aprobace: matematika – základy techniky:
"S žádnými zásadní problémy jsme se, vzhledem k předcházející dlouhodobé postupné přeměně školy, při tvorbě školního vzdělávacího programu nesetkali. Vyjdu-li z naší zkušenosti, pak základem všech pozitivních změn ve škole je změna vztahů mezi učiteli navzájem, mezi učiteli a žáky a také mezi učiteli a rodiči. Partnerské vztahy na všech úrovních a také změny vyučovacích metod a forem práce by se v naší škole nepodařilo realizovat bez toho, aby vedení školy učitelům cíleně a dlouhodobě nabízelo některé semináře, umožňovalo jim návštěvy v jiných školách a připravovalo pravidelné společné vzdělávání pro celý sbor.
Menší problémy způsobilo, že tvorba vlastního školního vzdělávacího programu a jeho následná realizace motivovala naše učitele k dalšímu intenzivnímu vzdělávání. Pro vedení školy bylo pak organizačně a finančně dosti náročné vyhovět všem požadavkům učitelů a umožnit jim absolvování požadovaných seminářů a kurzů."Radek Dolenský, ředitel základní školy v Plzni,
aprobace: matematika - fyzika:
"Školám je dána velká zodpovědnost za to, co se v nich bude odehrávat. Je časově náročné organizovat a vést pedagogický sbor na společné cestě za efektivní a smysluplnou výukou."
Vratislav Brokl, ředitel Základní školy Za Alejí 1072, Uherské Hradiště:
"Určitě největším úskalím bylo rozdělení disponibilních hodin. Zpočátku byla naše vize taková, abychom měli co
nejvíce volitelných předmětů. Postupně, jak šel čas, bylo potřeba jednotlivých hodin tu do matematiky, tu do fyziky
atd."
Miroslav Strouhal, ředitel Základní školy Velké Němčice na Břeclavsku:
- celé tvoření bylo administrativně náročné
- měli jsme problémy (a máme je doposud) s částí ŠVP, které se týkají hodnocení, evaluace a sebeevaluace
- opravdu si myslím, že reforma mohla být finančně podpořena ze strany centrálních orgánů ( MŠMT, kraj…); kantoři dělali hodně práce navíc a finanční ocenění malé – jen z toho, co umožňují nadtarifní složky platu, a to bylo velmi málo
- měli jsme problémy s formulacemi svých výstupů a příliš kostrbatým jazykem některých pasáží RVP; učitelé se setkávali s textem RVP, ke kterému bylo potřeba hledat význam slov v odborné literatuře.
Alena Kotrbová, ředitelka základní školy v Kutné Hoře:
"Během tvorby ŠVP jsme na výraznější problémy nenarazili, všichni kolegové se byli schopni
domluvit a spolupracovali při tvorbě učebního plánu i obsahu jednotlivých
předmětů. Případná úskalí může odhalit až realizace programu.
Dagmar Satková, ředitelka Základní školy Vidče na Vsetínsku,
aprobace: čeština - francouzština:
"Úskalí při tvorbě ŠVP bylo dost a vyplývala hlavně z nepřipravenosti na tuto práci. Doprovodný program Koordinátor něco pomohl zlepšit, ale měl být časově zařazen mnohem dříve. Učitelé nebyli odborně připraveni na tvorbu kurikula a přitom jde o vysoce odbornou činnost. Práce byla velmi časově náročná a vlastně všechna přesčasová. Přitom toto úsilí ani nemohlo být ohodnoceno finančně, protože žádné navýšení finančních prostředků se nekonalo. Nedovedu si představit jiné odvětví, kde by toto bylo vůbec možné. Naše škola měla výhodu i v tom, že vedení absolvovalo program Trvalá obnova školy a mnohé věci se sborem jsme dělali už dříve."
Miloslav Hons, ředitel Základní školy Na Příkopech 895 v Chomutově,
aprobace: ruština - zeměpis - tělocvik:
"Zpočátku strach z neznámého... Budeme to mít dobře? Co nám vadí stále je nečinnost ČŠI v době tvorby a i nyní při zavádění. Nechceme ČŠI jen jako kontrolora.
Špatný pocit ředitele školy, který přesvědčil
své kolegy , že do toho půjdeme o rok dříve než je nutné a nemám jim za to co nabídnout. Jen poděkování. Ale rozjeli se
a makali."
Ivana Honsejmanová, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Klíč v České Lípě:
"Trochu jsme se cítili stranou, protože jsme - zřejmě jako soukromá škola - nebyli osloveni
programem „Koordinátor školních vzdělávacích programů“. Jezdily jsme tedy se zástupkyní na různá setkání PAU a Dokážu
to? a snažily se školit své kolegy dle toho, co jsme tam vyzvěděly, nebo se jim snažily zajímavá školení
zprostředkovat.
Malá nám připadala a připadá osvěta veřejnosti. Rodiče, kteří nesledují pečlivě oblast školství, vlastně netuší, co se to děje, a jen se děsí, že se nebudou moci nikdy odstěhovat, když ve vedlejším městečku mají ve škole úplně jiné předměty.
Největší brzdou jsme si však vždycky sami
sobě, a tak jsme si nejvíc vylámali zuby při „vyjednávání“ svých představ, co by měl ŠVP obsahovat. Jako příklad uvedu
otázku, zda některá průřezová témata učit jako samostatný předmět či jako projekty nebo je rozepsat do nějakých
učebních oblastí."
Helena Fučíková, ředitelka základní školy v Praze 10 - Hostivaři:
"Ne."
Hana Vellánová, ředitelka Základní školy Planá nad Lužnicí na Táborsku,
aprobace: přírodopis - základy zemědělské výroby - lektor a učitel OSV:
"Byla jich celá řada. Dělali jsme něco, co bylo nové a nikdo z učitelů nebyl ve svém studiu na tvorbu tak
závažného dokumentu, jako je školní vzdělávací program, připravován. Bylo potřeba se vzdělávat – ale to je hodně času a
také peněz.
Čas byl velký problém – pro učitele změna v tom, že mají věnovat spoustu hodin společné práci. Jsou zvyklí si raději pracovat sami doma.
Také nepochopení smyslu, obava ze změny, nejistota….To všechno působilo jako významný stresový faktor.
Pro mne osobně bylo nepříjemné také to,
že za práci, kterou dělali učitelé poprvé, a byla to skutečně práce navíc, jsem je nemohla nijak odměnit."
Jan Pechlák, ředitel Základní školy Příbram - Březové Hory,
aprobace: matematika - tělocvik:
"Na ŠVP jsme pracovali (i s přípravným obdobím jako bylo seznamování se základními dokumenty, společné semináře
pedagogických pracovníků školy s řediteli pilotních škol, návštěvy skupin pedagogů v pilotních školách) téměř tři roky.
Podceněna především v té počáteční fázi byla podle mých zkušeností rozhodně metodická pomoc ze strany MŠMT při odborné
a především metodické přípravě jak vedení škol, tak i pedagogických pracovníků. Mnohem větší důraz měl být podle mého
kladen také na pozitivní a srozumitelnou propagaci školské reformy ve všech druzích médií."
