doc. MUDr. Věra Klenerová, DrSc.
Výzkum Věry Klenerové je zaměřen na regulační úlohu neuropeptidů, molekul, které používají ke komunikaci neurony a které jsou zapojeny do celé řady mozkových funkcí. Věra Klenerová se za použití biochemických a molekulárně-biologických metod koncentruje především na jejich aktivitu v mozku a srdci, a to na molekulární, buněčné i behaviorální úrovni. Cílem jejích výzkumů je využití těchto látek a jejich analogů v terapii. Mezi výsledky jejího bádání patří například nalezení protistresových a úzkost snižujících účinků některých neuropeptidů podaných až po proběhlém stresu. V minulosti se Věra Klenerová věnovala také studiu toxických a karcinogenních účinků látek obsažených v cigaretovém kouři a prokázala existenci fenoménu "pasivní kouření". Tento objev byl zaregistrován v rámci World Health Organisation a dnes je celosvětově běžně užíván nejen v lékařské terminologii. Věra Klenerová pracuje jako vedoucí pracoviště Neurofarmakologie Ústavu lékařské biochemie a lékařské diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedle výzkumu a vedení výzkumného týmu se věnuje výchově začínajících vědců a vědkyň a výuce.
doc. PharmDr. Hana Kubová, DrSc.
Hana Kubová se zabývá experimentální epileptologií, tedy výzkumem rozdílů ve vzniku, charakteru, šíření a ukončení epileptického záchvatu. Zaměřuje se přitom na to, jak potenciální či již využívaná antiepileptika účinkují v dětském mozku, a sleduje, jaké jsou rozdíly v protikřečových účincích těchto léků u dětí různého věku a jaké mají tyto léky nežádoucí účinky na vývoj mozkových funkcí u dětí. Také díky výsledkům její práce jsou dnes klinické studie nových antiepileptik zahajovány současně jak u dospělých pacientů, tak u dětí, což znamená lepší a rychlejší přístup malých pacientů k nejnovějším lékům. Hana Kubová pracuje v Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, kde je od roku 2001 vedoucí. Pod jejím vedením zde došlo k významnému rozšíření spektra používaných výzkumných metod i samotného tematického záběru výzkumu, a to mimo jiné právě směrem k otázkám farmakologického ovlivnění mechanismů rozvoje epilepsie u dětí. Oddělení, které vede, patří mezi jedno z mála pracovišť na světě, které se výzkumu této problematiky věnují. Dlouhodobá spolupráce se zahraničními firmami, které se vývojem nových léčiv v této oblasti věnují, je proto samozřejmou součástí její vědecké práce.
RNDr. Lenka Maletínská, CSc.
Lenka Maletínská se zabývá farmakologií peptidových hormonů a jejich syntetických analogů jako potenciálních terapeutik. Zaměřuje se především na jejich úlohu v regulaci příjmu potravy, na studium metabolických parametrů a farmakologických intervencí u obezity a diabetu a na výzkum vztahu diabetu druhého typu a Alzheimerovy choroby v modelech diabetu u myší. V posledních dvou letech pracuje na novém a velmi aktuálním projektu depotních, dlouhodobě působících analogů anorexigenních peptidů - látkách, které mají potenciál stát se účinnými léky proti obezitě. V rámci tohoto výzkumu byly podány dvě žádosti o patentovou ochranu. Lenka Maletínská pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR jako vedoucí skupiny Antiobézní peptidy, věnuje se výchově začínajících vědkyň a vědců a popularizaci vědy.
prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc.
Marie Stiborová se ve své vědecké a pedagogické práci věnuje oboru xenobiochemie, tj. studiu molekulárních mechanismů, které souvisejí se vznikem a vývojem rakoviny, a metabolickým procesům odpadních látek životního prostředí, léčiv a jiných tělu cizích látek. Působí na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zde obor xenobiochemie obnovila a zasadila se o jeho další rozvoj, a to prostřednictvím výuky a vedení studujících, svým dlouholetým působením na pozici vedoucí katedry biochemie i svojí vědeckou prací. Marie Stiborová mimo jiné prokázala chemické příčiny původu intersticiální nefropatie, onemocnění ledvin, a nádorových procesů močových cest, které jsou způsobeny v přírodě běžnou kyselinou aristolochovou, a identifikovala enzymové systémy zodpovědné za její toxické účinky. Vysvětlila molekulární mechanismus působení 3-nitrobenzanthrenu (látky vznikající spalováním paliv v dieslových motorech), který má rakovinotvorné účinky a je zodpovědný za poškození a mutace genetické informace v buňkách. Objevila také specifický mechanismus účinku protinádorového léčiva ellipticinu, na jehož základě vznikla řada cytostatik nové generace.
prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc.
Alexandra Šulcová se výzkumně pohybuje v oblasti experimentální neuropsychofarmakologie a etofarmakologie. Těžištěm jejího profesního zájmu jsou neuropsychologické účinky látek obsažených v konopí a obecně výzkum neurobiologie drogových závislostí a účinků drog na motoriku, emocionalitu a poznávání. Alexandra Šulcová je vedoucí výzkumné skupiny “Experimentální a aplikovaná neuropsychofarmakologie“ Středoevropského technologického ústavu CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně. Mezi roky 1990 a 2011 působila jako vedoucí Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, byla a je školitelkou mnoha úspěšných absolventů a absolventek postgraduálního doktorského studia lékařské farmakologie, jehož akreditaci pro Masarykovu univerzitu získala. Alexandra Šulcová vědecky spolupracuje s řadou zahraničních týmů, je organizátorkou významných mezinárodních sympozií a pro svou erudici ve výzkumné oblasti, jíž se věnuje, je uznávaná mezinárodními renomovanými odbornými společnostmi i vědci a vědkyněmi po celém světě.
prof. RNDr. Jitka Ulrichová, CSc.
Jitka Ulrichová provádí výzkum a vyučuje v oblasti lékařské chemie a biochemie. Věnuje se především výzkumu pozitivních a preventivních účinků látek rostlinného nebo živočišného původu na lidské zdraví. Zkoumá například účinky brusinek na prevenci zánětu močových cest u mužů, účinky flavonolinganů, látek obsažených v semenech jednoho druhu bodláku, který se používá v lidovém léčitelství k prevenci nemocí trávicího traktu, zabývá se ale také bezpečností a vedlejšími účinky některých alkaloidů které mají protizánětlivé a antimikrobiální účinky a používají se v prostředcích dentální hygieny nebo jako součásti přísad do krmiv pro hospodářská zvířata. Řada výsledků jejích výzkumů je chráněna patenty a je ve formě účinných látek součástí doplňků stravy, které jsou dostupné na trhu. Jitka Ulrichová je zakladatelkou Laboratoře buněčných kultur na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterou také od roku 2002 vede. Během svého působení na Univerzitě se stala uznávanou pedagožkou a pracovnicí, která má, v současnosti v pozici prorektorky, zásadní podíl na rozvoji celé univerzity. Jitka Ulrichová zavedla a jako první v České republice využila primární kultury hepatocitů, jaterních buněk, které jsou zodpovědné za většinu metabolických pochodů v játrech, pro účely testování toxicit a metabolických studií.
Převzato z webu NKC - ženy a věda: http://www.zenyaveda.cz/cena-m-paulove/letosni-rocnik/
Více o Ceně Milady Paulové a jejích předchozích ročnících naleznete na stránkách Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.: http://www.zenyaveda.cz/cena-m-paulove/2062-o-cene-m-paulove/
