Zpráva o průběhu hodnocení právnických fakult
&
Závěry a doporučení přijaté akreditační komisí dne 21. října 1998
1. Hodnotící zpráva pracovní skupiny Akreditační komise vysokých škol
pro obor právo o průběhu a výsledcích akreditace právnických fakult
I. Prolog
1. Akreditační komise vysokých škol České republiky na zasedání konaném dne 6. a 7. listopadu 1996 pověřila svého člena, prof.JUDr.Pavla Holländera, DrSc. přípravou a provedením evaluace právnických fakult.
2. Na zasedáních konaných v listopadu 1996 a v lednu 1997 Akreditační komise schválila pracovní komisi pro obor právo v následujícím složení:
- předseda: prof.JUDr. Pavel Holländer, Ústavní soud Brno
- členové: prof.JUDr. Michael Bogdan, Právnická fakulta Lund
prof.JUDr. Vojtěch Cepl, Ústavní soud Brno
JUDr. Antonín Mokrý, předseda Vrchního soudu Praha
JUDr. Jan Štěpán, em. vedoucí pracovník Institutu srovnávací právovědy
Lausanne
prof.JUDr.PhDr.Dr.h.c. Ota Weinberger, em., Právnická fakulta Graz
II. Cíle evaluace
Evaluace právnických fakult si kladla za cíl:
1. otevření odborné diskuse a přijetí určité koncepce hledisek hodnocení a srovnávání úrovně právnických fakult s perspektivou jejich opětovného používání (jistě i implementování) a tím položení základů dlouhodobého a systematického hodnocení úrovně právnických fakult;
2. vytvoření první databáze, vypovídající o úrovni právnických fakult a umožňující tím nejenom srovnávaní mezi fakultami navzájem, nýbrž také zakládající bázi údajů pro srovnávání v časové řadě;
3. využití provedené analýzy k vyvíjení reálného tlaku na hodnocené fakulty ve směru zvyšování jejich odborné úrovně;
4. zhodnocení prvních zkušeností z postgraduálního studia.
III. Hodnotící hlediska
K tomu, aby hodnotící hlediska nebyla přijata náhodně, libovolně, či intuitivně, bylo potřeba přijmout hypotézu, týkající se parametrů vymezujících, resp. určujících úroveň právnických fakult. Pracovní skupina je rozčlenila do dvou skupin.
První skupinu tvoří tyto parametry:
a) úroveň učitelských osobností,
b) způsoby posuzování úrovně studentů,
c) informační systémy.
Ad a) Načrtnutý výběr vychází z teze, podle níž úroveň fakulty určuje v první řadě vědecká a pedagogická kvalita profesorského sboru (v této souvislosti lze argumentovat skutečností, že v evropsko-anglosaském světě existuje více různých systémů právnického vzdělávání, pro které je společná vysoká úroveň výuky; lze se domnívat, že prvek úrovně je tedy v první řadě určován nikoli systémem studia, nýbrž osobnostmi učitelů).
Z pohledu tohoto kriteria posuzování úrovně právnických fakult se výrazně liší situace na právnických fakultách etablovaných (Praha a Brno) a právnických fakultách nově založených (Olomouc, Plzeň). V případě etablovaných fakult byla předmětem hodnocení spíš věková struktura učitelů, jejich pedagogické vytížení a vědecká aktivita. V případě nově založených fakult jím byla struktura učitelského sboru, a to zejména podíl profesorů a docentů v hlavním pracovním poměru na fungování fakulty (akcent byl přitom kladen zejména na trend). V této souvislosti pracovní komise musela vyřešit otázku minimální hranice podílu kvalifikovaných učitelů, jinými slovy otázku jaká je po pěti, resp. šesti letech fungování fakulty minimální akceptovatelná míra profesorů a docentů v hlavním pracovním poměru. Pracovní skupina je toho mínění, že uvedený podíl není podílem na celkovém počtu pedagogů (čili i externistů, a případně nekvalifikovaných kolegů), nýbrž nutno jej odvodit ze struktury minima hlavních předmětů právnického studia.
Předpokládejme, že jimi jsou předměty občanského práva hmotného, občanského práva procesního, obchodního práva, pracovního práva, autorského práva, mezinárodního práva soukromého, ústavního práva, správního práva, finančního práva, trestního práva hmotného, trestního práva procesního, práva životního prostředí, mezinárodního práva, evropského práva, teorie práva, práva římského, právních dějin a ekonomie. Jestliže arbitrární minimální hranicí pro fungování samostatné fakulty bude obsazení poloviny míst hlavních předmětů kvalifikovanými učiteli v hlavním pracovním poměru, pak je tímto minimálním počtem 9 profesorů, resp. docentů, a to nikoli kumulovaných v jednom, nebo několika, nýbrž zastoupených v rozdílných předmětech. Dalším hlediskem posuzování personálních garancí je obsazení dalších předmětů kvalifikovanými externisty a zároveň domácími učiteli, jež absolvovali buď kandidaturu věd nebo postgraduální studium dle zákona č.172/1990 Sb.
Ad b) Posuzování úrovně studentů zahrnuje v sobě způsob koncipování přijímacích zkoušek (tj. odpověď na otázku, do jaké míry mají přijímací zkoušky nějakou vypovídací schopnost o předpokladech ke studiu práva), zkoušek v průběhu studia (příp. kolokvií), státních zkoušek. Tento parametr měl testovat jednak hledisko obsahové (tj. souvislost obsahu zkoušky s jejím cílem), dále hledisko náročnosti (které může vyplynout zejména ze srovnání mezi fakultami) a hledisko objektivity zkoušek.
Ad c) Jakákoli forma pedagogického působení (ať je to přednáška nebo seminář ap.) může studentům nabídnout pouze motivaci ke studiu a případně strukturu předmětu a hlavní akcenty. Bez fungujících a dobře vybavených informačních systémů, tj. zejména knihoven a automatizovaných systémů právních informací je seriózní právnické studium fikcí. Stejný závěr platí zpětně i ve vztahu k učitelům a podmínkám jejich vědecké aktivity.
Druhou skupinu parametrů určujících úroveň právnických fakult tvoří:
- systém studia,
- materiální podmínky (prostorové vybavení, mzdy učitelů, stipendia ap.).
Při vážení této skupiny byl přijat předpoklad, že tyto parametry pozitivně nebo negativně ovlivňují celkovou úroveň tehdy, jestliže výrazně ovlivňují parametry skupiny první. V souvislosti se systémem studia byla věnována pozornost hodnocení proporcí, jaké se v pedagogice kladou na tvořivost myšlení, metodiku myšlenkových postupů v oblasti práva (např. právní argumentaci), na obecné znalosti právních principů, na znalosti pozitivního práva a na praktické dovednosti (koncipování podání, rozhodnutí ap.).
IV. Údaje umožňující měření zvolených parametrů
1. K údajům vypovídajícím o úrovni učitelského sboru pracovní skupina zařadila:
- informaci o jeho složení podle druhu pracovněprávního vztahu; v případě pracovního poměru podle rozsahu úvazku;
- informaci o jeho kvalifikační struktuře (přičemž stojí za úvahu rozlišení mezi získáním habilitace, příp. profesury před a po roce 1990);
- informaci o jeho věkové struktuře;
- informaci o pedagogickém zatížení (a to z hlediska strukturálního, tj. podle kriteria kvalifikace);
- informaci o vědecké aktivitě;
- interní předpisy fakulty, zejména zásady habilitačního řízení a řízení pro jmenování profesorem;
- informaci ze sociologického průzkumu studentů ohledně hodnocení úrovně pedagogického působení učitelů.
2. Do rámce údajů, vypovídajících o posuzování úrovně studentů, byla zařazena:
- informace o formě (ústní, resp. písemné) a obsahu přijímacích zkoušek, způsobu jejich hodnocení a hlediscích výběru pro přijímání;
- informace o počtech studentů přijímaných ke studiu;
- informace o formě a obsahu postupových zkoušek (kolokvií) a státních zkoušek;
- informace o úspěšnosti absolvování zkoušek;
- informace o funkci diplomové práce;
- informace o zkouškách v postgraduálním studiu a přípravě a obhajobě postgraduální doktorské práce.
3. K údajům, vypovídajícím o úrovni informačních systémů, pracovní skupina zařadila:
- informaci o knihovních fondech, zvláště pak roční přírůstek titulů (knih, časopisů a skript) za rok 1996, 1995, 1994, z toho domácích a zahraničních;
- informaci o počtu knihovních jednotek ve volném výběru;
- informaci o počtu uživatelů, z toho studentů a učitelů;
- informaci o počtu hodin, kdy jsou knihovna a studovny přístupné;
- informace o počtu výpůjček (diferencovat knihy, skripta a časopisy) a o návštěvnosti knihovny;
- informace o finančních prostředcích na akvizici, z toho na knihy, skripta a časopisy;
- informace o počtu pracovníků v knihovně a jejich zařazení;
- informace o existenci a využití ASPI.
V. Organizační provedení evaluace právnických fakult
Evaluace se uskutečnila ve třech etapách.
V etapě první bylo úkolem fakult dát pracovní skupině k dispozici v písemné formě vyžádané informace. Součástí této etapy se stal i sociologický průzkum hodnocení úrovně pedagogického působení učitelů ze strany studentů.
Etapa druhá obsahovala návštěvu fakult členy komise a uskutečnění "řízených" rozhovorů s vedením fakulty, případně dalšími učiteli a pracovníky.
Závěrečná etapa spočívala ve vypracování hodnotící zprávy, jejím projednání na společném zasedání pracovní komise a děkanů právnických fakult a následně jejím předložení akreditační komisi.
Evaluace proběhla v roce 1997 a 1998 s tím, že etapa první se uskutečnila v průběhu roku 1997, etapa druhá na jaře a etapa třetí v létě 1998.
VI. Vybrané informace
1. Učitelé v hlavním pracovním poměru:
UK MU ZČU UP
prof.>65 12 - 1 2
prof.<65 3 2 2 0
doc. 37 28 10 1
odb.as.Dr. 20 26 15 5
(přičemž jeden z uvedených profesorů PF UP je lékař pro obor soudní lékařství)
2. Pedagogické vytížení učitelů v hlavním pracovním poměru
přednášky týdně semináře týdně
UK MU ZČU UP UK MU ZČU UP
prof. 2,18 2,54 4 2 2,76 7,58 3 5
doc. 1,97 2,56 5 - 4,4 5,4 4 -
odb.as. 3,4 1,12 2 2 5,78 7,5 6 6
3. Pedagogické zabezpečení přednášek:
UK: prof. a doc. v rozsahu 70% a víc, s výjimkou finančního práva
MU: prof. a doc. v rozsahu 75% a víc: občanské právo hmotné, obchodní právo, ústavní právo, mezinárodní právo veřejné; 50%: správní právo, občanské právo procesní; odb.asistenti v rozsahu 65% trestní právo hmotné, 70% teorie práva, 100% finanční právo, trestní právo procesní,
ZČU: prof. a doc. v rozsahu 90% a víc: občanské právo, obchodní právo, občanské právo procesní, ústavní právo; 40 až 60%: trestní právo hmotné a procesní, mezinárodní právo veřejné, teorie práva; odb. asistenti a asistenti 100% správní právo, 68% finanční právo
UP: prof a doc. v rozsahu 100%: trestní právo hmotné a procesní, teorie práva; 60%: obč.právo procesní; odb.asistenti a asistenti v rozsahu 100%: občanské právo, správní právo, finanční právo, ústavní právo, obchodní právo, mezinárodní právo veřejné
4. Publikační aktivita učitelů v hlavním pracovním poměru za roky 1993 až 1997:
- Jelikož v právních vědách neexistuje ranking časopisů, statistické údaje fakult o publikační činnosti učitelů nemají prakticky žádnou vypovídající hodnotu. Za smysluplnější lze proto považovat spíš expertní stanovisko pracovní komise, která poukazuje pouze na extrém, za nějž nutno považovat skutečnost, že v celostátních odborných časopisech se za období posledních pěti let neobjevily, s jedinou výjimkou, žádné příspěvky učitelů olomoucké fakulty (za tyto časopisy byly považovány Právník, Právní praxe, Právní rozhledy, Správní právo, Časopis pro vědu státní a právní, Právo a podnikání, Orbis iuris romani).
5. Přijímací zkoušky (poměr testovaní znalostí a schopností):
- UK: 15% cizí jazyk, 45% historie & obecný přehled, 40% logické a právní myšlení
- MU: 50% dějepis, občanská nauka a všeobecný přehled, logika 17%, cizí jazyk 27%
- UP: výsledky ze střední školy 23%, 16% psychodiagnostický test, 16% cizí jazyk, 29% dějepis, všeobecný přehled, 16% český jazyk a literatura
- ZČU: výsledky ze střední školy 10%, cizí jazyk 5%, logická analýza textu a psychologický test 55%, dějepis 20% a jazyk český 10%
6. Knihovna:
UK MU ZČU UP
počet svazků: 280568 109107 35000 3900
přírůstek za rok 1966: 2387 3005 9000 543
počet odebíraných
časopisů českých: 134 182 112 66
zahraničních: 161 92 36 18
prostředky na akvizici
v r.1997 (resp.1996): 1528432 1392900 1270000 154000
počet hodin v týdnu,
kdy jsou přístupné
výpůjčky: 27,5 32 60 31
studovny 60 58 60 31
VII. Doporučení pracovní skupiny
1. Právnická fakulta UK Praha a Právnická fakulta MU Brno
- v rámci přijímacích zkoušek oslabovat testování znalostí ve prospěch schopností (v případě zavedení obecných požadavků na maturitní zkoušky zrušit testování znalostí)
- ve studijním programu akcentovat bezprostřední styk a komunikaci učitelů se studenty a individualizaci v přístupu ke studentům
- zavést, alespoň v některých odborných předmětech, výuku v cizích jazycích
- vytvořit novou koncepci postgraduálního studia jako vědecké výchovy, a to na úrovni mezinárodního standardu
- připravit systemizaci učitelských míst (tj. od klasifikace předmětů odvinout strukturu pracovních míst profesorů a docentů v jednotlivých předmětech a na ně navazujících míst asistentů); snížení počtu učitelů a zvýšení jejich výkonů nesmí být důvodem snížení rozpočtu fakult
- vyžadovat u učitelů publikování v zahraničních časopisech jako kvalifikační kriterium
- u PF UK pak snížit věkový průměr profesorů (i docentů), zvýšit počet výukových hodin u prof. a doc. (zejména přednášek)
- u PF MU zvýšit poměr prof. a doc. na přednáškách, dále pokračovat v habilitačních řízeních a jmenovacích profesorských řízeních
- soustředit knihovní fond ve fakultní knihovně a nikoli na katedrách; zvýšit disciplinu zejména učitelů u výpůjček knih
- vytvořit prostřednictvím Internetu propojení mezi knihovnami fakult
2. Právnická fakulta Západočeské univerzity Plzeň
- urychleně provést volbu děkana
- zrušit neprávnické bakalářské studium
- stejná doporučení jako sub 1
3. Právnická fakulta Univerzity Palackého Olomouc
- doporučení Akreditační komisi navrhnout ministerstvu odejmutí práva konat státní zkoušky v magisterském studiu právo (§ 15 odst. 1 písm. f) zákona č.172/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů); pokud by návrh Akreditační komise byl ministerstvem posuzován po 1. lednu 1999, doporučuje se Akreditační komisi navrhnout ministerstvu odnětí akreditace dle § 85 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998.
- doporučení fakultě předložit návrh bakalářského programu
- pokračovat ve zvyšování kvalifikační struktury učitelů,
- zvýšit publikační aktivitu učitelů v recenzovaných renomovaných časopisech
Pracovní skupina doporučuje všem děkanům, jakož i řediteli Ústavu státu a práva AV:
- vypracovat "ranking" domácích právnických časopisů, za účelem stanovení minimálních podmínek pro absolvování postgraduálního studia, habilitaci a profesuru
- najít právní i personální řešení, umožňující zvýšení úrovně časopisu Právník, zejména při recenzním posuzování příspěvků, a stanovit publikování článků v něm, jako podmínku přijetí doktorské, resp. habilitační práce.
2. Závěry a doporučení přijaté akreditační komisí dne 21. října 1998
1. Právnická fakulta UK Praha, Právnická fakulta MU Brno a Právnická fakulta ZčU Plzeň
· v rámci přijímacích zkoušek oslabovat testování znalostí ve prospěch schopností; v případě zavedení obecných požadavků na maturitní zkoušky zrušit testování znalostí;
· ve studijním programu akcentovat bezprostřední styk a komunikaci učitelů se studenty a individualizaci v přístupu ke studentům;
· zavést, alespoň v některých odborných předmětech, výuku v cizích jazycích;
· vytvořit novou koncepci postgraduálního studia jako vědecké výchovy, a to na úrovni mezinárodních standardů;
· připravit systemizaci učitelských míst, tj. od klasifikace předmětů odvinout strukturu pracovních míst profesorů a docentů v jednotlivých předmětech a na ně navazujících míst asistentů. Snížení počtu učitelů a zvýšení jejich výkonů však nesmí být důvodem ke snížení přidělených finančních prostředků pro fakultu;
· vyžadovat u učitelů publikování v zahraničních časopisech jako kvalifikační kriterium;
