dodatku OP RLZ. Opatření 3.3 obdrží zhruba 32,2 % z celkové alokace finančních prostředků na prioritu 3. Implementačním orgánem pro toto opatření bude MPSV.