Jak dopadla na loňský rozpočet hospodářská a finanční krize?
Čerpání rozpočtu roku 2009 a některé úpravy v jeho průběhu je možné hodnotit pozitivně - přes vrcholící krizi. Se zdroji, které jsme měli k dispozici, se podařilo zvládnout většinu úkolů, které rezort v rámci svého rozpočtu vytýčil. Na druhé straně je nutné přiznat, že v řadě případů bylo nutné provádět vnitřní přerozdělení finančních prostředků. Hledali jsme cesty, jak s prostředky, který jsme měli, v rámci kapitoly pracovat maximálně úsporně a transparentně.
Na začátku roku nebylo jasné, jestli bude moci školství využít finanční prostředky, které se nepodařilo vyčerpat v roce 2008...
Tento problém skutečně nastal. V lednu zavázala vláda svým usnesením rezort školství, aby převedl téměř veškeré prostředky svého rezervního fondu. Jednalo se o necelých 5 miliard korun, byla to tedy naprosto nezanedbatelná částka. Šlo o peníze vyčleněné na operační programy (zejména VaVpI - Výzkum a vývoj pro inovace, ten ještě nebyl nastartován natolik, aby bylo možné tyto peníze čerpat na jednotlivé projekty). Zároveň byl rezort zavázán k tomu, aby nečerpal finanční prostředky z roku 2008 - naštěstí z tohoto příkazu byly vyňaty peníze právě na operační programy. Ty tedy bylo možné na dofinancování potřeb roku 2009 nakonec použít. Některé tyto peníze na evropské programy se budou čerpat dokonce až v roce letošním. K tomu jsme získali i souhlas ministra financí.
V rámci programu VaVpI se tedy finanční prostředky nepodařilo čerpat ani v roce 2008, a v podstatě ani v roce 2009. A druhý operační program?
Program Vzdělávání pro konkurenceschopnost měl na začátku sice také zpoždění, ale už loni začal výrazně čerpat z prostředků EU. Letos už očekáváme velmi výrazné čerpání finančních prostředků na tento program. Konečně, z tohoto operačního programu se bude financovat i projekt „šablon", kdy budou peníze pro mimopražské základní školy přístupné ve velmi zjednodušeném systému žádostí o podporu (tzv. šablon).
Usnesení vlády, které jste zmiňovala, však nesahalo pouze na čerpání finančních prostředků na programy z EU roku 2008, týkalo se i peněz roku 2009...
Z rozpočtu 2009 mělo školství vázat 614 milionů korun, to byl velký problém, protože rozpočet byl od počátku napjatý a najít v něm takovou částku by bylo v podstatě nemožné. Tehdejšímu ministru Liškovi se ale podařilo získat od vlády 600 milionů pro školství zpět. Určité dopady tedy krize na rozpočet školství měla, nebyly ale takové, aby znemožnily splnění základních úkolů.
Jak dopadl rozpočet v částech, které se evropských peněz netýkaly?
S ohledem na úkoly, které byly v rozpočtu stanoveny, nebyly v průběhu roku žádné mimořádné problémy. Pouze v čerpání 4,5 miliardy korun se situace vyvíjela jinak, než bylo na začátku očekáváno. Původně měly tyto peníze jít do nenárokových složek platů pedagogických pracovníků. V průběhu roku 2009 ale došlo ke dvěma opatřením, která nebyla současně doprovázena odpovídajícím navýšením školského rozpočtu a museli jsme hledat peníze tzv. v rámci rámce. Jednalo se o změnu ve způsobu odměňování, tj. přesunutí nepedagogických pracovníků do vyšší tarifní tabulky (první, nejnižší tarifní tabulka byla zrušena), to bylo od 1. dubna, a pak od června byly pro všechny kategorie pracovníků zvýšeny tarify o 3,5 %. Obě tato opatření byla v příslušném objemu zafinancována právě z těchto 4,5 miliard.
To ale nebyla jediná položka, na kterou dopadl stín krize. Některé položky v rámci rozpočtu školství byly výrazně sníženy, třeba oblast sportu...
Je pravda, že v rámci snižování celkové částky, kterou jsme měli v rozpočtu k dispozici, jsme museli některé položky snižovat - oblast sportu a tělovýchovy mezi ně patřila. V průběhu roku se vnitřním opatřením podařilo rozpočet sportu a tělovýchovy posílit, protože snížení bylo skutečně dramatické. Využili jsme k tomu finance, se kterými se původně počítalo na spolufinancování operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a které tím, že některé projekty byly zpožděny, zůstaly dočasně volné. Tak bylo přesunuto zhruba 25 milionů korun, což není mnoho, ale oblasti sportu a tělovýchovy to pomohlo. Další položkou, která musela být v loňském rozpočtu razantně snížena, byly investice - výsledkem bylo, že nebylo možné v průběhu roku 2009 zahajovat nové stavby, mnohé z těch, které už byly schváleny a rozjety, se musely rozkládat do delšího časového období, aby se ušetřily v loňském roce další finanční prostředky.
Mezi priority rozpočtu patřily kromě platů pedagogů a spolufinancování programů EU i vysoké školy... Jaká je situace v této oblasti?
Těsně před koncem roku byl rozpočtovým výborem sněmovny schválen přesun finančních prostředků, které by zcela evidentně zůstávaly nevyčerpány v oblasti vědy a výzkumu. Jednalo se zhruba o 470 milionů korun určených na programy mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu, v jejichž rámci jsou hrazeny poplatky na základě mezinárodních smluv. Jejich zahájení a průběh není ovlivnitelný pouze z českých vědeckých institucí a navíc jejich finanční plnění je rozloženo do více let. Na druhé straně jsou finanční prostředky pro vědu podobně jako většina ostatních limitovány rozpočtovým rokem. Tyto přesunuté peníze šly do běžných výdajů vysokých škol, a proto tu část, která nebyla vysokými školami do konce roku využita bude možno čerpat i v roce letošním. Pomohou tedy vysokým školám v době, kdy jejich rozpočet není nijak dobrý. Konečně, ani loňský rok nebyl nejlepší, ale školy, které vsadily na vícezdrojové financování,a využívají veškeré možnosti dané jim systémem včetně fondů EU, zase na tom nebyly tak úplně zle.
Mezi priority rezortu se řadilo i evropské předsednictví... Co to stálo školský rozpočet?
Tato čísla ještě nejsou spočítána, doúčtováváme ještě některé akce s EK a výsledek budeme znát zhruba v samém konci ledna 2010.
