Tři pětiny akademiků mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, zároveň s nimi ale neumějí hospodařit. Ukázal to výzkum, který včera představilo ministerstvo školství. Pro některou z forem školného by pak bylo 70 procent vysokoškolských pedagogů. Podle nich by si tak studenti školy víc vážili a i školy by to více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání. Ministerstvo školství chce zohlednit názory akademiků při přípravě reformy vysokých škol.
"Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou," řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s tím, že by školy měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijních oborů. Uvítali by například, kdyby škola dostala v budoucnu akreditaci jen na celé studijní programy, třeba historické vědy. Náplň studia v jednotlivých oborech, třeba archeologii, by si pak řešila už samotná fakulta.
Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva fungovat. Dvě třetiny si myslí, že by školy měly být řízeny manažerským, tržním způsobem. Zároveň však 59 procent uvedlo, že na řízení škol by se měly víc podílet akademické senáty. Podle spoluautora výzkumu Petra Matějů to svědčí o skutečnosti, že akademici na toto nemají vytvořený jasný názor.
