Zdenka Mašková pracuje na MŠMT od roku 2006 a po celou dobu se věnuje oblasti mládeže v úzké spolupráci s Evropskou unií a Radou Evropy. Do konce roku 2019 působila na odboru pro mládež, nyní pracuje v Odboru EU. V rámci svého působení na MŠMT se specializuje na evropské a národní politiky mládeže. Je spoluautorkou dvou posledních koncepčních dokumentů ČR na podporu mládeže. Byla členkou expertních skupin EU i Rady Evropy při vytváření strategických dokumentů na podporu mládeže obou institucí, přičemž v letech 2016 - 2019 předsedala Expertní skupině Evropské komise (EK) k podpoře práce s mladými uprchlíky a migranty a Expertní skupině EK k prevenci násilné radikalizace mladých lidí. V roce 2017 byla přizvána Radou Evropy na jednání expertů k vytvoření indikátorů pro mezinárodní vyhodnocení národních politik mládeže. Podílela se na tvorbě rozsáhlého on-line kurzu Rady Evropy k politice mládeže takzvaného "Massive Open Online Course on youth policy" a je jednou z neplacených lektorek/lektorů tohoto kurzu .
V době svého působení na odboru pro mládež často vystupovala s hlavními odbornými příspěvky na evropských i světových sympóziích a Fórech mládeže, na kterých jako první v Evropě prosazovala reflektování mezigenerační dimenze v politikách mládeže, budoucí priority českého předsednictví, a stala se tak uznávanou odbornicí na toto téma na evropské úrovni. V roce 2018 byla nominována neziskovou organizací Child and Youth Finance International (CYFI) na cenu "The Global Inclusion Awards". Třikrát byla zvolena do osmičlenného vedení Evropského řídícího výboru pro mládež Rady Evropy (Bureau CDEJ). V letech 2012 - 2019 vedla tým evropských expertů při mezinárodním vyhodnocení národní politiky mládeže v Albánii, při poradní misi pro nastavení participativní strategie mládeže v Gruzii a při peer-coachingu pro nastavení participativní politiky mládeže na Kypru. V tomto období dostala také - z její strany nevyužité - nabídky od laoského ministra zodpovědného za oblast mládeže k ročnímu působení v Laosu za účelem nastavení tamní politiky mládeže a od Evropské komise působit jako konzultantka v Káhiře při tvorbě egyptské strategie mládeže.
V rámci aktuálně probíhajícího českého předsednictví v Radě EU zodpovídá Zdenka Mašková za věcnou stránku
předsednických akcí v oblasti mládeže. Stejně jako při prvním českém
předsednictví v roce 2009 je místopředsedkyní Pracovní skupiny pro mládež Rady EU s přímým
zapojením do draftování předsednického dokumentu zaměřeného na podporu mezigenerační dimenze při tvorbě politik
mládeže a při práci s mládeží. Zároveň má na starosti vypořádávání připomínek členských států EU
k předsednickému dokumentu a přímou komunikaci s nimi při dosahování kompromisního textu.
V rámci letošního předsednictví ČR v Radě EU se tak už podílela na přípravě a realizaci EU konferenci mládeže a na Zasedání Rady pro vzdělávání,
mládež, kulturu a sport, kde byly aktuálně včera schváleny Závěry Rady o prosazování mezigenerační
dimenze v oblasti mládeže za účelem podpory dialogu a sociální soudržnosti, které zpřehledňují dostupné
zdroje a aktuální výzvy projednávaného tématu v oblasti mládeže, a také konkrétní výzvy pro členské státy,
Evropskou komisi a ostatní aktéry v oblasti mládeže. V současnosti se Zdeňka se svými kolegy připravuje
na Závěrečnou konferenci k Evropskému roku mládeže 2022, která se uskuteční za týden, a to 6. prosince v
Bruselu. Více informací k předsednickým akcím, k prioritám i zajímavostem ze strany MŠMT lze najít na webu MŠMT.
Zdeňka Mašková s účastníky EU konference mládeže, která se konala v Cubex centru Praha.
Ve vyhlášení a realizaci Evropského roku mládeže 2022 (ERM) vidí Zdenka Mašková průlomový krok v oblasti moderních politik mládeže. Tradiční strategie podpory mládeže na EU úrovni získávají v důsledku inovativního přístupu při naplňování cílů ERM novou dimenzi, a sice dosud uplatňovaný model podpory mládeže "pro mladé lidi a s mladými lidmi" je posílen o aktivní roli mladých lidí na principu "realizace samotnými mladými lidmi" (for, with and by young people). V praxi to znamená, že na evropské úrovni a v některých členských státech EU včetně ČR je plně respektována iniciační role mladých lidí při tvorbě, realizaci a vyhodnocování politik mládeže včetně výběru a nastavování metod, které budou využívány. Jde například o spolunavrhování témat, programu a cílů konferencí nebo panelových diskusí, které byly dosud v plné kompetenci Evropské komise či ministerstev. V rámci českého předsednictví byly u tohoto inovativního přístupu vytvořeny příklady dobré praxe s využitím Task Force mladých lidí při přípravě Závěrečné konference ERM a při pořádání panelu s mladými panelisty při DG Meetingu v oblasti mládeže.
V roce 2019 byla členkou vedení Evropského řídícího výboru pro mládež Rady Evropy (Bureau CDEJ).
Co se týká skloubení pracovního a rodinného života, má Zdenka Mašková za dobu svého více jak šestnáctiročního dojíždění ze svého domova do úřadu do Prahy s časovou ztrátou čtyř hodin denně dobře vyvinutou osobní strategii založenou na propracovaném time managementu. S manželem bydlí ve velmi malé vesnici s ne příliš dobře vyvinutou infrastrukturou, přičemž je už od svého útlého věku zvyklá nachodit při svých cestách do školky, školy a nyní i na nejbližší spoj do zaměstnání několik kilometrů denně. S trochou nadsázky říká, že s manželem, se kterým letos oslavili 38 let společného života, fungují jako dobře seřízený stroj - každý ví, jak se má na chodu domácnosti podílet, a každý vycítí, kdy ten druhý potřebuje se svými každodenními činnostmi pomoci. Horší se to zdá být se slaďováním jejího pracovního života se soukromým, který je dost výrazně upozaděný na úkor práce doma i v zaměstnání. Ale opravdu se to jenom zdá, protože jak sama Zdenka Mašková říká, má to štěstí, že její profese se jí stala plnohodnotným koníčkem.
Zdeňka společně s ředitelem Odboru EU na MŠMT Martinem Faturou na jednání vrchních ředitelů za oblast mládeže (Zdeňka 1. řada, 2. zprava)
Anketní otázky:
1. Pracujete ve své odborné práci s genderovou perspektivou? Zaměřujete se také na podporu rovnosti žen a mužů jako jedné z hodnot EU?
Prosazování principů genderové rovnosti při odborné práci mě provází od nástupu na MŠMT. V rámci zastupování ČR v Evropském řídícím výboru pro mládež Rady Evropy (CDEJ) jsme pravidelně projednávali zprávy genderového zpravodaje a později v rámci Bureau CDEJ jsme ke zjištěným nedostatkům přijímali opatření na evropské úrovni. Velkou školou pro mě bylo po mém zvolení do Bureau CDEJ vyjednávání se zástupci Ruské federace, Turecka a Ázerbájdžánu o dosažení kompromisního řešení při jejich blokaci genderové rovnosti v dokumentech Rady Evropy a v Doporučeních Výboru ministrů v oblasti mládeže. Na národní úrovni jsem genderovou rovnost řešila zejména při tvorbě koncepčních dokumentů na podporu mládeže a jejich vyhodnocování a také například při vysílání zástupců mládeže ČR na evropské akce. Aktuální vývoj na úrovni EU a Rady Evropy posouvá řešení genderové otázky od rovnosti mužů a žen k prosazování rovných práv komunity LGBTQ+, což se stává velkou prioritou nejenom v politikách mládeže, ale i u samotných mladých lidí. Například v rámci co-managementu Rady Evropy v oblasti mládeže jsou zástupci různých sdružení a asociací LGBTQ+ voleni do statutárního orgánu Poradní rady. Osobně můžu říct a těší mě, že je česká společnost vůči komunitě LGBTQ+ tolerantní a otevřená.
2. Co pro Vás osobně rovnost žen a mužů znamená?
Rovnost žen a mužů je garantována zákony a mezinárodními úmluvami, nicméně litera zákona není všemocná, pokud společnost porušování těchto zákonů přehlíží nebo toleruje. Česká republika má svoji Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030, která formuluje opatření nutná pro zvýšení kvality života žen i mužů v České republice na úroveň srovnatelnou s ostatními evropskými státy. V reálném každodenním životě dosažení tohoto cíle znamená odmítání sexismu a vytváření stejných možností pro ženy a muže, aby obě pohlaví mohla svobodně rozvíjet své schopnosti a stejným způsobem využívat příležitostí. Na tom se může zejména v oblasti pracovně právních vztahů podílet kdokoliv z nás. Budeme-li chtít prosazovat absolutní právo obou pohlaví na využívání rovných příležitostí, pro mě osobně je dilematem, zda se má rovnost pohlaví důsledně prosazovat i v situacích "potápějícího se Titaniku" či povinné obrany vlasti se zbraní v ruce. Jsou muži v těchto situacích diskriminováni? Jsou diskriminovány transgenderové běžkyně a plavkyně, pokud jim není dovoleno závodit s ostatními ženami? V genderové rovnosti existuje mnoho dalších dilemat. Z mého pohledu se rovnost pohlaví nevztahuje jenom na ženy nebo jenom na muže. Podle mě jde o rovnost pro všechny lidi, kteří by měli mít právo být tím, kým se cítí být.
3. Je pro Vás tématem slaďování pracovního s rodinným životem? Pokud ano, jak jej řešíte? Máte pocit, že je to téma také pro Vaše kolegy muže?
Vzhledem k mé preferenci žít na odloučeném venkově na rozhraní jižních a středních Čech a dojíždět za prací do Prahy, musí být naplněny dva základní předpoklady, aby k úspěšnému slaďování v mém případě mohlo docházet: plná digitalizace služební agendy a možnost využívání režimu home office. Ten jsem jeden den v týdnu měla oficiálně povolený dodatkem k pracovní smlouvě už od roku 2011, přičemž jsem za tuto - v té době velice progresivní možnost - byla velmi vděčná. Jinak by to pro mě znamenalo vstávat denně ve 4 hodiny ráno a vracet se domů v pozdních večerních hodinách. Covidové lockdowny následně přispěly k plné digitalizaci služební agendy na odboru EU, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Domnívám se, že pokud by se v mé situaci ocitl mužský kolega, nezaznamenali bychom mezi sebou žádný rozdíl. Ze zkušenosti můžu říct, že pokud kdokoliv bez rozdílu genderu otevřeně a transparentně komunikoval a komunikuje se svými nadřízenými a vedením úřadu ohledně potřeb pro slaďování pracovního a rodinného života, a zároveň vykazuje příkladnou sebekázeň a pracovní morálku, nezaznamenala jsem mezi svými kolegyněmi ani kolegy případ, že by takovým jedincům nebylo vyhověno. Z mého pohledu jde prostě o úřad přátelský ke slaďování pracovního a osobního života.
INFOBOX:Informace k zastoupení žen v Evropském parlamentu najdete zde: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20190226STO28804/zeny-v-evropskem-parlamentu-infografika
"Počet poslankyň v Evropském parlamentu se za poslední desetiletí výrazně zvýšil. Za celé období mezi lety 1952 až 1979 v něm zasedalo pouze 31 žen. Po prvních přímých volbách v roce 1979 bylo do Evropského parlamentu zvoleno 15,2 % žen. Poměr se pak každé volební období zvyšoval. Dnes tvoří ženy 39,3 % poslanců Parlamentu. Číslo překračuje světový průměr i průměr EU (v porovnání s národními parlamenty).
Za Českou republiku bylo v květnu 2019 zvoleno 7 europoslankyň, takže přesně jedna třetina. V minulém volebním období jich bylo dokonce 38 %. Podrobná tabulka zastoupení Čechů a Češek v Parlamentu od roku 2004 zde."
Prosazování rovnosti mužů a žen je jednou z priorit EU - zajímavé odkazy
k využití:
https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/promoting-gender-equality-womens-rights-beyond-eu_cs;
https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality_cs;
https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/gender-equality-strategy_cs;
https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/gender-equality-strategy_cs#strategie-pro-rovnost-en-a-mu-na-obdob-20202025
Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/vlada-dnes-schvalila-strategii-rovnosti-zen-a-muzu-na-leta-2021---2030-187164/
Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://www.msmt.cz/ministerstvo/genderova-rovnost
