1. Otázka ohledně vyúčtování školního roku 09/2015-08/2016. Mzdy za srpen 2016 budou zpracovány a zaúčtovány k 31. 08. 2016. Do nákladů budou tedy zahrnuty v srpnu. Jejich výplata na účty zaměstnanců však bude provedena ve výplatním termínu organizace v měsíci září. Bude toto v souladu s čerpáním dotace (vyúčtováním školního roku)? Není zapotřebí, aby i vlastní výplata (odeslání na účty zaměstnanců a příslušné pojišťovny) byla provedena k 31. 08. 2016?
Podle § 1 odst. 2 zákona 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů se sice dotace poskytuje k „financování neinvestičních výdajů“, ale nikde není stanoveno, že musí být tyto výdaje vynaloženy v daném školním roce, příp. kalendářním roce. Naopak dotace slouží k pokrytí nákladů daného školního roku. Právnická osoba žádá KÚ o poskytnutí dotace na pokrytí nákladů školního roku, nikoliv na pokrytí výdajů v daném školním roce. Z tohoto vyplývá, že mzdy za srpen zpracujete a zaúčtujete k 31. 8. 2016 (náklad měsíce srpna), ale jejich výplata proběhne standardně ve výplatním termínu následujícího měsíce (září 2016).
2. Žádost o jednoznačný výklad k příplatkům uvedeným v části II. normativů pro soukromé školství na rok 2016. Z našeho pohledu i dle názoru našeho právníka se jedná o 2 skupiny, kterým náleží tento příplatek, a to:
1) žákům ve vybraných třídách osmiletých a šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů
v cizím jazyce
2) žákům ve školách, které poskytují vzdělávání na základě
mezinárodních smluv (bilingvní gymnázium)
Pokud by byl tento přípatek určen pouze
pro bilingvní gymnázium, není nám jasné, proč je to v normativech takto rozepsané a rozdělené.
Příplatky uvedené v části II. normativů pro soukromé školství na rok 2016 se týká pouze oborů vzdělání, většinou
realizovaných ve spolupráci s partnerskými zeměmi na základě mezivládních ujednání a dohod. Jedná se o
dobíhající obor vzdělání 79-41-K/610 Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce (realizovaný
v rámci pokusného ověřování výuky v bilingvních gymnáziích). U navazujícího oboru vzdělání
79-43-K/61 Dvojjazyčné gymnázium bude příplatek již součástí stanoveného normativu
od 1. 9. 2016. V těchto oborech vzdělání je podle Rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia výuka
některých předmětů v cizím jazyce povinná (viz § 13 odst. 4 školského zákona) a tyto obory vzdělání mají
v rejstříku škol a školských zařízení zapsány dva vyučovací jazyky. Na tyto obory vzdělání se nevztahují
ustanovení Výnosu č. 9/2013, kterým se upravuje postup při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce.
Tento výnos se váže k § 13 odst. 3 školského zákona, tj. MŠMT může při splnění daných požadavků povolit
v různých oborech vzdělání základního
a středního vzdělávání výuku některých předmětů v cizím jazyce; zároveň tato výuka je z hlediska žáka
dobrovolná a vyžaduje souhlas zletilého žáka, popř. zákonného zástupce nezletilého žáka (viz čl. 6 odst. 3 výnosu) a
také nenárokuje žádné další finanční prostředky
ze státního rozpočtu (viz čl. 6 odst. 2 výnosu). Pro větší jednoznačnost bude text předmětných normativů upraven.
3. Otázka ohledně možnosti financování kurzu pro získání základního vzdělání v soukromé škole. Na začátku července 2016 zaslala škola krajskému úřadu svůj záměr k otevření kurzu pro získání základního vzdělání podle § 55 odstavec 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Vzdělání by bylo organizováno v dálkové formě jako samostatné studium s konzultačními hodinami v rámci školního roku. Aktuálně krajský úřad řeší otázku, zda by vůbec bylo možné soukromé škole tuto činnost pro školní rok 2016/2017 uhradit z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím normativního financování vyhlášeného pro soukromé školy.
Skutečnosti podstatné k úvaze:
- V žádosti školy, která byla podána v řádném termínu (do konce ledna 2016), není uveden tento předpokládaný
výdaj a tudíž ani smlouva, která je s právnickou osobou uzavřena, neobsahuje předpokládané výdaje pro tento „druh“
vzdělání.
- V žádné ze soukromých škol jsme zatím tento typ vzdělávání dosud nefinancovali, tudíž netušíme, zda je
nutné tuto „jednotku výkonu“ ve smlouvě uvádět zvlášť.
- Osoby zařazené v kurzu nejsou žáky základní školy.
Lze s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem škole hradit nově avizované výdaje k pořádáním kurzu již ve
školním roce 2016/2017 a nebo zda máme škole sdělit, že prostředky tento typ vzdělání lze ze státního rozpočtu získat
až pro školní rok 2017/2018. Toto za předpokladu, že výkony kurzu pro získání základního vzdělání budou součástí
žádosti podané do 31. 1. 2017.
Vzhledem k tomu, že dle § 3 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) mají být ve smlouvě o poskytnutí dotace uvedeny (mimo jiné) činnosti a předpokládaný celkový počet dětí, žáků, studentů atd., na které se dotace poskytuje, předpokládáme, že v žádosti všechny činnosti a tudíž i počty žáků uvedeny jsou, i když povinnost uvést počet žáků u předmětných kurzů není v zákoně uvedena výslovně. Možnost škol realizovat tyto kurzy vyplývá ze školského zákona a vyhlášky o základním vzdělávání. Z § 12 odst. 2 této vyhlášky sice vyplývá, že žáci zařazení do třídy kurzu nejsou žáky školy, a tato činnost se do školského rejstříku nezapisuje, ale pokud jde o financování regionálního školství, jednotkou výkonu, která je vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, upravena, je též „1 žák kurzu získání základního vzdělání“.
Podzákonný právní předpis tedy s úhradou těchto kurzů počítá právě tím, že vymezuje samostatnou jednotku výkonu. Na základě § 55 odst. 3 školského zákona kurz pro získání základního vzdělání může organizovat základní škola nebo střední škola po projednání se svým zřizovatelem a krajským úřadem, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. Organizace kurzů pro získání základního vzdělání je tedy pojata jako součást činnosti základní školy nebo střední školy, a není tedy třeba, aby tato činnost byla zvlášť vymezena ve zřizovacím dokumentu právnické osoby vykonávající činnost školy nebo zvlášť zapsána v rejstříku škol a školských zařízení.
Dle našeho názoru z výše uvedených skutečností vyplývá, že ve Vašem případě především záleží na tom, zda byly předmětné kurzy získání základního vzdělání s krajským úřadem předem projednány, případně, co bylo obsahem tohoto jednání. V případě, že kurzy s krajským úřadem dle § 55 odst. 3 školského zákona projednány byly, pak by měly být též financovány.
4. Byl vznesen dotaz ohledně financování pomůcek v následujícím případě:
- střední škola, která má 90 % a pomůcku má schválenou SPC od 12. 9. 2016
- má stanovený normativ na pomůcku např. 5.000,- Kč (což je 100 %) - ale když střední škola má 90 %, tak se
částka přepočítá na 90 % = 4.500,- Kč?
- pomůcka je zaslána škole jednorázově při zasílání dotace na 4. Q. nebo se částka rozpočítá a pošle každé
čtvrtletí s dotací na školu?
V souladu s § 4 odst. 2 zákona 306/1999 Sb. se dotace zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení dětí, žáků a studentů. Normativy týkající se podpůrných opatření byly na základě Přílohy č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. od 1. 9. 2016 doplněny do Normativů neinvestičních výdajů pro rok 2016 v Kč v části X. a XI. V případě střední školy bude poskytnuta částka na pomůcku ve výši 90 %.
V případě, že je podpůrné opatření přiznáno v průběhu kalendářního čtvrtletí, krajský úřad upraví výši poskytované dotace od následujícího kalendářního čtvrtletí. Ve Vámi uvedeném případě bude škole poskytnuta částka na pomůcku jednorázově a zaslána s dotací na 4. čtvrtletí tohoto roku.
5. Otázka vymáhání pohledávek od soukromoprávních subjektů, kterým byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Při splnění podmínek stanovených zákonem o dotacích mohou se školou být uzavřeny 2 smlouvy (smlouva o
poskytnutí dotace a smlouva o zvýšení dotace). Tyto smlouvy jsou uzavřeny v režimu § 161 (veřejnoprávní smlouva
subordinační) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V případě porušení povinností stanovených v zákoně může krajský
úřad odstoupit od obou těchto smluv. V dopise o odstoupení od smlouvy je subjektu stanovena 30 denní lhůta pro
vrácení finančních prostředků.
Platební výměr by měl vyhotovit finanční úřad, který pak bude zároveň vymáhat pohledávku od soukromoprávního
subjektu? Nicméně finanční úřady se k této problematice staví odmítavě a zatím konstatují, že vymáhání pohledávek
musí zajistit kraj.
Podmínky poskytování dotace soukromým školám, předškolním a školským zařízením jsou upraveny v zákoně č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Při splnění zákonem stanovených podmínek mohou být se školou uzavřeny 2 smlouvy (smlouva o poskytnutí dotace a smlouva o zvýšení dotace). Tyto smlouvy jsou dle § 161 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, veřejnoprávní a spory z nich rozhoduje v těchto případech Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, neboť je nadřízeným orgánem správního orgánu (krajského úřadu, resp. Magistrátu hl. m. Prahy), který je stranou veřejnoprávní smlouvy dle § 3 odst. 3 a § 5 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb.
6. Předškolní zařízení obdrželo dotaci (základní + zvýšenou) pouze na měsíc leden 2015. Od 1. února 2015 předškolní zařízení žádnou dotaci již neobdrželo z důvodu přestěhování mateřské školy do jiného kraje. Předškolní zařízení pobíralo ve školním roce 2014/2015 zvýšenou dotaci pouze do 31. ledna 2015. Za kalendářní rok 2014 audit škola předložila v daném termínu. Musí předškolní zařízení předložit audit za rok 2015, nebo může MŠMT udělit výjimku, aby audit předškolní zařízení nemuselo předkládat. Předškolnímu zařízení se jedná o to, že finanční prostředky vynaložené za audit jsou vyšší než obdržená dotace v lednu 2015.
Předložení zprávy auditora je zákonnou povinností a podmínkou pro poskytování zvýšené dotace podle smlouvy uzavřené s krajským úřadem. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (dále jen „zákon“) neuvádí žádnou možnost udělení výjimky z této povinnosti. MŠMT není oprávněno výjimku udělit.
Zároveň upozorňujeme na § 6 odst. 5 zákona, kdy krajský úřad může odstoupit od smlouvy o zvýšení dotace, pokud právnická osoba nedoloží vynaložení zisku na vzdělávání a školské služby potvrzené auditorem. Dle metodického doporučení MŠMT k provedení § 6 odst. 5 zákona č. j. MSMT-36592/2015-1 je „Zpráva předkládána i v případě, že celkového zisku soukromá škola nedosáhla.“
7. V žádosti o schválení asistenta pedagoga je uvedeno, že škola podává žádost na každé dítě, žáka, studenta zvlášť. Dle příslušných ustanovení vyhlášky č. 27/2016 Sb. je např. uvedeno, že ve třídách, odděleních a studijních skupinách mohou vykonávat činnost souběžně nejvýše 4 pedagogičtí pracovníci. Není-li stanoveno jinak, může asistent pedagoga poskytovat podporu při vzdělávání žákovi nebo více žákům, nejvýše však 4 žákům …, v případě škol, tříd, oddělení, skupin, zřízených podle § 16 odst. 9 zákona nebo jedná-li se o asistenta pedagoga podle § 18 odst. 1, může být počet žáků připadajících na asistenta pedagoga vyšší. Za předpokladu, že krajský úřad dává školám souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga dle § 16 odst. 11 školského zákona do třídy, jak krajský úřad ze žádosti (viz příloha) pozná, do které třídy je žák zařazený. Nebo je to míněno tak, že krajský úřad dá souhlasy všem dětem, žákům, studentů, na které škola požádá dle komentáře k vyplnění (viz příloha) a je v kompetenci ředitele školy, kolik asistentů pedagoga zaměstná a do kterých tříd je zařadí?
Podpůrná opatření směřují k jednotlivému dítěti, žáku nebo studentovi a v tomto smyslu i školské poradenské zařízení (dále jen „ŠPZ“) vydává zprávy nebo doporučení za účelem stanovení konkrétních podpůrných opatření. Na základě tohoto je stanovena normovaná finanční náročnost podpůrného opatření (od 1. 9. 2016 uvedeno v normativech neinvestičních výdajů v roce 2016 v části X. a XI., č. j. MSMT-24856/2016). Škola, aby splnila povinnost danou jí § 16 odst. 11 školského zákona, podává za každé dítě, žáka, studenta samostatný formulář, který musí být vyplněn podle doporučení a rozhodnutí ŠPZ. ŠPZ má povinnost dle § 12 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, úzce spolupracovat se školou i při doporučování konkrétních podpůrných opatřeních a to se týká i asistentů pedagoga v jednotlivých třídách, odděleních a studijních skupinách, přičemž vychází z možností využití personálních podmínek školy.
8. Soukromá škola v současné době řeší situaci, kdy má přihlášeny pohledávky vůči dlužníkům v probíhajících insolvenčních řízení. Jedná se o pohledávky, které vznikly v rámci doplňkové činnosti školy. Tato škola nyní řeší další postup v případě uvedených pohledávek, kdy je velká pravděpodobnost, že bude muset tyto pohledávky odepsat. V případě odpisu pohledávek dojde k situaci, že se škola dostane v doplňkové činnosti do ztráty a následně bude muset řešit ustanovení § 135 odst. 4 školského zákona.
Doplňková činnost by měla sloužit mimo jiné k účelnějšímu využití odbornosti zaměstnanců školské právnické osoby a jejího majetku, a proto není možné, aby doplňková činnost byla ztrátová. Z tohoto důvodu je výslovně v § 135 odst. 4 školského zákona stanoveno, že je-li výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby tato ztráta byla do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v ní nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno. Pokud se tuto ztrátu nepodaří vyrovnat, musí být v dané lhůtě výkon ztrátové doplňkové činnosti ukončen. Ovšem neznamená to, že by měla být ukončena veškerá doplňková činnost školské právnické osoby, ale pouze ta část doplňkové činnosti, v níž došlo ke ztrátě. Zákon nerozlišuje příčiny vzniku ztráty. Doporučujeme proto průběžně účtovat o tvorbě opravných položek k pohledávkám po lhůtě splatnosti tak, aby se náklady z pohledávky po splatnosti co nejvíce rozložily v čase a nezatížily tak výsledek 1 roku.
9. V normativech na rok 2016 a dříve byly u MŠ rozlišovány kategorie: „Mateřská škola nebo třída s celodenním provozem“ a „Mateřská škola nebo třída s polodenním provozem, mateřská škola nebo třída s celodenním provozem nebo polodenním provozem, jde-li o dítě docházející do MŠ na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně nebo 5 dnů v měsíci“. Nyní je v normativech na rok 2017 rozlišeno: „Mateřská škola nebo třída s celodenním provozem“ a „Mateřská škola nebo třída s polodenním provozem“. Kam tedy spadá dítě, které dochází do školky s celodenním provozem na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně nebo 5 dnů v měsíci?
Normativy neinvestičních výdajů pro soukromé školy na rok 2017, respektive část I. týkajících se mateřských škol byla upravena v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně v § 1 prováděcí vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání jsou uvedeny podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy. Původní normativ z roku 2016 - „…..v mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem, mateřské škole nebo třídě s celodenním nebo polodenním provozem, jde-li o dítě docházející do MŠ na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně nebo 5 dnů v měsíci“ se stal bezpředmětným, a to z důvodu, že u dětí starších 2 let se docházka dle § 31 zákona č. 117/1999 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, pro účely vyplácení rodičovského příspěvku již nesleduje. Vzdělává-li se dítě v mateřské škole nebo třídě pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno bude poskytnuta dotace v souladu s § 4 a § 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, tj. ve výši procentního podílu z normativu pro mateřské školy nebo třídy s polodenním provozem.
10. Bude v roce 2018 vydáno Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k provedení § 6 odst. 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů za kalendářní rok 2017?
Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k provedení § 6 odst. 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“) nebude dále vydáváno. Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, které byla ve školním roce 2017/2018 poskytnuta zvýšená dotace předloží příslušnému krajskému úřadu do 10. 8. 2018 potvrzení auditora o vynaložení zisku za rok končící 31. 12. 2017 na vzdělávání a školské služby, popřípadě pokud poskytuje vzdělávání a školské služby pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem i na rehabilitaci.
11. Je nutné přidávat k mému elektronickému podpisu ještě "časové razítko"? Jak mám postupovat, pokud je časové razítko krajským úřadem požadováno s odvoláním na §11 zákona 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297?
Časové razítko není nutné k elektronickému podpisu připojovat.
Institut kvalifikovaného elektronického časového razítka je jednou z tzv. služeb vytvářejících důvěru ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Tato úprava se promítla právě do zákona o službách vytvářejících důvěru. Prostřednictvím tohoto institutu jsou vytvořena data v elektronické podobě, která spojí jiná data v elektronické podobě (obsah dokumentu) s určitým časovým okamžikem, jehož přesnost je zaručena. Zjednodušeně řečeno tedy platí, že kvalifikované elektronické časové razítko je dokladem toho, že jím opatřený dokument prokazatelně existoval v této podobě v určitém přesně stanoveném časovém okamžiku.
Podmínky použití institutu kvalifikovaného elektronického časového razítka uvedené v ustanovení § 11 zákona o službách vytvářejících důvěru je dle našeho názoru nutné posuzovat ve spojení s ustanovením § 5 téhož právního předpisu. Povinnost použití kvalifikovaného elektronického časového razítka se předně vztahuje k právním jednáním státu, územního samosprávného celku, právnické osoby zřízené zákonem nebo právnické osoby zřízené nebo založené státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, kteréžto subjekty zákon souhrnně označuje legislativní zkratkou „veřejnoprávní podepisující“, kteří podepisují ve smyslu ustanovení § 5 dokument kvalifikovaným elektronickým podpisem, a to bez ohledu na to, zda právně jednají (činí úkon) v oblasti veřejného práva či práva soukromého. Dále se povinnost použití kvalifikovaného elektronického časového razítka vztahuje na ty subjekty, které nejsou veřejnoprávními podepisujícími, ale je jim svěřena působnost; povinnost se tedy v tomto případě vztahuje jen na akty těchto subjektů, které představují výkon veřejné moci.
Vzhledem k tomu, že právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení (dále jen „školy“), které ve smyslu zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poskytování dotací“) uzavírají s krajským úřadem příslušnou veřejnoprávní smlouvu, nejsou veřejnoprávními podepisujícími, otázka zní, zda v tomto případě alespoň vystupují při výkonu zákonem svěřené působnosti, či nikoliv. Máme za to, že druhá odpověď je správná. Veřejnoprávní smlouva má totiž dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu charakter tzv. subordinační veřejnoprávní smlouvy ve smyslu ustanovení § 161 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Krajský úřad v tomto případě vystupuje v pozici správního orgánu, škola pak v pozici osoby, která by ve správním řízení podle části druhé správního řádu byla účastníkem řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu. Je tedy na místě závěr, že právnické osoby vykonávající činnost školy při uzavírání dotčené veřejnoprávní smlouvy veřejnou moc (na rozdíl od krajského úřadu) nevykonávají a jsou naopak jejími adresáty. Školy tudíž nejsou povinny podepsat dotčenou veřejnoprávní smlouvu kvalifikovaným elektronickým podpisem, a tudíž ani nejsou povinny dotčenou veřejnoprávní smlouvu opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
Pouze pro úplnost, v daném případě nicméně školy právně jednají vůči krajskému úřadu, který je veřejnoprávním podepisujícím, uplatní se tudíž dikce ustanovení § 6 odst. 1 zákona o službách vytvářejících důvěru, jež stanoví, že „k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.“ Uznávaným elektronickým podpisem se přitom ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 zákona o službách vytvářejících důvěru rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Použitý elektronický podpis ze strany školy tak v daném případě musí splňovat alespoň parametry zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis.
