Dvoudenní jednání, kterého se účastní všechny členské státy EU, státy EFTA a Švýcarsko, je rozděleno do tří částí.
V prvním bloku budou účastníci seznámeni s klíčovým dokumentem pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky v
dekádě 2020–2030+ - se Strategií vzdělávací politiky ČR do
roku 2030+.
Evropská komise následně naváže s prezentací plánovaných strategických iniciativ pro rok 2023.
"Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ je považována za vlajkovou loď české vzdělávací politiky. Jde o mnohem více než „jen“ o dokument. Jde o proces hledání a realizace společně sdílené vize, kam a jak má vzdělávání v ČR směřovat. Diskuse v rámci jednání vrchních ředitelů odpovědných za školní vzdělávání ukazuje, že cíle, které jsme si stanovili u nás, jsou velmi podobné cílům v ostatních zemích EU. Mezinárodní sdílení zkušeností, například o tom, jak dále vzdělávat a podporovat učitele, je tak velmi inspirativní a důležité," sdělil na konferenci vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV Univerzity Karlovy a poradce ministra školství Arnošt Veselý.
Na jednání budou představeny také doporučení Rady EU o faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a o
zlepšení poskytování digitálních dovedností ve vzdělávání a odborné přípravě, Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním
vzdělávání, a také doporučení Rady o mobilitě ve vzdělávání.
"Rámec mobilit ve školství byl naposledy schválen v roce 2011. Od té doby se ale generace podstatně změnila. Cestováni za hranice je samozřejmostí, stejně tak jako třeba řádné studium na vysoké škole. Pokud chceme, aby se mobilita stala samozřejmostí i v regionálním školství a v odborné přípravě, musíme zjistit, co mladí lidé narození po roce 2005 vlastně chtějí. Co je motivuje k mobilitě? Jak se liší jejich očekávání od generace narozené před 20 lety? Věřím, že Evropská komise vytvoří takové analytické podklady k novému rámci mobilit, které povedou k větší motivaci žáků i učitelů vyjet. Protože jen hloupí Honzové zůstanou za pecí," řekl k tématu mobilit mladých lidí náměstek sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na MŠMT Václav Velčovský.
Náměstek sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF Václav Velčovský na jednání k zefektivnění školního vzdělávání.
Druhá část jednání bude zaměřena prakticky – účastnící budou mít možnost diskutovat 3 aktuální témata z oblasti školního vzdělávání. První je zaměřeno na způsoby a formy hodnocení a jeho dopad na efektivitu vzdělávání a prospěch žáků.
„Vhodná forma zpětné vazby může výrazně ovlivnit nejen výsledky v případě jednotlivých žáků, ale také může
zefektivnit plynulost výuky v rámci celé třídy. Forma zpětné vazby má také významný dopad na motivaci žáka a
jeho sebevědomí. V současné době je například věnována velká pozornost formativnímu vzdělávání, důležitá je ale
právě kombinace různých přístupů a nástrojů hodnocení tak, aby byla zohledněna celá škála schopností a předpokladů
žáka. Umožnit žákům to, aby dosáhli co nejlepších vzdělávacích výsledků díky jejich přirozené motivaci, o to nám všem
jde,“ řekl k tématu hodnocení ředitel Odboru EU na MŠMT Martin Fatura.
Dalším tématem workshopu je atraktivita učitelské profese a rozvoj kompetencí učitelů nezbytných pro vzdělávání v 21. století. Učitelé a další pedagogičtí, ale i nepedagogičtí pracovníci, jsou klíčoví v oblasti vzdělávání, přičemž je důležité je podporovat a řešit několik důležitých výzev, kterým tato profese čelí. Už v současnosti se většina zemí potýká s nedostatkem učitelů, přičemž přibližně třetina z nich odejde v příštím desetiletí do důchodu, a tento výpadek se může prohloubit. Je proto zásadní najít řešení, jak učitelské povolání co nejvíce zatraktivnit, a to včetně posilování a rozvoje kompetencí učitelů.
Jednání vrchních ředitelů sedmadvacítky zodpovědných za oblast školství v rámci Evropské unie.
Tématem třetího workshopu je sociální rozměr využívání digitálních technologií. Tyto technologie sice umožňují rychlejší a efektivnější komunikaci s vrstevníky z celého světa nebo přináší možnosti individualizace vzdělávání, na druhou stranu se v době covidových opatření ukázalo, že nevhodně nastavené používání digitálních technologií může vést také k sociální izolaci nebo sklíčenosti dětí. K tématu digitálního well-beingu se v minulém týdnu vyjádřil na konferenci k tomuto tématu také ředitel Odboru EU na MŠMT Martin Fatura. Na konec prvního dne představí své priority nadcházející švédské předsednictví.
Druhý den navštíví účastníci zasedání základní školy v okolí Prahy, aby se seznámili s některými příklady dobré praxe a mohli je případně sdílet dál v rámci školního vzdělávání ve svých zemích. Cílem jednání je sdílení dosažených výsledků, aktuálních informací o opatřeních přijatých na národní úrovni, a právě uvedených příkladů dobré praxe.
