Školné na vysokých školách by se mělo lišit podle zaměření. Jeho roční výše bude určena průměrnou mzdou absolventů v tom kterém oboru i společenským zájmem. Vystudovaní učitelé nebo policisté by tak mohli platit výrazně méně než třeba právníci nebo finančníci. S takovým scénářem počítá ministerstvo školství.
„V prvních deseti letech po zavedení školného by jeho roční výše neměla přesáhnout průměrný měsíční plat v daném oboru. Takže u budoucích učitelů asi 22 tisíc. V prvních pěti letech by měl jeho strop být dokonce na poloviční úrovni," řekl Petr Matějů, šéf analytického odboru ministerstva školství. Časem by strop měl zmizet. Studenti by si přitom mohli vybrat, jak splácet. Buď by zaplatili už během studia, nebo by začali splácet až po nástupu do práce a při dosažení průměrné mzdy. „To už by ale bylo úročené," upozorňuje Matějů.
