aprobace: matematika - základy techniky:
"Vzhledem k dlouholeté postupné přeměně naší školy nedošlo v souvislosti s ověřováním vlastního ŠVP k zásadním změnám. Největší přínos tvorby a následného ověřování ŠVP byl v tom, že se podařilo již dříve realizovaný program školy systematicky uspořádat a více propojit jeho jednotlivé aktivity. Ve větší míře se při výuce začaly používat metody skupinového a kooperativního učení.
Pedagogy vedla práce při tvorbě a realizaci vlastního školního vzdělávacího programu k větší zodpovědnosti. Byli „nuceni“ rozhodovat o věcech, které byly dosud víceméně pevně předepsány. Společné konzultace a nezbytné diskuse s patřičnou argumentací obohacovaly všechny zúčastněné a přispívaly k jejich odbornému růstu, a tím i dalšímu výraznému zkvalitnění práce jednotlivců i celé školy."Jitka Linhartová, učitelka na Základní škole Chrudim, Dr. J. Malíka 958,
aprobace: matematika - základy techniky:
"Vzhledem k tomu, že jsme v naší škole i před realizací školské reformy usilovali nejen o to, aby žáci získali určitou sumu vědomostí, ale zároveň jsme s nimi pracovali i v oblasti osobnostní a sociální výchovy, nedomnívám se, že by nastala v naší práci nějaká výraznější změna. Pozitivně lze hodnotit to, že se při tvorbě školního vzdělávacího programu ještě více prohlubovala a rozšiřovala dosavadní spolupráce a komunikace mezi vyučujícími (docházelo například k diskusím o návaznostech a časovém rozvržení učiva). Za nesmírně důležitou a pro úspěšnou realizaci reformy nezbytnou považuji změnu vztahů mezi učiteli, žáky a rodiči na vztahy partnerské."
Radek Dolenský, ředitel základní školy v Plzni,
aprobace: matematika - fyzika:
"Uvědomili jsme si, kde se teď nacházíme vůči trendům ve vzdělávání. Co je třeba v naší škole dál rozvíjet a jakými možnými cestami to lze udělat. Do výsledné podoby ŠVP jsme promítli změny ve výuce, na kterých již dlouhou dobu pracujeme (metodologie programu Začít spolu, využívání prvků Daltonského plánu). Shodli jsme se na vzdělávacích strategiích, které budou používat všichni učitelé. Povedlo se nám integrovat vzdělávací obsahy některých vzdělávacích oborů napříč vzdělávacími oblastmi. Během tvorby našeho ŠVP jsme dále rozvíjeli a zkvalitňovali týmovou práci učitelů."
Vratislav Brokl, ředitel Základní školy Za Alejí 1072, Uherské Hradiště:
"Konečně jsme ve větší míře museli spolupracovat, argumentovat, ale také ustupovat. Je třeba říci, že ne vždy zvítězil nejlepší nápad či myšlenka, ale je podstatné, že vždy vyhrála hlavně shoda většiny tvůrců - pedagogických pracovníků naší školy.
Naší výhodou bylo také to, že jsme získali na
tvorbu a vzdělávání související s ŠVP grantové peníze a spolupracovali jsme s dalšími sedmi školami. Takže jsme většinu
kroků mohli konzultovat s jinými školami a navázali jsme mnoho kontaktů pro další spolupráci."
Jana Černá, učitelka na Základní škole Za Alejí 1072, Uherské Hradiště:
"Určitě jsme
se jako kolektiv učitelů lépe poznali a seznámili jsme se s řadou zajímavých metod výuky prostřednictvím různých kurzů
či setkání. Mimo jiné jsme měli možnost porovnat školství u nás i v zahraničí a některé praktiky se pokoušíme začlenit
i do naší výuky."
Miroslav Strouhal, ředitel Základní školy Velké Němčice na Břeclavsku:
- zvýšený zájem pedagogů o další vzdělávání
Zdeněk Sotolář, učitel a výchovný poradce na Základní škole Velké Němčice na Břeclavsku,
aprobace: čeština - dějepis:
"Když jsme pochopili nutnost dalšího vzdělávání, naše škola se zapojila do řady projektů a grantových nabídek, většina učitelů prošla kurzy osobnostní a sociální výchovy, minimalizace šikany a kritického myšlení. Granty nám umožnily realizovat akce pro žáky i rodičovskou veřejnost, a dokonce vybavit školu novou technikou."
Alena Kotrbová, ředitelka základní školy v Kutné Hoře:
"Především spoustu práce pro pedagogy. Museli se znovu zamýšlet nad obsahem učiva a jeho koordinací v rámci předmětů svých i příbuzných, některé předměty jsme integrovali. Projekty, které jsme realizovali již v předchozích letech, jsme pevně zapracovali do ŠVP. Reformu cítíme jako potvrzení cesty, kterou škola již několik let směřuje."
Milada Valová, učitelka na základní škole v Kutné Hoře,
aprobace: matematika - zeměpis:
"Především spoustu hodin práce navíc. Tato skutečnost se však kladně promítla do stmelení pedagogického kolektivu."
Dagmar Satková, ředitelka Základní školy Vidče na Vsetínsku,
aprobace: čeština - francouzština:
"Co přinesla tvorba ŠVP škole se ukáže až po ověření v praxi, protože hlavním cílem je přínos dětem. Ale už teď lze říci, že kladem je jasnější představa o tom, co chceme děti učit, jak jim umožníme získat jednotlivé kompetence a vůbec větší zaměření na využitelnost v životě. Nejde zase až o tak velkou změnu, protože i před tvorbou ŠVP měli učitelé možnost tvořivě učit."
Dobromila Halamíková, učitelka na Základní škole Vidče na Vsetínsku:
"Tvorba ŠVP na naší škole přiměla některé učitele k hlubšímu nastudování nebo připomenutí učiva v jednotlivých ročnících, k zamyšlení se nad vhodností probírané látky k věku dítěte, k využívání nových metod výuky, ke spolupráci, více jsme se setkávali, diskutovali, učili se týmové spolupráci."
Miloslav Hons, ředitel Základní školy Na Příkopech 895 v Chomutově,
aprobace: ruština - zeměpis - tělocvik:
"Jsme škola, kde v současné době „dobíhá“ v 8. a 9.ročníku výuka podle programu Základní škola s rozšířenou výukou informatiky a výpočetní techniky. Škola je v této výuce velmi úspěšná. Na těchto pilířích několik let úspěšně stavíme. Nutnost tvorby vlastního ŠVP (a je třeba říci, že jsme začali učit podle našeho ŠVP již v roce 2006-2007) byla tedy příležitostí rozvinout a zároveň upravit naše zkušenosti s výukou informatiky. Za těch několik let jsme si bezpečně ověřili, že informatika a VT nejsou cíl, ale prostředek. A proto jsme výuku, ale hlavně využívání ICT vzali jako pomůcku při tvorbě konceptu našeho ŠVP. Proto nebyla ani diskuse nad základním směřováním nijak obzvlášť bouřlivá nebo dokonce nepříjemná. Tvorba ŠVP pomohla odhalit ještě více naše silné stránky i přednosti, pojmenovat a uvědomit si nedostatky. Mnohdy takové, o kterých jsme i věděli, ale bylo nám nepříjemné s nimi „chodit na veřejnost“ nebo se o nich otevřeně bavit v našem kolektivu. Naučili jsme se mnohému z týmové práce. Tvorba ŠVP otevřela dveře školy. A to pro oba směry. Pro příchod nových věcí odjinud a našim cestám na jiné školy, semináře, školení a dílny."
Romana Beková, učitelka na Základní škole Na Příkopech 895 v Chomutově,
aprobace: DPS pro ZŠ a SŠ, vyučuje matematiku a fyziku:
"Žáci, rodiče, učitelé se ve škole pouze převážně potkávali, „šli vedle sebe“, nyní snad většina „jde spolu“ a všichni našli „společnou řeč“ a společný cíl..."
Věra Švecová, učitelka na Základní škole Planá:
- rozvoj spolupráce mezi učiteli- diskusi o vlastní práci – „jak učím nebo chci učit já a jak to dělají druzí“
Ivana Honsejmanová, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Klíč v České Lípě:
"Společné práci nad ŠVP předcházelo (samozřejmě zcela neplánovaně vzhledem k ŠVP, o tom jsme neměli ani potuchy) několik let, kdy jsme si na základě SWOT analýzy určili vizi školy, vytvořili „Strategický plán rozvoje školy“ a snažili se jej naplňovat. „Trápili“ jsme tedy své kolegy flipy a balicími papíry, lepítky a fixy a snažili se najít, co vlastně opravdu v té škole chceme dělat, kam ji směřovat a proč tam vlastně každé ráno chodit. Učili jsme se říkat nahlas svůj názor, přijímat ten druhý a ustát ho a na základě toho všeho formulovat nějaké společné (!) vize. To všechno jsme samozřejmě využili při práci na ŠVP. Důležitá byla také společná školení, kterých se zúčastnila většina pedagogů. Vzhledem k tomu, že jednou z oblastí našeho Strategického plánu rozvoje školy bylo klima školy a samozřejmě i oblast spolupráce mezi kolegy, měli jsme malý krůček nakročeno. Velký přínos tedy kromě kooperace a komunikace mezi učiteli vidím v určitém celistvém pohledu na učivo a na mezipředmětové vztahy. Na vyjasnění si priorit – dovednosti, vědomosti, průřezová témata atd. To vše vedlo k nové SWOT analýze a definování nové vize školy a k vytvoření nového Strategického plánu rozvoje školy."
Helena Fučíková, ředitelka základní školy v Praze 10 - Hostivaři:
"Větší jistota pro samostatné rozhodování učitele o obsahu učiva, metodách výuky a tvorbě vyučovacích předmětů."
Markéta Růžková, učitelka na základní škole v Praze 10 - Hostivaři:
"Reforma obecně i pro naši školu přinesla určitou volnost v sestavování učebních plánů dle možností dětí, neučit zbytečnosti a naopak rozvíjet jejich představivost."
Hana Vellánová, ředitelka Základní školy Planá nad Lužnicí na Táborsku,
aprobace: přírodopis - základy zemědělské výroby - lektor a učitel OSV:
"Přinesla hodně starostí. Zároveň nás konečně přinutila více se začít zamýšlet nad naší učitelskou prací. Jako změna se dotkla v různé míře všech učitelů a oni sami si mohli ověřit, jak je těžké změny přijmout. Přitom děti, které vzděláváme, budou žít v chaotickém světě plném změn. Není možné je vzdělávat stejně jako před několika desítkami let.
Museli jsme se učit sami nové věci, ujasňovat si role školy, hledat cesty, jak naplňovat cíle vzdělávání dané zákonem. A bude to ještě dlouhá cesta, ale máme za sebou první nesmělý krok. Ten bývá vždycky nejtěžší, a to je důležitý přínos tvorby vlastního ŠVP.
Také přinesla radost těm, kteří jsou tvořiví,
chtějí zkusit jiné věci, učit se a pracovat na sobě."
Jan Pechlák, ředitel Základní školy Příbram - Březové Hory,
aprobace: matematika - tělocvik:
"Zejména další motivaci pro týmovou práci i pro další individuální profesní růst pedagogů – nejdůležitější faktor
nejen pro úspěšné uskutečňování reformy, ale hlavně pro celkové kvalitní plnění základních výchovně vzdělávacích cílů
školy. „Pokud se chceme v kvalitě a profesionalitě posunout dál, musíme se především sami vzdělávat a účinně
spolupracovat, a to v příznivém pracovním klimatu“.
Tento předpoklad lze ovšem naplňovat postupně – je to proces dlouhodobý a nelze změnit styl práce „ze dne na den“. Je nezbytná dlouhodobá příprava učitelů. Na naší škole jsme začali s touto přípravou a postupnými změnami ještě před zveřejněním Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) v roce 2001.
Velice významným přínosem pro školu bylo zapojení do projektu Dokážu to? vzdělávací organizace AISIS Kladno. Vedení školy v rámci tohoto projektu absolvovalo roční vzdělávací cyklus Trvalá obnova školy a většina pracovníků řadu několikadenních seminářů z oblastí osobnostní a sociální výchovy, týmové spolupráce apod. Už v tomto období i v následujících letech proběhla ve škole řada společných workshopů od aktivit pro vytváření atmosféry důvěry a vzájemné podpory, přes řadu outdoorových aktivit zaměřených především na týmovou spolupráci a na role v týmu, společnou práci na SWOT analýze až po zpracování strategického plánu rozvoje školy. Postupně se měnilo celkové klima školy i způsob spolupráce a komunikace s rodiči.
Je tedy možné konstatovat, že proces postupného zkvalitňování výchovně vzdělávací činnosti školy probíhal na naší škole dlouhodobě bez ohledu na připravovanou školskou reformu. Řada pozitivních změn probíhala ve škole už před zavedením RVP ZV („průřezová témata“ EVVO, OSV, výchova ke zdraví apod.). Takže školská reforma a zavedení RVP ZV s následnou tvorbou vlastního ŠVP bylo pro nás sice prací časově velice náročnou, ale na druhé straně ne věcí neznámou a dělanou „od stolu“, narychlo, a jenom proto, že se „to musí“ . Po celou dobu práce na ŠVP probíhala skutečně důkladná a efektivní spolupráce předmětových týmů, ve kterých se setkávali učitelé předmětů jednotlivých vzdělávacích oblastí společně se zástupci učitelů 1.stupně – důležitý předpoklad celkové kontinuity (návaznosti), ale i tvořivé spolupráce učitelů obou stupňů školy.
Významným motivačním prvkem pro všechny bylo
jak vědomí vlastní spoluzodpovědnosti za celkové „dílo“ a pocitu participace a důvěry ze strany vedení školy, tak v
konečném důsledku i společný pocit spokojenosti při úspěšném dokončení ŠVP."
Ludmila Michálková, učitelka na Základní škole Příbram - Březové Hory,
aprobace: přírodopis - tělocvik:
"Tvorba školního vzdělávacího programu v naší škole přinesla zejména
ve fázi příprav mnoho pozitivního pro všechny učitele. Rozvinula se řada diskuzí nad očekávanými výstupy a výběrem
základního učiva, které bude sloužit pro jejich naplnění. Začínali jsme si více uvědomovat souvislosti mezi
jednotlivými předměty a zjišťovali jsme, že i my si budeme muset leccos doplnit a zopakovat. Společně jsme hledali
způsoby hodnocení žáků, zamýšleli se nad naplňováním průřezových témat a nad spoluprací s rodiči žáků."
