„Ve vzdělávání na celém světě a potažmo i u nás dochází ke stále rychlejším změnám,
a to zejména mimo tradiční školské systémy. A tak existující struktury a dosavadní způsoby komunikace, které vznikly
v mnohem „pomalejším“ světě, přestávají fungovat. Jedním z významných fenoménů posledních dvou let je
dramaticky rychlý rozvoj Masových On-line Otevřených Kurzů[1] (dále jen MOOC). V loňském roce v
nich bylo zapsáno kolem dvou miliónů studentů z celého světa, letos už šest a půl miliónu. Jde o kurzy
poskytované zdarma přes web s rozsáhlou (masovou) účastí. Známý je třeba kurz umělé inteligence
na Stanfordově univerzitě, kterého se zúčastnilo na 100 000 studentů[2]. Do nabídky kurzů
se zapojila řada špičkových univerzit z celého světa, mj. Harvard, Massachusetts Institute
of Technology, University of California, Berkeley, další univerzity kanadské, britské, izraelské a rychle přibývají
další. Británie, Francie, Německo i další země již připravují své vlastní platformy.
Tématem MOOC se zabývalo také jednání Rady ministrů vzdělávání členských zemí Evropské unie, které se konalo v pondělí 25. 11. 2013. Z výsledků diskuze ministrů na toto téma je patrné, že mnohé členské země tomuto novému fenoménu přikládají významnou váhu a podporují ho nejen v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale zvažují o formách jeho využití pro práci, zejména s talentovanými žáky, také na úrovni středního vzdělávání.
Proto by naše střední a vysoké školy měly s tímto směrem do budoucna počítat. Jsem rád, že např. na Masarykově univerzitě s MOOC již systematicky pracují a vytvořili pro své studenty možnost pro zapojení se do této formy vzdělávání.
Jaký bude další vývoj MOOC, v tuto chvíli nevíme. Někteří oborníci se dohadují, že během patnácti let může zaniknout nebo se radikálně změnit většina klasických univerzit, jiní vidí budoucnost mnohem konzervativněji. Nikdo však nepochybuje, že podoba vysokoškolského vzdělávání se rozvojem MOOC v zahraničí již změnila a bude se měnit dál. A i když možná přímo v Česku pomaleji, nic to nemění na tom, že i možnosti dnešních žáků v oborech vzdělání s maturitní zkouškou jsou jiné, než byly před velmi krátkou dobou. A to je právě důvod, proč Vám píši.
Naprostá většina českých žáků v oborech vzdělání s maturitní zkouškou o MOOC zatím neví. I když nelze zatím předpokládat, že by těmito kurzy nahradili své řádné vysokoškolské studium, je velmi pravděpodobné, že mnozí z nich tyto kurzy budou využívat a že ovlivní průběh jejich dalšího vzdělávání. Proto pokládám za žádoucí, aby se s možnostmi MOOC seznámili ještě předtím, než se definitivně rozhodnou, co a kde budou studovat. Nelze totiž vyloučit, že někteří z nich na základě těchto informací změní své priority, obor studia, fakultu apod., a bylo by škoda, aby to učinili až po roce či dvou, např. se zjištěním, že je předchozí vzdělávání nenaplňovalo.
Naším cílem není v tuto chvíli jen informovat o novém fenoménu ve vzdělávání, se kterým je určitě dobré se podrobně seznámit a předat své poznání i svým žákům. Tímto svým sdělením se obracím zejména na ředitelky a ředitele středních škol, aby žáky v posledních ročnících oborů vzdělání s maturitní zkouškou, případně i mladší žáky, s možnostmi MOOC kurzů seznámili. Jsem si vědom toho, že někteří ředitelé a také pedagogové již tak činí. Další možné uplatnění těchto kurzů je i v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pozorně sleduje nové trendy ve vzdělávání ve světě; systematicky se touto činností zabývají některé organizace, které ministerstvo zřizuje, jako např. Národní ústav pro vzdělávání. Trendy ve vzdělávací politice ve světě jsou v každém případě inspirativní a v některých případech, jako je právě rozvoj MOOC, mohou mít pozitivní dopad i na žáky a studenty českých škol a obohatit náš vzdělávací systém.
Je také moc dobře, že se trendy ve vzdělávání zabývají další odbornici, jako například Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D., který k tématu MOOC publikoval články na Metodickém portálu RVP[3], nebo organizace jako EDUin nebo společnost Scio, s.r.o., která o novinkách v zahraničí pravidelně informuje na svém webu[4].
Jsem velmi rád, že tyto trendy ve vzdělávání podporuje a integruje i připravovaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, která v letošním roce prošla významnou veřejnou diskuzí a na jejíž přípravě MŠMT úzce spolupracovalo a spolupracuje s řadou předních odborníků na vzdělávání u nás. Pevně věřím, že se tento dokument podaří schválit na začátku příštího roku.“
PhDr. Jindřich Fryč
I. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy
[1] základní informace najdete na stále aktualizované stránce Wikipedie: http://en.wikipedia.org/wiki/Massive_open_online_course
