Dotazy zasílejte prosím na e-mail NPO-VS@msmt
cz.
Použité zkratky:
CŽV = celoživotní vzdělávání
MPO-DU = Odbor Koordinace Národního plánu obnovy Ministerstva průmyslu a obchodu
NAÚ = Národní akreditační úřad pro vysoké školství
NPO = Národní plán obnovy
RRF = Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) zřízený prostřednictvím Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost
Zákon o vysokých školách = zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
Aktualizováno k 4. 3. 2022
Nově přidané dotazy jsou označené příslušným datem.
OBECNÉ DOTAZY
Může mít žádost přílohy nad rámec těch povinných uvedených v části 6 výzvy?
Ano, tyto přílohy je nutné případně uvést v příloze č. 5 (formulář návrhu projektu).
Bude existovat nějaký formulář pro průběžnou/závěrečnou zprávu?
MŠMT připraví doporučenou strukturu průběžné/závěrečné zprávy. Formulář pro průběžnou zprávu bude k dispozici ve 3. čtvrtletí 2022 (poté, co budou známy finální požadavky Evropské komise týkající se vykazování aktivit a dosahování cílů v rámci NPO).
Předmětem závěrečné zprávy bude zejména přehled dosažených cílů a hodnot stanovených indikátorů (tj. indikátory uvedeme za celé období realizace projektu)?
Ano, v závěrečné zprávě budou uvedeny indikátory za celé období realizace projektu. Pokud bude dosažení cílových hodnot u vybraných indikátorů plánováno na období po ukončení fyzické realizace projektu, bude tato skutečnost popsána v závěrečné zprávě.
Výstupy projektů, které je možné zveřejnit, budou předány ministerstvu vždy do 20 dnů po termínu dokončení výstupu, který stanoví předkladatel ve svém návrhu. Bylo by možné předběžně stanovit o jaké výstupy se bude jednat? Jakým způsobem bude probíhat předávání a které výstupy nebudou muset být zveřejňovány?
Výstupy projektů ve všech specifických cílech budou zveřejněné na webových stránkách spravovaných ministerstvem. Zveřejněny nebudou výstupy, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu se zákonem (zejména ve vazbě na ochranu osobních údajů a autorská práva) anebo by jejich zveřejněním došlo ke zmaření účelu, za kterým byly vytvořeny. Zdůvodnění bude připraveno příjemcem a zasláno MŠMT.
Vysoké školy stanoví výstupy u specifických cílů samy, a proto nebylo možné ze strany MŠMT předjímat konečný seznam těchto výstupů v období před předložením návrhů projektů. Obecně však předpokládáme, že budou zveřejňovány zejména metodické výstupy.
MŠMT je připraveno vydat v případě potřeby metodický pokyn v této oblasti.
Pod jakou licencí mají být zveřejňovány výstupy projektu?
Konkrétní typ licence je na uvážení dané vysoké školy.
Je povinné v rámci publicity vždy použít zároveň loga EU a MŠMT? Pokud ano, budou k dispozici kombinovaná loga ke stažení, nebo si je příjemci kombinují sami?
Ano, měla by být používána obě loga. Příjemci budou vytvářet kombinace log dle svých individuálních potřeb sami, vždy však při dodržení grafických manuálů uvedených v příloze č. 11 Výzvy.
Jakým způsobem má být konkrétně prováděna evaluace (viz příloha č. 5 - formulář návrhu projektu, část 4)?
Předpokládáme, že evaluace bude provedena standardním způsobem v souladu s doporučenými, běžně používanými postupy (např. https://dotaceeu.cz/getmedia/05897e7c-7a52-482c-a3d4-cf29369e0cbe/Pruvodce-evaluatora_2020.pdf.aspx). Volba konkrétního evaluačního postupu je plně v kompetenci vysoké školy.
Prosíme o upřesnění, do jaké podrobnosti vyplňovat rozpočty ve všech specifických cílech. Rozpočty obsahují vždy pouze jeden řádek a následně řádek pro zdůvodnění. V jaké míře podrobnosti má být toto zdůvodnění? V hodnotících kritériích je "6. Navržené finanční prostředky jsou přiměřené obsahové náplni a rozsahu projektu. 7. Struktura a velikost realizačního týmu je přiměřená s ohledem na cíle stanovené v návrhu projektu." Předpokládáme správně, že např. mzdovou sazbu x počet měsíců ano, ale např. detailní členění na položky u investic nikoliv a stačí pouze větší investiční celky? Např. uvést "úprava studijního systému 4 000 000" a "PC technika 2 000 000" nebo máme i tyto položky rozčlenit?
V rozpočtu je nutné uvést do příslušné buňky vždy souhrnnou částku a do zdůvodnění případně uvést rozklad této částky. Rozsah zdůvodnění závisí na výši příslušné částky a variabilitě nákladů v rámci dané položky, zároveň by měl být provázán i na sadu indikátorů. Např. u "PC technika 2 000 000" by bylo vhodné doplnit ještě údaj ve smyslu "50 ks x 40 000 Kč" a těchto "50 ks" nastavit jako hodnotu do indikátorů. "Úprava studijního systému" by měla obsahovat i popis, o jakou úpravu se bude jednat.
Ve výzvě je uvedeno, že příspěvek bude poskytnut jako součet prostředků pro specifické cíle A, B a C. Požadavek na oddělené účetnictví se vztahuje na příspěvek jako celek nebo musí být účetně oddělené jednotlivé dílčí projekty?
Oddělené musí být i jednotlivé specifické cíle, aby bylo možné provádět kontrolu dodržování rozpočtů navržených u jednotlivých specifických cílů a případně i provádět změny projektu dle části 15 Výzvy.
Jak budou řešeny případné změny realizačního týmu u klíčových a excelentních pracovníků? Pokud taková situace v době realizace nastane, bude třeba jí ohlásit dopředu?
Pokud dojde ke změně v realizačním týmu u pracovníků uvedených v návrhu projektu jmenovitě, je nutné požádat o změnu projektu (pokud to bude možné, tak v předstihu). Pokud dojde ke změně výše úvazku dané osoby v rámci NPO, ale nedojde ke změně jí vykonávaných činností, není nutné žádat o změnu projektu (pokud není výše úvazku součástí dalších příloh návrhu projektu).
Počátek řešení našeho projektu chceme stanovit k 1. 1. 2022, ale řešení projektu v rámci specifického cíle C3 bude zahájen až 1. 7. 2022. Je tento postup možný?
Ano, je to možné. Řešení dílčích projektů v jednotlivých specifických cílech může být zahajováno v čase nezávisle na sobě.
Udržitelnost má být nastavena na 5 let od ukončení řešení projektu, tj. od 07/24 do 06/2029? Zpráva o udržitelnosti se předkládá za daný kalendářní rok do 28. 2. následujícího roku. První zpráva o udržitelnosti bude za období 07-12/2024 předkládána v 02/2025 a poslední za 01-06/2029 v 02/2030?
Ano, pokud si vysoká škola nestanoví delší dobu udržitelnosti anebo kratší období řešení projektu (např. do 12/2023).
Ve výzvě je uvedeno, že se správní rada vysoké školy výslovně vyjádří k návrhu projektu. Jakou formu má mít „výslovné vyjádření se k návrhu“?
Správní rada vysoké školy musí být prokazatelně seznámena s návrhy projektů a výslovně se k nim vyjádřit formou souhlasného stanoviska. Souhlasné stanovisko může být doloženo zápisem z jednání, hlasováním per rollam, vzetím na vědomí apod.
Ve formulářích návrhu projektu k jednotlivým specifickým cílům se vyplňuje „Období řešení projektu“. Musí být toto období (tj. jednotlivá data) vyplněné shodně u specifických cílů A, B i C?
Období řešení projektu může vysoká škola nastavit u jednotlivých specifických cílů (A, B, C1, C2, C3) odlišně.
V přílohách s formuláři se vyplňují termíny dosažení výstupu, termíny zahájení a ukončení řešení projektu. Jak moc konkrétní data mají být vyplňována? Stačí např. měsíce (06/2024), nebo máme uvádět konkrétní dny (např. 30. 6. 2024)? 20.1. 2022
S ohledem na monitoring naplňování cílů a hodnot indikátorů je nutné uvádět konkrétní data (např. 30. 6. 2024).
V tabulce k udržitelnosti je sloupec „Číslo výstupu“. Je tento sloupec provázaný s tabulkou „Výstupy projektu“? 20.1. 2022
Tabulka „Udržitelnost“ je provázaná s tabulkou „Výstupy projektu“, a proto je nutné v tabulce „Udržitelnost“ uvádět stejná čísla výstupů z tabulky „Výstupy projektu“.
V přílohách s formuláři k jednotlivým specifickým cílům se popisuje v tabulce udržitelnost. Jak máme postupovat, pokud vysoká škola připravuje např. v jednom specifickém cíli více studijních programů? U každého z výstupů je v tabulce možné vyplnit pouze jeden řádek. 20. 1. 2022
V tabulce „Udržitelnost“ je nutné doplnit popis udržitelnosti k příslušnému výstupu projektu, přičemž číslo výstupu musí odpovídat číslu v tabulce „Výstupy projektu“. V tabulce je možné do příslušného řádku uvést jakkoli dlouhý text (tj. není nutné – a s ohledem na účel tohoto popisu ani vhodné – popis omezit pouze na jeden řádek).
Ve formulářích návrhu projektu je u tabulky s rozpočtem prostor pro rozpočet na roky 2022 a 2023, náš projekt však bude mít ukončení fyzické realizace k 30. 6. 2024. Jak máme náklady na rok 2024 plánovat v rozpočtu, když tam příslušný rok chybí? 20. 1. 2022
Rozpočet projektu je nutné plánovat na roky 2022 a 2023 tak, jak je to uvedeno v jednotlivých formulářích.
Dle Výzvy je formou financování příspěvek, a je tedy možné v případě potřeby (v souladu se zákonem) převést zůstatek příspěvku na konci daného roku do fondů, a tyto prostředky využít i v roce 2024 (konkrétně do 30. 6. 2024) na úhradu nákladů souvisejících s NPO. Možnost převodu zůstatku do fondů je zároveň zmíněna i v Příloze č. 15, kde je uveden vzor rozhodnutí o poskytnutí příspěvku. Pokud bude vysoká škola o využití tohoto zákonného prostředku uvažovat, je nutné nastavit ukončení fyzické realizace projektu např. na 30. 6. 2024.
Má příjemce povinnost předkládat zprávu o udržitelnosti u dílčích specifických cílů A1 a A2 (viz. čl. 8.2.4 Metodiky pro příjemce)?
Ne, podle čl. 7.1.8 Výzvy je příjemce povinen zajistit udržitelnost v dílčích specifických cílech A3 a A4. Nicméně v IS NPO bude zveřejněny i formuláře pro udržitelnost v DSC A1 i A2, a to jako nepovinné. Tyto vyplní ti příjemci, kteří uvedli do svého projektu udržitelnost i v DSC A1 a A2.
SPECIFICKÝ CÍL A
V části 7.1.5 je uvedeno, že "Podmínkou čerpání prostředků ve specifickém cíli A je u každého předkladatele vytvoření minimálně jednoho nového profesně zaměřeného studijního programu v souladu se specifickým cílem A3 a jednoho kurzu celoživotního vzdělávání v souladu se specifickým cílem A4 popsanými v části 7.1.2." To znamená, že A3 a A4 jsou povinné aktivity a A1 a A2 příjemce realizovat nemusí?
Povinné jsou všechny dílčí specifické cíle A1, A2, A3 a A4, nicméně je možné vybrané dílčí specifické cíle naplnit na minimální požadované úrovni. U cílů A3 a A4 je stanovena minimální cílová hodnota vybraných indikátorů, u cílů A1 a A2 je volba indikátorů plně v kompetenci vysoké školy.
Lze čerpat způsobilé výdaje ve specifickém cíli A jiným způsobem, než je stanoveno v Příloze č. 1? Nebo je rozdělení do let závazné?
Rozdělení prostředků do jednotlivých let je závazné tak, jak je stanoveno v Příloze č. 1.
Je nějaké doporučené rozložení financí v rámci specifického cíle A? Existují nějaká kritéria, jak alokace v rámci specifických cílů A1‑A4 rozvrhnout?
Ne, rozhodnutí o rozdělení alokace v rámci specifického cíle A je plně v kompetenci vysoké školy. Alokace mezi specifické cíle A1, A2, A3 a A4 nemusí být rovnoměrná.
Udržitelnost je ve výzvě stanovena pouze pro specifické cíle A3 a A4 (minimálně 5 let od ukončení řešení projektu). Pro specifické cíle A1 a A2 tedy žádná udržitelnost stanovena není?
Udržitelnost u specifických cílů A1 a A2 není povinná s ohledem na charakter těchto dílčích cílů (jedná se spíše o jednorázové aktivity související zejména s pořízením HW/SW a zajištěním různých školení). U specifických cílů A1 a A2 však očekáváme, že bude udržitelnost nastavena u těch dílčích výstupů, u nichž je to relevantní. Pokud nebude u těchto cílů nastavena žádná doba udržitelnosti, stačí tuto skutečnost okomentovat/zdůvodnit v návrhu projektu a zprávách o projektu podávaných v souladu s částí 16 Výzvy. Udržitelnost u specifických cílů A3 a A4 je povinná.
A1
V rámci specifického cíle A1 plánujeme úpravu serverovny. S tím budou souviset stavební činnosti (úprava sádrokartonů a úpravy rozvodů), pořízení HW a ICT. Lze stavební výdaje související s úpravou serverovny hradit ze způsobilých výdajů?
Stavební úpravy jsou způsobilým výdajem, nicméně neměly by tvořit podstatnou část prostředků alokovaných na daný specifický cíl. Serverovna by měla sloužit výhradně pro zajištění vzdělávací činnosti, příp. studijní agendy (a nikoli tedy pro zajištění tvůrčí činnost definované zákonem o vysokých školách).
Pokud ve specifickém cíli A1 pořídíme větší počet zařízení, jakým způsobem se bude hodnotit rozsah prostředků využitých na stavební úpravy? Bude se toto hodnotit za specifický cíl A1 dohromady, anebo je třeba hlídat každou infrastrukturu zvlášť?
Doporučení, aby stavební úpravy netvořily podstatnou část prostředků alokovaných na dílčí specifický cíl A1, je nutné v případě pořízení většího počtu zařízení dodržet v celkovém součtu za daný dílčí specifický cíl.
Je možné projekt dofinancovat z vlastních zdrojů? Např. u specifického cíle A1 pořídíme část HW v rámci NPO a nad rámec alokované částky z vlastních zdrojů? Lze použít jako vlastní zdroj příspěvek na vzdělávání?
Ano, spolufinancování z vlastních zdrojů je možné. U tohoto postupu však doporučujeme zvýšenou obezřetnost, neboť je příjemce povinen zamezit dvojímu financování. Účetní doklady, které souvisí s realizací projektu, musí být označeny registračním číslem projektu. V rámci vyúčtování příspěvku dále nelze uplatnit jakýkoliv účetní doklad či jeho část, který byl již jednou financován prostřednictvím jiné podpory (dotace, grantu, příspěvku apod.). Pokud je to možné, doporučujeme z NPO financovat konkrétní ucelené výstupy, které ale mohou tvořit s jinými výstupy ucelený soubor, např.:
- 1 přístroj s vlastním inventárním číslem bude financovaný z prostředků NPO a 2. přístroj s vlastním inventárním číslem bude financovaný z jiného zdroje (oba přístroje ale mohou tvořit v laboratoři ucelený soubor);
- 1 metodika bude financována např. z CRP a na ní navazující metodika bude financována z NPO (přičemž obě metodiky se budou vzájemně doplňovat) atp.
Z hlediska vlastních zdrojů upozorňujeme, že příspěvek v daném roce musí vysoká škola finančně vypořádat, do té doby se stále jedná o peněžní prostředky státního rozpočtu. Teprve po převodu zůstatku příspěvku na konci daného roku do fondů, což je dle §18a odst. 5 zákona o vysokých školách považováno za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem, lze tyto prostředky použít v následujících letech jako vlastní zdroj veřejné vysoké školy.
V případě nejasností týkajících se financování z jiných zdrojů doporučujeme zaslat konkrétní dotaz na NPO-VS@msmtcz.
A2
Je tento cíl určený pro bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy?
Dílčí specifický cíl A2 je určený pro všechny typy studijních programů (bakalářské, magisterské i doktorské).
Learning Management System – musí být studijní opory vytvořené zásadně v LMS (např. v LMS Moodle, LMS Unifor, Google Classroom apod.), nebo mohou být použity i jiné platformy a úložiště pro podporu výuky (např. MS Teams)?
Ano, mohou být použity i jiné platformy naplňující charakter LMS, které jsou na vysoké škole standardně používány.
Lze v rámci specifického cíle A2 zakoupit externí kurz na míru pro akademické pracovníky, nebo si musí každá vysoká škola či její složka vytvořit své metodické materiály a metodickou podporu, podle kterých bude následně provádět školení akademických pracovníků?
Specifický cíl A2 je zaměřen na zajištění metodické podpory související s online výukou, distančním vzděláváním a blended learning, a to bez ohledu na to, zda bude metodická podpora zajištěna odborníky z dané vysoké školy nebo externě. Obě varianty jsou tedy možné.
A3
Je ve specifickém cíli A3 omezen maximální počet vytvořených profesně zaměřených studijních programů?
Ve specifickém cíli A3 je stanoven pouze minimální počet vytvořených studijních programů, maximální počet omezen není.
Je tento cíl určený pro bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy?
Specifický cíl A3 se týká bakalářských a magisterských studijních programů (profesně zaměřený profil je možný dle § 44 odst. 5 písm. a) zákona o vysokých školách u bakalářského a magisterského studijního programu).
Je možné vytvořit distanční studijní program v angličtině? A následně ho nabídnout i zahraničním studentům mimo ČR za úplatu?
Ve specifických cílech A3 a B je možné vytvořit studijní program ve všech formách (prezenční, distanční, kombinované). V těchto cílech je možné vytvořit studijní program v anglickém jazyce. Nabídka studijních programů za úplatu je možná po ukončení fyzické realizace projektu (tj. nemělo by docházet k souběhu čerpání prostředků z NPO a platbami od samoplátců).
Jaký je nejzazší termín, do kdy musí být podána žádost o akreditaci nového studijního programu? Jaký je termín pro získání akreditace?
Žádost o akreditaci musí být podána nejpozději ke dni, kdy bude ukončena fyzická realizace projektu (tj. nejpozději k 30. 6. 2024). Akreditace musí být udělena nejpozději do 30. 6. 2026. Oba termíny jsou shodné jak pro akreditaci prostřednictvím Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ), tak pro institucionální akreditaci.
Je možné v rámci specifického cíle A3 financovat aktualizaci předpisů a postupů v rámci školy pro zavedení a realizaci profesních programů?
Využití prostředků v rámci Výzvy pro účely úpravy vnitřních předpisů není možné. Pro tyto účely je vhodné použít jiný zdroj financování (zejména Program na podporu strategického řízení vysokých škol).
V případě specifických cílů A3 a A4 je příjemce povinen zajistit udržitelnost výsledků po dobu 5 let od ukončení řešení projektu. Může dojít v této době k úpravě, reakreditaci studijního programu (respektive i kurzů CŽV v rámci specifického cíle A4)?
Obecně není tato možnost vyloučena, nicméně klíčový je účel a rozsah úprav.
Reakreditace ve smyslu prodloužení akreditace je možná, v případě akreditace udělené na dobu kratší, než činí období udržitelnosti, je de facto nezbytná.
K úpravám studijních programů v rámci specifického cíle A3 by mělo během období udržitelnosti docházet v závažných případech či z důvodu zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce, které nebyly v době tvorby studijního programu známy a zásadně mění prostředí trhu práce. Pokud bude touto změnou dotčen i návrh projektu (a tedy i rozhodnutí o poskytnutí příspěvku), bude nutné požádat o změnu dle části 15 Výzvy.
U kurzů vytvářených v rámci specifického cíle A4 může dojít rovněž k úpravám. Pokud se bude jednat o dílčí úpravy, které nebudou v rozporu s návrhem projektu, není nutné žádat o změnu dle části 15 Výzvy. V případě těchto kurzů obecně očekáváme, že bude ke změnám v obsahu docházet častěji s ohledem na charakter těchto kurzů.
Je možné v rámci specifického cíle A3 akreditovat studijní program, který není profesní, ale je v anglickém jazyce? V indikátorech jsou cizojazyčné programy uvedeny (U16) a z popisu indikátorů nevyplývá povinnost, že se musí jednat o profesní program.
Ne, ve specifickém cíli A3 je možné vytvořit pouze profesně zaměřené studijní programy. Indikátor U16 je používán i v cíli B, a proto není vázán pouze na profesně zaměřené studijní programy.
Je možné vykázat jako reakreditovaný studijní program i ten, který se bude reakreditovat z důvodu vypršení stávající akreditace?
Nikoli. Aby bylo možné uznat reakreditované studijní programy, musí být významně upraveny z důvodu zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce. Výjimkou je pouze prodloužení akreditace během období udržitelnosti, nicméně v tomto případě bude studijní program započten do cílové hodnoty příslušného indikátoru pouze jednou, nikoli dvakrát (jedná se stále o stejný studijní program).
Lze financovat reakreditaci stávajících studijních programů? Pokud ano, v čem by měla reakreditace spočívat (do jaké míry musí být stávající studijní program pozměněn či inovován)?
Ano, reakreditace jsou možné. Aby bylo možné uznat reakreditované studijní programy jako plnění tohoto specifického
cíle, musí být významně upraveny z důvodu zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních
programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce. V případě nejasností doporučujeme zaslat dotaz s konkrétním
popisem plánovaných změn (či jejich rozsahu) na NPO-VS@msmtcz.
Je možné do specifického cíle A3 zahrnout vznik nového profesně zaměřeného studijního programu, který ale bude vycházet ze stávajícího akademického studijního programu?
Ano, tento postup je možný. Upozorňujeme však, že původní studijní program musí být významně upraven z důvodu zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů tohoto studijního programu a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce (tj. není možné – zjednodušeně řečeno – pouze ze 100 % překlopit původní studijní program).
Je možné do specifického cíle A3 zahrnout vznik nového profesně zaměřeného studijního programu v anglickém jazyce, který ale bude vycházet ze stávajícího studijního programu v českém jazyce? 20. 1. 2022
Aby bylo možné uznat v rámci specifického cíle A3 nový studijní program, musí být ve srovnání s původním studijním programem významně upraven z důvodu zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce (tj. není dostačující studijní program pouze ze 100 % překlopit).
Pokud nebudou provedeny ve studijním programu žádné úpravy, není možné vykázat takový studijní program jako plnění specifického cíle A3 (ve vazbě na indikátory týkající se tvorby studijního programu). Z prostředků NPO je však možné případně financovat některé související dílčí aktivity, např. tvorbu studijních opor v rámci specifického cíle A2 (při dodržení podmínek tohoto specifického cíle).
Ve výzvě je u specifického cíle A3 uvedeno: „V rámci specifického cíle A3 bude dále možné podpořit investice do materiálně-technického zabezpečení stávajících profesně zaměřených studijních programů za předpokladu, že jsou tyto investice nezbytné pro zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce.“ Znamená to, že takto pořízené zařízení nemohou používat i studenti akademických SP, zejména na tzv. finálních pracovištích (divadlo, nahrávací studio apod.)?
Ano, po ukončení fyzické realizace projektu je to možné.
Je způsobilé pořízení materiálně-technického vybavení i pro stávající studijní programy za účelem zlepšování kompetencí studentů pro jejich uplatnění na trhu práce, nebo pouze u profesně zaměřených studijních programů?
V souladu s Výzvou bude v rámci specifického cíle A3 dále možné podpořit investice do materiálně-technického zabezpečení stávajících profesně zaměřených studijních programů za předpokladu, že jsou tyto investice nezbytné pro zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce.
Je tedy možné pořídit materiálně-technické vybavení i u stávajících studijních programů, nicméně se musí jednat o profesně zaměřené studijní programy.
Jak je definován profesní studijní program?
Profesně zaměřený studijní program je studijní program s profesně zaměřeným profilem definovaným dle zákona o vysokých školách (viz část 7.1.1 Výzvy: „...nových studijních programů s profesně zaměřeným profilem definovaným dle zákona o vysokých školách (dále jen „profesně zaměřených studijních programů“)...“).
NAÚ nebo RVH/VR může na základě svých standardních postupů udělit akreditaci/oprávnění na dobu kratší, než je požadovaná doba udržitelnosti projektu. Tuto dobu může následně prodloužit a udržitelnost tak bude naplněna. Otázkou ale je, zda-li v případě indikátorů U14-17 nebude problém, bude-li předloženo rozhodnutí NAÚ či RVH/VR na kratší dobu platnosti, než je požadovaná udržitelnost.
Pokud je očekáváno udělení akreditace na kratší dobu, je nutné nezbytnost prodloužení akreditace uvést již v návrhu projektu do popisu způsobu zajištění udržitelnosti příslušného výstupu. Zároveň se jedná o jedno z rizik, které by mělo být u daného specifického cíle popsáno v návrhu projektu, a to vč. popisu opatření pro eliminaci tohoto rizika. Indikátory týkající se tvorby studijních programů je možné naplnit do 30. 6. 2026, tzn. i po ukončení fyzické realizace projektu – v tomto ohledu by nemělo být udělení akreditace na kratší dobu limitující.
Budou v rámci specifického cíle A3 podpořeny profesně zaměřené studijní programy jakéhokoli zaměření?
Ve specifickém cíli A3 není omezeno oborové zaměření studijních programů (tj. jsou přípustné všechny oblasti vzdělávání). Profesně zaměřené studijní programy vytvářené ve specifickém cíli A3 mohou být zaměřeny i na oblasti/odvětví vymezené pro specifický cíl B (v tomto případě však nesmí být identický studijní program uplatňován v obou specifických cílech).
Pokud bude vysoká škola v rámci specifického cíle A3 vytvářet více profesně zaměřených studijních programů, bude se formulář v Příloze č. 7 (jeho dílčí část pro SC A3) vyplňovat souhrnně za všechny podávané studijní programy?
V rámci specifického cíle A je nutné předložit formulář uvedený v Příloze č. 7 pouze jednou. Pokud bude vysoká škola v rámci specifického cíle A3 vytvářet větší počet studijních programů, je nutné tuto skutečnost popsat dle pokynů v příslušné části tohoto formuláře (a není tedy nutné každý ze studijních programů zadávat do vlastního formuláře). Pro úplnost uvádíme, že rozpočet i indikátory týkající se specifického cíle A3 uvedené v Příloze č. 7 by měly obsahovat souhrnné údaje za všechny vytvářené studijní programy v rámci specifického cíle A3 (není tedy nutné předkládat hodnoty za jednotlivé studijní programy vytvářené v rámci cíle A3).
Pokud by bylo dle názoru vysoké školy vhodné výše uvedené skutečnosti předložit i v podrobnější struktuře, je možné k návrhu projektu přiložit i volitelné přílohy. Volitelné přílohy je nutné případně uvést v příloze č. 5 (formulář návrhu projektu).
Ve specifickém cíli A3 je postup odlišný ve srovnání se specifickým cílem B. Ve specifickém cíli B je totiž nutné každý návrh projektu (tedy každý ze studijních programů) předložit na samostatném formuláři.
Je možné v rámci specifického cíle A3 pořídit živé zvíře? Zvíře by sloužilo pro výuku v předmětech nově vytvářeného studijního programu zaměřených na praktické dovednosti. 3. 3. 2022
Ano, pořízení živého zvířete je možné, jen musí být splněna podmínka využití pro výuku v předmětech tohoto nově vytvářeného studijního programu.
A4
Je možné v rámci projektu financovat vytvoření kurzů, které budou placené?
Během období fyzické realizace projektu (a tedy s využitím prostředků NPO) je možné vytvořit kurzy, které budou po ukončení fyzické realizace projektu nabízeny v placené formě.
Je možné v rámci projektu financovat pilotní realizaci vytvořených kurzů?
Během fyzické realizace projektu je možné z prostředků Národního plánu obnovy pokrýt pilotní ověření kurzů.
V rámci pilotního ověření kurzů je možné nastavit i platbu za účast na tomto pilotním ověření, a to maximálně ve výši nákladů na zajištění kurzu. Vysoká škola je v tomto případě povinna zamezit dvojímu financování, tzn. nesmí dojít k uplatnění nákladů v rámci NPO a zároveň k úhradě stejných nákladů ze strany účastníka z jiného veřejného či evropského zdroje.
Je možné hradit v rámci přípravy kurzů CŽV i pořízení nezbytného vybavení (hardware, software, pomůcky pro výuku) pro účastníky kurzů? Pokud ano, můžeme pořizovat vybavení nejen pro přípravu nových kurzů CŽV, ale i pro úpravu těch stávajících?
Ve specifickém cíli A4 je možné pořídit i vybavení nezbytné pro nově vytvářený kurz. Na rozdíl od specifického cíle A3 však není možné pořizovat vybavení pro stávající kurzy.
Mohou pořízené vybavení po ukončení fyzické realizace projektu využívat např. studenti, kteří nejsou účastníky kurzu CŽV? Případně účastníci jiných kurzů CŽV?
Ano, po ukončení fyzické realizace projektu je to možné.
Mají být v době udržitelnosti kurzy hrazené účastníky nebo jde jejich realizace na vrub příjemce dotace?
Po ukončení fyzické realizace projektu je možné nabízet kurzy již v placené formě, tzn. v době udržitelnosti mohou být kurzy hrazené již samotnými účastníky.
Je možné v rámci projektu financovat vytvoření cizojazyčných programů MBA?
Programy MBA nebudou podporovány.
Je možné v rámci projektu financovat vytvoření kurzů LL.M.?
Programy LL.M. nebudou podporovány.
Je možné v rámci specifického cíle A4 vytvořit i kurzy certifikované jinými resorty (např. Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí atp.)? 4. 3. 2022
V rámci specifického cíle A4 je možné připravit i kurz pro pracovníky certifikované jinými resorty. Tento kurz může splňovat i standardy dané konkrétním ministerstvem, nicméně se nesmí jednat o kurzy MBA či LLC (tyto kurzy není možné podpořit z prostředků Národního plánu obnovy). Kurz by měl být zároveň dostupný i zájemcům mimo regulovanou profesi.
Je možné v rámci této aktivity podpořit i koordinaci CŽV a vytvoření centra CŽV v návaznosti na systémové aktivity ve společném projektu C1?
Specifický cíl A4 je zaměřen pouze na tvorbu kurzů a jejich materiálně-technické zabezpečení, tzn. centrum (ve smyslu nového pracoviště) nelze v rámci tohoto cíle financovat. Jednou z možností je doplnění cíle v podobě tvorby "center CŽV" do společného projektu C1 anebo financovat vytvoření centra z jiného zdroje (zejména Program na podporu strategického řízení vysokých škol).
Musí všechny kurzy vytvářené v rámci specifického cíle A4 naplnit kritéria pro mikrocertifikáty (micro-credentials)? 24. 1. 2022
Nikoli, všechny kurzy vytvářené ve specifickém cíli A4 nemusí naplňovat požadavky kladené na micro-credentials. S ohledem na další vývoj v oblasti micro-credentials i na evropské úrovni však očekáváme, že se vysoké školy na vytváření těchto kurzů zaměří ve větší míře již v rámci NPO.
Jaký má být (resp. může být) minimální rozsah kurzu micro-credentials?
Rozsah kurzu není v rámci výzvy stanoven. Při tvorbě kurzů doporučujeme vycházet z návrhu doporučení rady EU k mikrocerfikátům a manuálu pro mikrocertifikáty, který definuje rozsah kurzu mezi 1‑5 ECTS (což odpovídá rozsahu 25‑150 hodin). Manuál pro mikrocertifikáty je případně dostupný pod tímto odkazem: https://microcredentials.eu/wp-content/uploads/sites/20/2021/05/D3_3_MicroHE-Users-Guide.pdf
Může být kurz určen i pro zaměstnance organizační složky státu (např. Policie ČR atp.), nebo se ho mohou účastnit pouze jako soukromé osoby?
Ano, kurz může být určen i pro zaměstnavatele, tedy i pro organizační složky státu.
Lze kurz v době udržitelnosti realizovat jen jednou za rok?
Ano, počet realizací kurzu během doby udržitelnosti není stanoven.
Indikátor minimálního počtu osob (účastníků kurzu) pro případnou pilotáž a v době udržitelnosti si určuje příjemce?
Ano, cílové hodnoty volitelných indikátorů stanovených v Příloze č. 3 určuje předkladatel projektu.
Jak zajistit návaznost nově vytvořených kurzů v rámci A4 na výsledky projektu C1, když běží projekty souběžně?
Hlavním účelem je propojit oba specifické cíle a dosáhnout synergického efektu již během období řešení projektů či během období udržitelnosti. Zjednodušeně řečeno by měla každá vysoká škola zajistit následující minimum:
- Pokud bude v rámci specifického cíle A4 vytvářen kurz naplňující požadavky kladené na micro-credentials, měl by být tento kurz zaevidován v katalogu kurzů vytvářeném v rámci specifického cíle C1 (byť se zpožděním).
- Pokud bude v rámci specifického cíle A4 vytvářen kurz naplňující požadavky kladené na micro-credentials, měl by být účastníkům vydán i digitální certifikát (ať už do jejich blockchainové peněženky, nebo v rámci Europass atp.) v souladu s výstupy specifického cíle C1 (byť se zpožděním).
- Pokud bude vytvářen po ukončení fyzické realizace projektu jakýkoli kurz naplňující požadavky kladené na micro-credentials, bude vysoká škola využívat řešení vytvořené v rámci cíle C1.
Je možné jako nově vytvořený kurz započítat již vytvořený, ale dosud nerealizovaný kurz CŽV, který by byl doplněn a rozšířen? Případně doplnit a rozšířit již stávající běžící kurz CŽV, kde bychom deklarovali např. nárůst počtu zájemců/účastníků?
Pro naplnění povinnosti ve specifickém cíli A4 (tj. minimálně 1 nově vytvořený kurz) by se mělo jednat o nově vytvořený kurz. Úpravy již vytvořených kurzů je možné provádět nad rámec tohoto minimálního požadavku, pokud je to nezbytné k zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce.
Může se jednat o kurzy realizované samostatně/nezávisle na studijních programech?
Ano, tyto kurzy nejsou součástí studijních programů (ale měly by být v ideálním případě v rámci studijních programů uznatelné). V souvislosti s tímto bodem upozorňujeme, že by kurzy měly vycházet a navazovat na obsahy vzdělávání v akreditovaných studijních programech příslušné vysoké školy.
SPECIFICKÝ CÍL B
V rámci specifického cíle B je slovem projekt, resp. návrh, myšlen nový studijní program? V rámci jednoho návrhu tak nelze zahrnout více nových studijních programů, ale pouze jeden?
Součástí (jednoho) návrhu projektu dle části 6 Výzvy za danou vysokou školu bude takový počet dílčích návrhů projektů ve specifickém cíli B, který bude splňovat požadavek na maximální počet návrhů projektů ve specifickém cíli B pro danou vysokou školu dle části 7.2.4 Výzvy. Ve specifickém cíli B odpovídá jeden dílčí návrh projektu jednomu studijnímu programu.
Musí vysoká škola vytvořit v rámci specifického cíle B minimálně jeden studijní program?
Zapojení do specifického cíle B není povinné – jinými slovy je tedy na rozhodnutí dané veřejné vysoké školy, zda podá návrh projektu i v rámci tohoto specifického cíle.
Musí vysoká škola ve specifickém cíli B vyčerpat maximální alokaci?
Návrhy projektů v tomto specifickém cíli budou hodnoceny odbornou komisí, a proto je vhodné zvolit takový počet projektů, u nichž je reálné garantovat kvalitu návrhu projektu s odpovídajícím/přiměřeným rozpočtem. Není tedy nezbytně nutné vyčerpat celou alokaci či počet návrhů.
Je způsobilým investičním výdajem ve specifickém cíli B stavební výdaj typu novostavba či rekonstrukce? Pokud ne, patří mezi způsobilé výdaje technické zázemí (HW, SW, IT atd.)?
Novostavba ani pořízení budov není způsobilým výdajem, způsobilé jsou pouze stavební úpravy související s pořízením vybavení. Předpokládáme, že nejčastěji bude v rámci investic pořizováno vybavení laboratoří atp., nicméně konečný seznam v tomto ohledu stanoven nebyl.
V bonifikačním kritériu B.2 se uvádí, že bonifikace bude přidělena za "propojování napříč sektory a oblastmi vzdělávání". Je možné toto propojení vykázat v rámci jedné instituce tím, že propojíme obsahově více oblastí vzdělávání (např. IT, lékařské vědy, společenské vědy atd.)? Není zde nutná podmínka zapojení dalšího subjektu/další vysoké školy?
Zapojení dalšího subjektu je bonifikováno v rámci kritéria B.1 (0 bez spolupráce, 5 spolupráce mezi součástmi jedné VŠ, 10 spolupráce mezi vysokými školami).
V rámci kritéria B.2 je hodnocena pouze interdisciplinarita řešení, a to bez ohledu na spolupráci hodnocenou v kritériu B.1. Bonifikace bude u kritéria B.2 poskytnuta pouze v případě, že dojde k propojení dvou a více bodů uvedených v Příloze č. 4 (bez ohledu na další obory/oblasti neuvedené ve Výzvě).
Bonifikace za "propojování napříč sektory a oblastmi vzdělávání" se týká zaměření studijních programů dle seznamu progresivních oborů/odvětví v Příloze č. 4. Je bonifikováno také propojení oborů v rámci jednoho nadřazeného odvětví, např. dva obory v odvětví „DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE, IS/IT“?
Bonifikace bude u kritéria B.2 poskytnuta pouze v případě, že dojde k propojení dvou a více bodů uvedených v Příloze č. 4. V tomto ohledu je tedy možné propojit i dva obory v rámci nadřazené oblasti „DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE, IS/IT“ (např. „eGovernment“ a „Blockchain“) a získat tak bonifikaci v souladu s kritériem B.2.
Lze v rámci kritéria B.2 získat bonifikaci i za propojení studijních programů např. se společenskými a humanitními vědami?
V rámci studijního programu je možné propojit obory uvedené v Příloze č. 4 i se společenskými a humanitními vědami. Pro získání bonifikace za interdisciplinaritu je však stále nutné propojit alespoň 2 body z Přílohy č. 4 (viz odpovědi výše). Specifický cíl B klade vysoký důraz na progresivnost studijních programů, a proto by obory uvedené v Příloze č. 4 neměly tvořit jen formální součást studijního programu s cílem získat bonifikaci.
U kritéria C.2 je uvedeno: "Předkladatel prokáže dostatečnou odbornou způsobilost řešitelského týmu k řešení daného projektu na základě dodaného profesního životopisu hlavního řešitele projektu a popisu dosud vykonávaných činností relevantních pro dosažení cílů u klíčových členů řešitelského týmu (např. popis praxe, řešených projektů atp.)". Hlavním řešitelem je myšlen hlavní řešitel celého kompletního projektu, tzn. všech částí A-C za danou vysokou školu, nebo hlavní řešitel návrhu předkládaného v rámci cíle B (tedy pro konkrétní nový studijní program)? Stejně tak klíčoví členové se vztahují pouze ke konkrétnímu návrhu ve specifickém cíli B nebo k celému projektu?
Vše se týká pouze dílčího návrhu projektu ve specifickém cíli B. Pokud vysoká škola podává ve specifickém cíli B více návrhů, může se popis týmu v každém z návrhů lišit.
U kritéria C.3 je uvedeno, že "předkladatel prokáže způsobilost materiálně a technicky zabezpečit projekt". Jak to prokážeme, resp. do jaké míry detailu máme při vyplňování návrhu projektu ve specifickém cíli B jít?
Podrobnost popisu je u jednotlivých částí na uvážení předkladatele. Obecně doporučujeme zvolit takovou míru podrobnosti, která umožní hodnoticí komisi náležitě posoudit relevantnost návrhu a připravenost předkladatele dosáhnout stanovených cílů (a to bez ohledu na to, zda vysoká škola materiálně-technickým zabezpečením již disponuje, anebo bude vše pořizovat až během řešení projektu).
Je možné akreditací progresivního profesního programu ve specifickém cíli B splnit podmínku minimálně 1 profesního programu ve specifickém cíli A3? Nebo musí jít o 2 jiné programy?
Musí se jednat o 2 různé studijní programy.
Jakým způsobem se do žádosti uvede práce na společném projektu dvou vysokých škol (např. při tvorbě nového studijního programu ve specifickém cíli B)? Budou vznik nového studijního programu uvádět v žádosti obě vysoké školy? Finance přiřadí do žádosti každá vysoká škola samostatně, tzn. pouze svůj finanční podíl?
Ano, je postup víceméně odpovídá otázce. Bližší návod poskytuje zejména formulář určený pro návrh projektu ve specifickém cíli B (Příloha č. 8).
Pokud plánujeme vytvořit studijní program ve spolupráci s další vysokou školou, pak v příloze č. 8 je potřeba vyplnit část č. 3 - Informace o studijním programu, která má být vyplněna shodně (tj. že zde bude jedna vysoká škola uvedena jako hlavní a druhá jako spolupracující). Jakým způsobem pak bude fungovat samotný studijní program? Akreditovaný bude na obou vysokých školách, tedy obě budou za tento studijní program udělovat tituly? Nebo budou studenti zapsaní na tento studijní program pouze u hlavní instituce a spolupracující jen dodá svoji část práce?
V případě spolupráce vysokých škol je nutné postupovat běžným způsobem. Akreditace studijního programu se řídí zejména § 81 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a dále předpisy a metodickými materiály Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Nad rámec zákonných povinností nejsou v této Výzvě stanovena žádná další omezení.
Je u spolupráce dvou vysokých škol nutné, aby nový studijní program vznikl na obou vysokých školách?
V případě spolupráce vysokých škol na jednom studijním programu je možné postupovat běžným způsobem. Akreditace studijního programu se řídí § 81 zákona o vysokých školách a dále předpisy a metodickými materiály Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ). Další omezení nejsou ve Výzvě stanovena.
Je dána minimální forma spolupráce s jinou vysokou školou, abychom získali v rámci specifického cíle B bonifikaci 10 bodů?
Bonifikace bude přidělena v případě spolupráce 2 a více vysokých škol. Minimální podíl zapojení jednotlivých škol není stanoven, nicméně by se nemělo jednat pouze o formální zapojení kvůli bonifikaci.
Je možné v rámci bonifikačního kritéria B.1 získat bonifikaci za spolupráci ve výši 10 bodů, pokud budeme spolupracovat se zahraniční univerzitou?
Pro získání bonifikace je zapotřebí spolupráce s dalším předkladatelem (tedy českou veřejnou vysokou školou). Spolupráce se zahraniční vysokou školou je možná, ale nezakládá nárok na bonifikaci (pokud však nebude zapojen další předkladatel v podobě české veřejné vysoké školy).
Vysoká škola zařazená v kategorii 1 může podávat projekt ve specifickém cíli B pouze ve spolupráci s jinou vysokou školou?
Ano, vysoká škola zařazená v kategorii 1 může podávat projekt ve specifickém cíli B pouze ve spolupráci s jinou vysokou školou.
Je možné podat návrh projektu i v případě, kdy partnerská vysoká škola nebude daný návrh projektu předkládat ve specifickém cíli B? Máme v tomto případě nárok na bonifikaci za spolupráci? Mohou v tomto případě uplatnit náklady obě vysoké školy nebo jen předkládající vysoká škola?
Ano, v rámci specifického cíle B je možné předložit návrh studijního programu, který má vzniknout ve spolupráci s jinou vysokou školou, i když tato vysoká škola nebude tento návrh studijního programu v rámci specifického cíle B podávat. V tomto případě však není možné získat bonifikaci za spolupráci. Pro získání bonifikace je totiž zapotřebí spolupráce s dalším předkladatelem (tedy českou veřejnou vysokou školou), která předloží návrh projektu ve specifickém cíli B v souladu s výzvou. Finanční prostředky z NPO může v tomto případě čerpat pouze předkládající vysoká škola.
Je možné v rámci specifického cíle B spolupracovat na vytvoření nového studijní programu s příspěvkovou organizaci jiného ministerstva? Pokud ano, je možné z NPO uhradit i náklady této příspěvkové organizace? Je možné za tuto spolupráci získat bonifikaci 10 bodů?
Spolupráce s příspěvkovou organizací na vytvoření studijního programu je v rámci specifického cíle B možná. Z NPO je však možné čerpat finanční prostředky pouze na úhradu nákladů oprávněných subjektů, tzn. předkládající veřejné vysoké školy. Zároveň není možné ani tento návrh projektu bonifikovat v rámci kritéria B.1, neboť se nejedná so spolupráci mezi součástmi dané vysoké školy ani o spolupráci mezi předkladateli v podobě veřejných vysokých škol.
V případě spolupráce 4 součástí jedné vysoké školy na vzniku jednoho studijního programu v rámci specifického cíle B je tento studijní program započítán jako jeden návrh projektu?
Pokud budou na vzniku jednoho studijního programu v rámci specifického cíle B spolupracovat čtyři součásti jedné vysoké školy, bude související návrh projektu započten hodnotou jedna.
Vysoká škola zařazená např. do kategorie 3 tak může podat celkem 4 návrhy projektů, přičemž na každém z nich budou spolupracovat 4 součásti dané vysoké školy. Pro jistotu upřesňujeme, že u každého z návrhů projektů se může jednat o 4 různé součásti vysoké školy. V tomto případě zároveň náleží každému z návrhů bonifikace ve výši 5 bodů.
V případě spolupráce více součástí jedné vysoké školy na vzniku jednoho studijního programu v rámci specifického cíle B je žádoucí v navrhovaném rozpočtu na str. 3 Přílohy č. 8 uvést samostatně náklady za každou spolupracující součást?
Pokud je projekt předkládán pouze jednou vysokou školou (bez ohledu na počet zapojených součástí), bude na str. 3 Přílohy č. 8 vyplněn pouze sloupec „celkem“. Pokud vysoká škola disponuje rozpočtem dle jednotlivých součástí, je možné jej přiložit jako volitelnou přílohu (a uvést ji v seznamu v části 5 Přílohy č. 5). V relevantních případech je vhodné roli jednotlivých součástí popsat i ve „Zdůvodnění“ u konkrétních položek rozpočtu v části 4 Přílohy č. 8 (str. 12-13). Je na uvážení vysoké školy, jakou míru podrobnosti ve svém návrhu zvolí. Obecně doporučujeme zvolit takovou míru podrobnosti, která umožní hodnoticí komisi náležitě posoudit relevantnost návrhu a připravenost předkladatele dosáhnout stanovených cílů.
Pro specifický cíl B je stanoven limit dílčích projektů dle kategorie. Jsou správně obě níže uvedené varianty u předkladatele v kategorii 2? 1) předkladatel může podat 2 dílčí návrhy (= 2 x limit 1) 2) předkladatel může podat 1 dílčí návrh (= limit 1) a další 2 dílčí návrhy ve spolupráci (= 2 x limit 0,5)?
Ano, obě varianty jsou správné. V obou případech však předkladatel v této kategorii disponuje v souhrnu max. 50 mil. Kč při dodržení dalších podmínek (zejména maximální celkové alokace na 1 dílčí návrh).
Kolik dílčích návrhů projektů může vysoká škola v kategorii 2 podat ve specifickém cíli B?
Vysoká škola zařazená do kategorie 2 (dle tabulky č. 2 na str. 12 Výzvy) může podat maximálně 2 návrhy (pokud bude návrh podán ve spolupráci, tak i více – viz část 7.2.6 Výzvy na str. 13), nicméně v souhrnu nesmí alokace na tyto návrhy přesáhnout 50 mil. Kč. Obecně jsou tedy možné např. tyto varianty:
- 1 návrh projektu ve výši 40 mil. Kč (započtené do počtu návrhů ve výši 1) + 1 návrh projektu za 10 mil. Kč (započtené ve výši 1)
- 1 návrh projektu za 5 mil. Kč (započtené ve výši 1)
- 1 návrh projektu za 10 mil. Kč (započtené ve výši 1) + 1 návrh projektu ve spolupráci za 10 mil. Kč připadajících na danou vysokou školu (započtené ve výši 0,5) + 1 návrh projektu ve spolupráci za 10 mil. Kč připadajících na danou vysokou školu (započtené ve výši 0,5)
- atp.
Ve specifickém cíli B odpovídá jeden dílčí návrh projektu jednomu studijnímu programu. Je studijní program složený z bakalářského a magisterského stupně vždy považován za dva samostatné programy (tedy vysoká škola vyčerpá dva povolené projekty do specifického cíle B)? Nebo je možné předložit návrh obsahující oba navazující stupně jako jeden projekt?
V rámci specifického cíle B je každý z typů studijních programů nutné předložit jako samostatný návrh, tj. 1 návrh bude případně odpovídat bakalářskému studijnímu programu a 1 návrh magisterskému studijnímu programu. Materiálně-technické zabezpečení studijního programu pořízené v rámci této Výzvy je však možné využít po ukončení fyzické realizace projektu i pro studijní programy jiného typu. Zjednodušeně řečeno je tak možné v rámci specifického cíle B vytvořit a zabezpečit např. bakalářský studijní program a vybavení využívat od 2. pololetí 2024 i pro magisterský studijní program vytvořený mimo NPO.
Je možné ve specifickém cíli B akreditovat studijní program zároveň v prezenční i kombinované formě? Počítá se tato varianta jako jeden návrh projektu, nebo vysoká škola vyčerpá 2 povolené projekty?
Ano, tato varianta je možná za předpokladu, že studijní program bude mít přidělen 1 kód studijního programu. Upozorňujeme však, že by kombinovaná/distanční forma studijního programu měla odpovídat požadavkům kladeným na tuto formu studia (tzn. nemělo by obecně docházet k tomu, že je ze 100 % překlopen studijní program v prezenční formě).
Je možné ve specifickém cíli B započítat jako jeden návrh projektu jeden studijní program, který bude vyučovaný v češtině i v cizím jazyce (angličtině)? Nebo se nový studijní program v češtině a zároveň v angličtině započítává jako dva návrhy projektů?
Metodika tvorby studijních programů definuje vznik akreditace i z hlediska jazyka výuky. Pro každý jazyk výuky je zapotřebí nová žádost o akreditaci studijního programu. Za jeden návrh projektu tak lze považovat jeden studijní program vyučovaný pouze v jednom jazyce.
Je možné uznat v rámci specifického cíle B i reakreditaci studijního programu?
Specifický cíl B je zaměřen na podporu tvorby nových studijních programů v progresivních oborech (stanovených v Příloze č. 4), a proto v tomto konkrétním specifickém cíli nebudou reakreditace podpořeny.
SPECIFICKÝ CÍL C
Jakým způsobem se pracuje s indikátory ve společných projektech? Měly by být nastaveny za celý projekt, nebo každá vysoká škola bude mít vybrány indikátory do společného projektu samostatně? Kdo pak odpovídá za jejich naplnění?
Indikátory stanoví (ve spolupráci s ostatními vysokými školami) a posléze vykazuje koordinující vysoká škola. Za naplnění indikátorů odpovídá koordinátor a vysoká škola, která se podílí na řešení příslušné části dle návrhu projektu.
Dle Tabulky 4 v části 7.3.3 je stanovena maximální alokace určená pro společné projekty ve specifickém cíli C. Znamená to, že všechny zapojené školy dostanou první rok 1/3 a druhý rok 2/3 z celkového příspěvku? Je možné tento poměr změnit a požádat si v roce 2022 o vyšší částku, než je stanovená 1/3 příspěvku? Samozřejmě při dodržení celkové částky.
Bohužel tato varianta není možná – jednotlivé vysoké školy musí opravdu i ve specifickém cíli C čerpat 1/3 prostředků v roce 2022 a 2/3 prostředků v roce 2023 (ale s možností převodu do fondů v souladu s Výzvou). Je totiž nutné dodržet podmínky uvedené v části 12 Výzvy, kde je mj. uvedeno: „Vysoké škole bude v roce 2022 poskytnuta jedna třetina z celkového příspěvku určeného na základě hodnocení návrhů projektů. V roce 2023 budou vysoké škole poskytnuty zbývající dvě třetiny z výše uvedeného příspěvku.“
Musí všechny vysoké školy zapojené do řešení společných projektů ve specifickém cíli C sjednotit období fyzické realizace projektu (např. všechny vysoké školy od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2024)?
Obecně je možné, aby každá z vysokých škol zvolila v Příloze č. 10 jiný začátek a konec řešení projektu. Koordinující vysoká škola pak musí uvést ve formuláři v Příloze č. 9 začátek a konec řešení celého společného projektu, přičemž toto období musí pokrýt všechny varianty uváděné vysokými školami ve formulářích v Příloze č. 10.
S ohledem na vyšší administrativní zátěž pro koordinující vysokou školu však doporučujeme začátek a konec řešení celého projektu sjednotit (tj. uvést stejná data v Příloze č. 9 i v Příloze č. 10). Zároveň předpokládáme, že se budou jednotlivé vysoké školy snažit minimalizovat riziko možných změn projektu, neboť např. podle části 15 Výzvy má být nedílnou součástí žádosti o změnu v dílčí části projektu ve specifickém cíli C řešeného spoluřešitelskou vysokou školou vždy stanovisko koordinující vysoké školy.
Pro úplnost uvádíme, že vysoké školy mohou nastavit období řešení projektu odlišně u každého ze specifických cílů. Pokud tedy bude např. v rámci specifického cíle C1 nastaveno období řešení projektu „centrálně“ na 1. 1. 2022-30. 6. 2024, může daná vysoká škola nastavit období řešení projektu u specifického cíle A např. na 30. 6. 2022-1. 4. 2024 a u návrhu ve specifickém cíli B např. na 30. 5. 2022-31. 12. 2023.
Je možné nastavit termín realizace projektu od 1. 1. 2022 za situace, že od tohoto data stále probíhají jednání mezi zapojenými vysokými školami na přípravě společného projektu v rámci specifického cíle C, tj. samotná příprava návrhu projektu se může překrývat s realizačními aktivitami?
Ano, je to možné. Pokud vysoká škola plánuje u vybraných specifických cílů uplatňovat náklady od 1. 1. 2022, doporučujeme stanovit počátek řešení projektů v rámci těchto specifických cílů na 1. 1. 2022 (bez ohledu na to, že stále probíhá příprava samotného návrhu projektu).
C1
Jaká bude role MŠMT při nastavování systému micro-credentials? Bude možnost průběžné konzultace s MŠMT?
MŠMT hraje u tohoto specifického cíle zejména roli iniciátora řešení a tvůrce politiky. Zároveň je připraveno plnit roli konzultační a zprostředkovat kontakt na příslušné evropské instituce, jejichž řešení by mohlo být v rámci projektu využíváno.
Je plánována legislativní úprava předávání informací o absolventech micro-credentials s ohledem na dílčí cíl 7 v rámci specifického cíle C1? Na jaké současné legislativě má být předávání informací postaveno.
V tuto chvíli by neměla být speciální legislativní úprava nutná za předpokladu, že bude využita technologie blockchain. Ověření platnosti certifikátu je prováděno se souhlasem absolventa, který je inicátorem daného ověření (ať už u jiné vysoké školy, či zaměstnavatele). Obecně nejsou předávány osobní identifikátory, ale speciální klíč. Osobní údaje o absolventech micro-credentials nebudou ze systému dále předávány MŠMT.
Posouzení nezbytnosti legislativní úpravy je vhodné provést znovu po vytvoření architektury systému.
Jak chápat úkol č. 4 “Příprava metodiky v oblasti uznávání stávajícího vzdělání v kurzech, které budou naplňovat požadavky kladené na mikrocertifikáty na evropské, příp. mezinárodní úrovni”? Je možné uznávat i dosavadní vzdělání, pokud dosud nebyly kladeny žádné požadavky?
Jedná se o metodiku uznávání kurzů micro-credentials v rámci studijních programů a CŽV. Metodiku je možné v souladu s Výzvou rozšířit i na jiné oblasti.
Jaká je představa o realizaci cílů 6 a 7 (katalog kurzů, informační systém)? Předpokládá se zakázka externímu dodavateli? Jaká je potom představa časového harmonogramu?
U specifického cíle C1 předpokládáme zajištění řešení v rámci kapacity (s využitím odborníků) zapojených veřejných vysokých škol. Část řešení byla vyvinuta v gesci Evropské komise (EBSI, Europass) a je možné ji rovněž využít.
Během fyzické realizace projektu je očekáváno vytvoření všech výstupů a jejich pilotní ověření. Plošná implementace (tj. u všech veřejných vysokých škol) může probíhat až do 30. 6. 2026.
K jakému okamžiku se u volitelného indikátoru U30 hodnotí/posuzuje, co je “již existující kurz”?
Jedná se o kurz, který byl již spuštěn, a certifikáty tak budou vydávány absolventům zpětně. Tyto kurzy nemusí být vytvořeny jen v rámci NPO.
Kdo je cílovou skupinou uživatelů jednotného systému v rámci dílčího cíle 7?
U společného projektu v rámci specifického cíle C1 jsou cílovou skupinou uživatelů systému zejména
- absolventi těchto kurzů,
- vysoké školy,
- zaměstnavatelé.
C2 a C3
Může vysoká škola z prostředků NPO zakoupit od dodavatele svého informačního systému (jiné veřejné vysoké školy) modul informačního systému, který dodavatelská veřejná vysoká škola vyvinula v rámci NPO? Případně může vysoká škola z prostředků NPO zakoupit od tohoto dodavatele modul informačního systému, který dodavatelská veřejná vysoká škola nevyvinula v rámci NPO? Aktualizace 24. 1. 2022
1) Pokud byl modul vyvinut v rámci společných projektů ve specifickém cíli C, očekáváme implementaci i u ostatních vysokých škol. V tomto případě by však měla dodavatelská vysoká škola z NPO uplatnit reálné náklady na tvorbu modulu a u "nakupujících" vysokých škol uplatnit pouze náklady na implementaci modulu. V rámci NPO totiž nelze realizovat zisk.
Konkrétně by měla být výše uvedená situace vyřešena následujícím způsobem:
Pokud bude v rámci společného projektu ve specifickém cíli C vyvinut ze strany „vysoké školy A“ modul informačního systému, bude náklady související s vývojem tohoto modulu „vysoká škola A“ uplatňovat z NPO v rámci specifického cíle C. „Vysoká škola B“ chce v rámci společného projektu ve specifickém cíli C tento modul nasadit, přičemž bude muset uhradit náklady vlastní (tj. náklady související např. se zapojením vlastních pracovníků, zajištěním příslušných školení pro vlastní pracovníky atp.) i náklady vzniklé „vysoké škole A“ v souvislosti s instalací modulu (zjednodušeně řečeno náklady na pracovníky „vysoké školy A“).
V tomto případě je možné uhradit všechny výše uvedené náklady z NPO. Pokud však budou tyto náklady uplatňovány v rámci společného projektu, měly by být zohledněny rovnou v kvantifikaci příspěvku pro dané vysoké školy.
„Vysoká škola A“ bude v návrhu projektu v rámci specifického cíle C uplatňovat náklady na
- vývoj modulu a
- náklady (na pracovníky „vysoké školy A“) vzniklé kvůli instalaci modulu na „vysoké škole B“.
„Vysoká škola B“ bude v návrhu projektu v rámci specifického cíle C uplatňovat náklady na
- zapojení vlastních pracovníků, zajištění příslušných školení pro vlastní pracovníky atp.
Pokud by náklady uvedené výše neuplatňovala přímo „vysoká škola A“, nebylo by možné jí v rámci jednoho specifického cíle tyto prostředky převést. V části 13 Výzvy je totiž uvedeno, že „finanční prostředky poskytnutého příspěvku není možné převádět mezi vysokými školami“.
2) Pokud byl modul vyvinut mimo NPO, může být tento modul ostatními vysokými školami nakoupen (v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek ap.).
Mezi dvěma vysokými školami bude uzavřena smlouva o horizontální spolupráci týkající se dodávky informačního systému. Může být roční servisní poplatek dojednaný v rámci smlouvy způsobilým výdajem po dobu platnosti projektu? 24. 1. 2022
V tomto případě je nutné blíže specifikovat, co má být předmětem plnění v rámci „servisního poplatku“. Pokud se jedná o platbu za běžné úkony bez rozvojového prvku (prováděné bez ohledu na NPO), nejedná se o výdaje způsobilé v rámci této Výzvy. Dle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021 by neměly být z NPO hrazeny opakující se výdaje („…nesmí podpora z tohoto nástroje nahrazovat opakující se výdaje rozpočtu členského státu…“).
Pokud budou za „servisní poplatek“ vytvářeny např. nové moduly daného informačního systému nebo implementovány nové funkcionality systému (např. ve vazbě na vydávání digitálních dokladů o studiu), je možné tyto náklady z NPO uhradit. V tomto případě bychom doporučili nahradit pojem „servisní poplatek“ jiným, lépe vypovídajícím termínem tak, aby termín neevokoval pravidelnou údržbu systému. V opačném případě je nutné tyto potenciálně problematické položky podrobně specifikovat v příslušné části návrhu projektu.
NAKLÁDÁNÍ S PŘÍSPĚVKEM A ZPŮSOBILÉ VÝDAJE
V případě, že by byla realizace projektu nastavena od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2024, je možné si donárokovat náklady, které vznikly v souvislosti s projektem od 1. 1. 2022?
Období, po které budou uplatňovány způsobilé výdaje, by mělo spadat do období řešení projektu. Pokud plánujete uplatňovat náklady od 1. 1. 2022, doporučujeme stanovit počátek řešení projektů u jednotlivých specifických cílů na 1. 1. 2022.
Délka realizace projektu se předpokládá do 30. 6. 2024, poskytnutí příspěvku se předpokládá v letech 2022 a 2023. Znamená to, že např. pro nezbytné manažerské role a některé dílčí aktivity bude možné část příspěvku využít v roce 2024 prostřednictvím fondů tvořených veřejnými vysokými školami?
Ano, převod prostředků do roku 2024 je možný prostřednictvím fondů. V tomto případě však upozorňujeme na atypičnost nakládání s příspěvkem poskytnutým na aktivity související s NPO - aby mohl být výdaj považován za způsobilý, musí vzniknout a být uhrazen příjemcem do 30. 6. 2024 a zároveň musí být řádně identifikovatelný, prokazatelný a doložitelný. V případě, že nebude příspěvek vyčerpán v souladu s výše uvedeným, bude příslušná část příspěvku vrácena. Příjemce by měl díky efektivnímu systému řízení rizik toto riziko identifikovat včas a podniknout příslušné kroky vedoucí k eliminaci tohoto rizika (např. dle části 15 Výzvy upravující změny projektu).
Je možné, aby byla veřejná zakázka vypsána před začátkem fyzické realizace projektu? Kdy může být uzavřena smlouva a vystaveny faktury?
Období, po které budou uplatňovány způsobilé výdaje, by mělo spadat do období řešení projektu. Pokud plánuje vysoká škola uplatňovat náklady od 1. 1. 2022 (tzn. proplácet faktury), doporučujeme stanovit počátek řešení projektů u jednotlivých specifických cílů na 1. 1. 2022.
Pokud plánuje vysoká škola vyhlásit výběrové řízení již začátkem roku 2022, je vhodné nastavit počátek řešení projektu v daném specifickém cíli k 1. 1. 2022.
Je možné v rámci projektu financovat jen část vysoutěžené veřejné zakázky, která je logicky oddělitelným celkem, a další část financovat z fondu reprodukce investičního majetku?
Ano, tento postup je možný.
Bude nutné vracet příspěvek, pokud nebudou všechny prostředky utraceny do konce fyzické realizace projektu?
Ano, v případě nenaplnění cílů/indikátorů/rozpočtu stanovených v návrhu projektu bude vrácena příslušná část příspěvku. Příjemce by měl díky efektivnímu systému řízení rizik toto riziko identifikovat včas a podniknout příslušné kroky vedoucí k eliminaci tohoto rizika (např. dle části 15 Výzvy upravující změny projektu). Způsob nakládání s příspěvkem je blíže popsán v části 13 Výzvy. Porušení rozpočtové kázně a odvody za porušení rozpočtové kázně jsou stanoveny v Příloze č. 15 Výzvy (vzor rozhodnutí o poskytnutí příspěvku).
K investicím není skutečně k návrhu projektu nic potřeba dodávat? Například průzkumy trhu nebo studie proveditelnosti?
V rámci návrhu projektu je nutné k investicím v jednotlivých specifických cílech doplnit zdůvodnění (viz formuláře). Studie proveditelnosti či průzkum trhu mohou být součástí tohoto zdůvodnění (volitelnou přílohou k návrhu projektu).
Během řešení projektu je nutné dodržovat platnou legislativu (zejména zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) a samozřejmě i interní předpisy dané vysoké školy. V tomto ohledu mohou být studie proveditelnosti či průzkum trhu vnímány jako nedílné součásti postupu "dobrého hospodáře", přestože nejsou povinnými přílohami návrhu projektu.
Studie proveditelnosti může být v některých případech i jedním z výstupů projektu (např. ve specifických cílech C1, C2 a C3).
Bude vydána metodika pro rozlišení hospodářské a nehospodářské/jiné činnosti mimo projekt?
Ne, MŠMT neplánuje v tomto ohledu vydání speciální metodiky. Vysoké školy by měly postupovat podle svých vnitřních předpisů.
Účetní doklady, které souvisí s realizací projektu, musí být označeny registračním číslem projektu. Příjemce je povinen zavázat dodavatele k tomu, aby předkládali k proplacení pouze faktury, které obsahují registrační číslo projektu v textu faktury. Bude akceptovatelné i označení např. razítkem či štítkem s registračním číslem projektu?
Obecně bude způsob označení prostřednictvím štítku či razítka plně dostačující. U faktur by mělo být číslo projektu uvedeno již na straně dodavatele, neboť je to výslovně uvedeno v metodických pokynech ze strany MPO-DU. Pokud budou uplatňovány náklady zpětně (tj. od 1. 1. 2022 do získání čísla projektu), bude postup zpětné dedikace na projekt vyřešen ve spolupráci s MPO-DU (pokud nebude tato oblast upravena ve finální verzi příslušných metodických pokynů).
V rámci vyúčtování příspěvku nelze uplatnit jakýkoli účetní doklad či jeho části, který byl již jednou financován prostřednictvím jiné podpory. Zároveň bude možné uplatnit náklady již od 1. 1. 2022, tj. v době před hodnocením žádostí a vydáním rozhodnutí o přidělení příspěvku. Bude možné přeúčtování výdajů souvisejících s projektem uhrazených z jiného zdroje před vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku?
Odpověď bude upřesněna ve vazbě na metodické pokyny MPO-DU.
V rámci vyúčtování příspěvku nelze uplatnit jakýkoli účetní doklad či jeho části, který byl již jednou financován prostřednictvím jiných zdrojů. Zároveň bude možné uplatnit náklady již od 1. 1. 2022, tj. v době před hodnocením návrhu projektu a vydáním rozhodnutí o poskytnutí příspěvku. Bude možné přeúčtování výdajů souvisejících s projektem uhrazených z jiného zdroje před vydáním rozhodnutí o poskytnutí příspěvku?
Ano, přeúčtování výdajů souvisejících s projektem je možné za předpokladu, že dojde i k přesunu primárního účetního dokladu. V souvislosti s tímto postupem doporučujeme zvýšenou obezřetnost, neboť je příjemce povinen zamezit dvojímu financování.
Je způsobilý upgrade licencí SW programů využívaných ve výuce na vyšší verze?
Ano, ale neočekáváme, že se bude jednat o nejvýznamnější položku v rozpočtu. Zároveň upozorňujeme, že z NPO není možné hradit běžné, opakující se výdaje (The Recovery and Resilience Facility should only finance costs that are non-recurrent in nature).
Je možné z NPO hradit úhradu např. celouniverzitních licencí pro distanční vzdělávání, elektronické informační zdroje, elektronické knihy apod.? Je třeba do rozpočtu kalkulovat náklady na licenci a poplatky pouze do dobu fyzické realizace projektu (tj. do 6/2024), nebo můžeme uhradit licence i na další období (tj. po 6/2024)? 24. 1. 2022
„Předplacení“ podobných výdajů na další období není možné. V souvislosti s uvedenými aktivitami upozorňujeme, že podporované aktivity musí mít jednoznačnou vazbu na vzdělávací činnost a studijní agendu (tzn. nesmí být využívané např. pro zajištění vědecko-výzkumné činnosti). Z prostředků NPO dále není možné hradit běžné, opakující se výdaje (The Recovery and Resilience Facility should only finance costs that are non-recurrent in nature). U podobných nákladů je proto vždy nutné posoudit výše uvedená hlediska a u potenciálně problematických oblastí doplnit v příslušném formuláři návrhu projektu podrobnější popis/specifikaci výdaje.
Dle části 13.2 Výzvy nelze příspěvek použít na úhradu výdajů na občerstvení. Jakým způsobem máme postupovat u organizace seminářů/workshopů? Lze zajistit účastníkům těchto akcí stravování (např. oběd) tak, aby byl náklad uznatelný do projektu?
Občerstvení/stravování není možné hradit z prostředků NPO. Pokud potřebuje vysoká škola zajistit účastníkům občerstvení/oběd, je nutné tento výdaj uhradit z jiného zdroje.
Je možné považovat aktivity související s přípravou žádosti za způsobilé výdaje?
Ne, způsobilými výdaji jsou pouze výdaje související s řešením projektu. Náklady související s přípravou návrhu projektu nejsou způsobilými výdaji.
Je uznatelné, když se překrývá období přípravy žádosti se samotnou realizací projektu?
Ano, je to možné. Pokud vysoká škola plánuje u vybraných specifických cílů uplatňovat náklady od 1. 1. 2022, doporučujeme stanovit počátek řešení projektů v rámci těchto specifických cílů na 1. 1. 2022 (bez ohledu na to, že stále probíhá příprava samotného návrhu projektu).
V rámci projektu chceme vytvořit studentský inkubátor. Mohou být uplatněny následující způsobilé výdaje? Stipendium pro studenty v inkubátoru, náklady na specializovaná IT školení, osobní HW, nábytek a další vybavení do vyhrazené místnosti pro práci studentů? 24. 1. 2022
Vytvoření studentského inkubátoru je v rámci projektu možné, nicméně je nutné zvolit specifický cíl, do něhož daná aktivita koncepčně zapadne. Způsobilost výdajů je uvedena níže. Tučně jsou zvýrazněné výdaje, které jsou ze strany MŠMT s ohledem na cíle Výzvy preferovány.
- Stipendium pro studenty v inkubátoru: Stipendia jsou způsobilým výdajem.
- Náklady na specializovaná IT školení: Náklady na školení jsou způsobilým výdajem (zaměření školení musí být ale v souladu se zacílením příslušného specifického cíle). U školení je možné uplatnit náklady na školení zajišťovaná interně i externě.
- Pořízení osobního HW: Pořízení HW a SW je způsobilým výdajem. Pro jistotu upozorňujeme, že účel využití musí být v souladu s Výzvou (tzn. nesmí být např. využíváno pro vědecko-výzkumnou činnost atp.).
- Nábytek: Výdaj je obecně způsobilý, nicméně tato nákladová položka by neměla tvořit podstatnou část prostředků alokovaných na daný specifický cíl. I v tomto případě pro jistotu upozorňujeme, že účel využití musí být v souladu s Výzvou (tzn. nesmí být např. využíváno pro vědecko-výzkumnou činnost atp.).
- Další vybavení do vyhrazené místnosti pro práci studentů: V tomto případě je nutné blíže specifikovat „další vybavení“. Obecně ale není možné z prostředků NPO hradit výdaje, které nesouvisí s plněním cílů projektu, běžný provoz či občerstvení. Z prostředků NPO by tak nemělo být hrazeno např. pořízení kávovaru.
Pokud příjemce zjistí již ve fázi přípravy rozpočtu, že jsou náklady na pořízení položky rozpočtu v prvním roce vyšší než 1/3 celkového rozpočtu v SC A a částku nelze rozdělit, jaký by byl postup zapsání do rozpočtu, případně i zdůvodnění položky? 4. 3. 2022
V tomto případě je nutné danou položku dofinancovat z vlastních zdrojů vysoké školy a do rozpočtu v příslušném specifickém cíli uvést pouze částku, která bude financována z NPO.
V případě nedočerpání plánovaného rozpočtu pro rok 2022 předpokládáme možnost převedení přiděleného příspěvku do fondů a jeho dočerpání v roce 2023. 4. 3. 2022
Ano, tento postup je v souladu s Výzvou.
I přes maximální možnou snahu příjemce může docházet k nerovnoměrnému čerpání plánovaného rozpočtu v letech. Jaký je doporučený postup v případě, kdy příjemce v roce 2022 vyčerpá větší částku, než je plánovaná 1/3 (např. pořízením dražší investice, kterou nelze rozdělit)? Je možné v roce 2022 využít dohadných položek, které by se účetně „dorovnaly“ v roce 2023 (tedy v době, kdy bude zaslána druhá část příspěvku)? 4. 3. 2022
V odpovědi na tuto otázku nejprve upozorňujeme na kapitolu č. 15 Výzvy, kde se uvádí podmínky, které je nutno dodržet bez žádosti o změnu rozpočtu projektu:
- Celková částka alokovaná na danou vysokou školu je závazná.
- Částky kapitálových a běžných finančních prostředků jsou závazné.
- Příjemce je oprávněn snížit i zvýšit jednotlivé položky rozpočtu o maximálně 20 % v příslušném specifickém cíli (A, B a C) při dodržení výše uvedených podmínek. Procentní hodnota se vztahuje k finanční částce na řešení daného specifického cíle příslušné vysoké školy.
V případě, že příjemce vyčerpá větší částku v roce 2022 při dodržení výše uvedených podmínek, je možné využít na překlenutí potřeby finančních prostředků vlastní zdroje (např. zapojení fondů vytvořených z finančních prostředků minulých let) a následně tyto finanční prostředky prokazatelně použité na náklady projektu proúčtovat s finančními prostředky projektu poskytnutými v následujícím roce. Při tomto postupu musí být zachována podmínka uvedené v bodě 13.1 Výzvy: „Aby mohl být výdaj považován za způsobilý, musí vzniknout a být uhrazen příjemcem v období od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2024 a zároveň musí být řádně identifikovatelný, prokazatelný a doložitelný.“
V rámci plánování rozpočtu rozdělujeme finanční prostředky do jednotlivých let tak, jak je uvedeno v Příloze č. 1 (1/3 v roce 2022, 2/3 pro rok 2023). 4. 3. 2022
Ano, tento postup je v souladu s Výzvou.
V rámci plánování rozpočtu rozdělujeme finanční prostředky do jednotlivých let tak, jak je uvedeno ve výzvě (1/3 v roce 2022, 2/3 pro rok 2023). Je nutné rozdělovat na třetiny i každou účetní položku? 4. 3. 2022
Ve všech specifických cílech je závazné pouze rozdělení prostředků do jednotlivých let tak, jak je stanoveno ve Výzvě. Rozdělení rozpočtu na třetiny (tj. 1/3 v roce 2022 a 2/3 v roce 2023) je tedy nutné dodržet ve specifickém cíli celkem, tj. není nutné rozdělovat na třetiny každou z účetních položek.
Obecně je nutné dodržet podmínky uvedené v části 12 Výzvy, kde je mj. uvedeno: „Vysoké škole bude v roce 2022 poskytnuta jedna třetina z celkového příspěvku určeného na základě hodnocení návrhů projektů. V roce 2023 budou vysoké škole poskytnuty zbývající dvě třetiny z výše uvedeného příspěvku.“
Jak máme přistupovat ke kategorii "dlouhodobý nehmotný majetek (SW, licence)" v rozpočtových tabulkách v žádosti projektu NPO? Tato kategorie byla od 1. 1. 2021 v zákoně o daních z příjmu zrušena (původně § 32a). Ve které kategorii máme nákupy softwarů, rezervačních systémů apod. uvádět? V kategorii "dlouhodobý nehmotný majetek" nebo "Materiální náklady (včetně drobného majetku)"? 4. 3. 2022
Novela zákona a daních z příjmů sice zrušila vymezení nehmotného majetku a s ním související daňové odpisy nehmotného majetku, ale zákon o účetnictví stále pojem nehmotného majetku a jeho odpisování obsahuje a rozumí se jím majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou. Z tohoto důvodu je nutné uvádět v rozpočtu projektu v kategorii „dlouhodobý nehmotný majetek“ majetek ve shodě s interní směrnicí vysoké školy, ve které je limit pro ocenění dlouhodobého nehmotného majetku jistě uveden.
Je možné do rozpočtu kalkulovat služební cesty do zahraničí? 4. 3. 2022
Pracovní/služební cesty do zahraničí nejsou Výzvou zakázány, resp. nejsou zařazeny mezi nezpůsobilé výdaje. Obecně je tedy možné tyto cesty do rozpočtu zahrnout. V souvislosti se služebními cestami upozorňujeme, že způsobilé jsou výdaje vztahující se k aktivitám prokazatelně naplňujícím věcné zaměření Výzvy. Zároveň se nesmí jednat o nadměrné nebo nepřiměřené náklady v čase a místě neobvyklé a lehkomyslné výdaje.
Jsou způsobilé cestovní náhrady? Do cestovních náhrad standardně vstupuje i stravné, na které má zaměstnanec vyslaný na pracovní cestu nárok. Jsou tedy tyto cestovní náhrady zaměstnancům za pracovní cesty způsobilé v rámci výzvy 3.2.1 v plné výši, i když do jejich stanovení vstupuje stravné? 3. 3. 2022
Stravné v rámci cestovních náhrad je způsobilým výdajem v plné výši (dle aktuálně platných právních předpisů).
VÝŠE ÚVAZKŮ A OSOBNÍ NÁKLADY
Autorské honoráře je možné v rozpočtu uvádět do kapitoly 2.2 Ostatní osobní náklady? 4. 3. 2022
Osobními náklady se rozumí výdaje související s mzdovými výdaji pracovníků, kteří se podílejí na realizaci projektu, tj. odborní pracovníci, kteří zajišťují chod projektu, realizují aktivity projektu, provádějí jeho monitorování, administrativní tým atd. Součástí osobních výdajů jsou tedy hrubé mzdy nebo odměny z dohod (DPČ, DPP) včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a též případně autorské honoráře, které jsou uzavřeny dle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, u osob aktivně zapojených v projektu, kteří mají se školou realizující projekt pracovně právní vztah. Ostatní náklady tj. např. zakoupená práva dle autorského zákona od externích osob se evidují v položce „Služby a náklady nevýrobní“.
Je stanovena maximální výše úvazků u zaměstnanců?
Maximální výše úvazku není Výzvou omezena, nicméně oprávněné subjekty musí dodržovat ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a dalších relevantních předpisů upravujících pracovní dobu zaměstnanců. S ohledem na možné změny metodických pokynů k Národnímu plánu obnovy v gesci odboru Koordinace Národního plánu obnovy Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO-DU) však MŠMT doporučuje v tomto ohledu obezřetnost a dodržování zvyklostí nastavených v jiných evropských programech. Nestandardní jevy by měly být transparentně popsány a zdůvodněny v návrhu projektu.
Bude způsobilým výdajem vývoj vlastního softwaru/informačního systému, resp. mzdy zaměstnanců vysoké školy, kteří tento software vyvinou?
Ano, mzdy zaměstnanců, kteří se budou podílet na vývoji informačního systému, jsou způsobilým výdajem.
Je způsobilým výdajem pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (zákonné pojištění)?
Ano, pokud se bude jednat o náklady na zaměstnance, kteří se přímo podílí na realizaci projektu.
Je možné vyplácet odměny?
Pohyblivé složky mzdy jsou způsobilým výdajem. Upozorňujeme však, že výše mzdy je omezena v části 13.1 Výzvy ve vazbě na výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), přičemž odměny jsou v hodnotě hrubé měsíční mzdy již zahrnuty. Doporučujeme tedy omezit maximální podíl odměn (hrazených z NPO) na hrubé měsíční mzdě (hrazené z NPO) výší průměrného podílu odměn na hrubé měsíční mzdě u příslušného zaměstnání dle ISPV.
Pro osobní náklady (a tedy i odměny) platí, že nesmí být cíleně navyšovány pro účely projektu, musí být v čase a místě obvyklé a musí odpovídat předem schválenému a platnému vnitřnímu nebo jinému běžně užívanému mzdovému nebo platovému předpisu vysoké školy.
Pro úplnost uvádíme, že oprávněné subjekty musí dodržovat ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a dalších relevantních předpisů upravujících odměňování a pracovní dobu zaměstnanců.
Je možné dle vytvořeného "ceníku" dávat odměny např. za vytvoření blended-learningových materiálů? Pokud to bude v souladu se zákoníkem práce, můžeme osobní náklady utrácet prostřednictvím odměn? Nebo vždy musí mít daná osoba úvazek na projektu?
Pohyblivé složky mzdy jsou způsobilým výdajem. Upozorňujeme však, že výše mzdy je omezena v části 13.1 Výzvy ve vazbě na výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), přičemž odměny jsou v hodnotě hrubé měsíční mzdy již zahrnuty. Doporučujeme tedy omezit maximální podíl odměn (hrazených z NPO) na hrubé měsíční mzdě (hrazené z NPO) výší průměrného podílu odměn na hrubé měsíční mzdě u příslušného zaměstnání dle ISPV.
Pro osobní náklady (a tedy i odměny) platí, že nesmí být cíleně navyšovány pro účely projektu, musí být v čase a místě obvyklé a musí odpovídat předem schválenému a platnému vnitřnímu nebo jinému běžně užívanému mzdovému nebo platovému předpisu vysoké školy.
S ohledem na výše uvedené doporučujeme zapojit danou osobu částí úvazku (např. ve výši odpovídající stanovené "jednotkové ceně") a formou pohyblivých složek mzdy ocenit vysokou kvalitu práce. Dodržení podílů odměn je ze strany MŠMT doporučen, nicméně příjemce musí být schopen zdůvodnit nestandardní výši odměn (zejména v případě kontroly na místě).
Je omezen rozsah (ve smyslu délky/počtu dnů) dovolené, která by byla způsobilá?
Rozsah dovolené není výzvou omezen, nicméně neměl by být cíleně navyšován pro účely projektu, musí být v čase a místě obvyklý a musí odpovídat předem schválenému a platnému vnitřnímu nebo jinému běžně užívanému předpisu vysoké školy.
Je možné v projektu plánovat pozice, které nejsou uvedené v Příloze č. 14? Některé pozice máme ve svém katalogu pozic, ale nejsou v příloze vycházející z ISPV. 21. 1. 2022
Do řešení projektu je možné zapojit i pozice, které nejsou uvedeny v Příloze č. 14. Příloha č. 14 slouží pro stanovení maximální výše odměny za práci u příslušných pozic. Pokud není daná pozice uvedena v Příloze č. 14, doporučujeme přiřadit k této pozici nejbližší možné zaměstnání dle klasifikace CZ-ISCO z Přílohy č. 14. Do návrhu projektu (ke zdůvodnění dané položky v rozpočtu) doporučujeme krátce uvést, jakých pozic se daná problematika týkala a jakým způsobem byla záležitost vyřešena.
V případě nejasností týkajících se této oblasti je možné zaslat konkrétní dotaz na NPO-VS@msmtcz.
Musíme upravovat pracovní smlouvy, pokud neobsahují údaje uvedené v části 13.1 Výzvy (popis náplně práce, mzdový výměr atp.)?
Ne, úprava pracovních smluv není nutná. Pokud však pracovní smlouva obsahuje informace uvedené v části 13.1 Výzvy (tj. identifikaci projektu, popis pracovní činnosti, rozsah činnosti, údaj o mzdě), není nutné dokládat u daného zaměstnance výkaz práce.
Pracovní smlouvy a dohody musí kromě povinných údajů dle zákoníku práce obsahovat také: identifikaci projektu, do kterého je pracovník zapojen. Budeme muset specifikovat projekt i v pracovní smlouvě? Nestačila by dedikace ve mzdovém výměru? Nebo dokonce musí být u obou?
Pokud pracovní smlouva obsahuje informace uvedené v části 13.1 Výzvy (tj. identifikaci projektu, popis pracovní činnosti, rozsah činnosti, údaj o mzdě), není nutné dokládat u daného zaměstnance výkaz práce. Pokud pracovní smlouva tyto informace neobsahuje, je dedikace ve mzdovém výměru dostačující a není nutné pracovní smlouvy upravovat (je ale nutné připravovat i výkaz práce).
Nepojmenované smlouvy jsou uvedeny v přílohách 7, 8 a 10 v bodě 2.2, ale nejsou zmíněny mezi osobními náklady ve výzvě str. 26. Jsou tedy způsobilé?
Ano, ale výdaje provedené v souladu s těmito smlouvami musí být identifikovatelné, prokazatelné a doložitelné. S ohledem na metodický pokyn Systém varovných signálů RED FLAGS doporučujeme ve standardních případech využívat standardní postupy.
Jak chápat ve formulářích návrhu projektu kategorizaci na administrativní tým a z toho management projektu? Jaký je rozdíl mezi managementem projektu a administrativním týmem? Jak tyto kategorie rozlišit?
Specifikace administrativního týmu je uvedena v části 13.1 Výzvy. V této části je uvedeno:
Předkladatel uvede v příslušné části formuláře návrhu projektu v daném specifickém cíli osobní náklady v členění na následující kategorie pracovníků:
- administrativní tým, a z toho
- management projektu (tj. hlavní manažer projektu, finanční manažer, PR manažer atp.),
- odborný tým, a z toho
- akademičtí pracovníci,
- ostatní osoby podílející se na řešení projektu.
Administrativní tým je zodpovědný zejména za koordinaci projektových aktivit, organizační a provozní stránku projektu, monitoring dosažení plánovaných cílů projektu včetně naplnění plánovaných výstupů a výsledků projektu, zajišťování efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu. Typovými pozicemi administrativního týmu jsou hlavní manažer projektu, finanční manažer, manažer pro publicitu, finanční účetní projektu, asistentka/asistent projektu, manažer pro publicitu, personalista atp.
Odborný tým je zodpovědný zejména za věcné plnění aktivit projektu, tvorbu výsledků a výstupů projektu, aktivní práci s cílovou skupinou. Příklady typových pozic odborného týmu jsou následující: metodik, akademický pracovník, lektor, expert, psycholog, sociální pracovník, vědecký a odborný pracovník, odborný oponent, odborný řešitel, koordinátor/manažer klíčové aktivity, vedoucí výzkumného programu.
Management projektu je tedy podmnožinou administrativního týmu.
Je možné uvést celý centrální projektový tým, který zajišťuje administrativu celého projektu, do jednoho vybraného specifického cíle?
Náklady na administrativní tým (a z toho na management projektu) je nutné vykázat u daného specifického cíle, nicméně u některých ze specifických cílů mohou být uvedeny nulové hodnoty.
Kumulace těchto nákladů do jednoho ze specifických cílů není bohužel možná. V době předložení návrhů projektů totiž nebudou známy výsledky hodnocení projektů, a tedy ani konečná výše příspěvku, ke které by se kumulované výdaje mohly vztahovat. Problematický je v tomto ohledu zejména specifický cíl B, který je pojat formou soutěže – není tedy jisté, zda a v jaké výši prostředky v tomto cíli daná vysoká škola získá. Z tohoto důvodu pak nelze např. ve specifickém cíli A uvést náklady související s administrací dílčích projektů ve specifickém cíli B, protože – v případě neúspěchu v rámci specifického cíle B – nebude tato část nákladů relevantní. U specifického cíle C je nutné náklady na administraci projektu stanovit i ve spolupráci s koordinující vysokou školou – i z tohoto důvodu je tedy vhodné náklady na administraci projektu oddělit.
Musí být přiřazeni např. manažer projektu, administrátor a podobné obecné pozice do všech dílčích specifických cílů A1, A2, A3 a A4? Nebo je možné, aby byli přiřazeni pouze do jednoho cíle (např. A2) a přesto vykonávali činnosti i pro A1, A3, a A4? 3. 3. 2022
Je třeba dodržovat uvedené rozdělení také v rámci SC A1, A2, A3, A4 apod. Každý z těchto specifických cílů má v rámci formulářů pro předkládání projektů svůj samostatný realizační tým a samostatný rozpočet (vč. administrativního týmu, odborného týmu apod.). Je tedy třeba je vykazovat samostatně.
INDIKÁTORY
Které společné indikátory z Přílohy č. 2 jsou relevantní pro veřejné vysoké školy v rámci této Výzvy? Kam máme v návrhu projektu uvést cílové hodnoty?
Společné indikátory jsou povinné napříč NPO (resp. RRF), není tedy nutné je nikam dále uvádět či přepisovat. Cílové hodnoty společných indikátorů nebudou stanoveny dopředu na národní ani institucionální úrovni, ale budou stanoveny zpětně na základě předložených návrhů projektů od oprávněných subjektů.
Příloha č. 3, str. 1 uvádí: "Pokud je daný indikátor součástí seznamu společných indikátorů (viz Příloha č. 2), vykazuje příjemce tento indikátor pouze jednou." Kde a jakým způsobem bude příjemce toto vykazovat?
Bude upřesněno po obdržení finálního seznamu společných indikátorů ze strany Evropské komise a metodického pokynu ze strany MPO-DU.
Indikátor však zůstane v každém případě nedílnou součástí sady volitelných indikátorů a vysoká škola nebude muset tento indikátor nahrazovat jiným.
Ve výzvě je uvedeno: "Průběžnou zprávu za daný kalendářní rok řešení projektu je příjemce povinen předložit do 28. února následujícího roku.". Naproti tomu v přílohách č. 2 a 3 se uvádí, že hodnoty indikátorů se vykazují 2x ročně, a to vždy k 30. 6. a 31. 12. Chápeme to tak, že indikátory budeme sledovat/vykazovat 2x ročně vždy z období k 30. 6. a 31. 12., ale průběžnou zprávu budeme odevzdávat 1x ročně a do ní vykážeme indikátory za předchozí dvě vykazovaná období (tedy k 30. 6. a 31. 12. předešlého roku). Je tomu tak?
Ano.
V příloze č. 3 je uvedena podmínka "...U těchto indikátorů zároveň ve svém návrhu projektu stanoví minimální hodnoty, jichž chce dosáhnout vždy k 30. 6. a 31. 12. příslušného roku řešení projektu a k datu plánovaného ukončení řešení projektu." Ve formulářích v přílohách 7, 8 a 10 jsou ale vždy předepsána pouze 2 data - konec fyzické realizace a 30. 6. 2026. Máme tedy rozepsat indikátory do 4 termínů x počet let projektu? Nebo máme indikátory stanovit skutečně jen dle formulářů 7, 8 a 10, tj. ve 2 hodnotách?
Indikátory stačí stanovit dle formulářů, přičemž závazné budou hodnoty uvedené v těchto formulářích. Naplňování cílových hodnot pak bude sledováno 2x ročně.
Je možné nastavit realizaci projektu od 1. 1. 2022 a k 30. 6. 2022 už vykazovat hodnoty u vybraných indikátorů?
Ano, tento postup je možný. V souvislosti s vykazováním indikátorů uvádíme, že první sběr hodnot indikátorů bude ze strany MŠMT pravděpodobně probíhat – dle dostupných informací – až k 31. 12. 2022. Hodnoty indikátorů, které budou naplněny do 30. 6. 2022, budou v tomto případě vykázány v rámci tohoto sběru. Systém sběru dat je stále v jednání, upřesňující informace budou postupně doplňovány.
V návrhu projektu se uvádí cílové hodnoty indikátorů nejpozději k 30. 6. 2026. Zprávy o udržitelnosti se mají předkládat po dobu udržitelnosti (u vybraných specifických cílů minimálně po dobu 5 let od ukončení řešení projektu), tj. nejzazší termín je 30. 6. 2029. Budou se indikátory vykazovat i v období 2026-2029? Jak bude reporting v tomto období probíhat?
Po roce 2026 by měly být (dle aktuálních informací) indikátory sledovány pouze ve zprávách o udržitelnosti (tj. neměly by být reportovány 2x ročně jako do roku 2026).
Jakým způsobem se pracuje s indikátory ve společných projektech v rámci specifického cíle C? Měly by být nastaveny za celý projekt, nebo každá vysoká škola bude mít vybrány indikátory do společného projektu samostatně? Kdo pak odpovídá za jejich naplnění?
Cílové hodnoty volitelných indikátorů stanoví koordinující vysoká škola (ve spolupráci s ostatními vysokými školami). Cílové hodnoty indikátorů budou uvedeny ve formuláři v Příloze č. 9.
Indikátory bude vykazovat za celý společný projekt koordinující vysoká škola. Termíny a způsob sběru údajů od spolupracujících vysokých škol stanoví koordinující vysoká škola. Spolupracující vysoké školy vůči MŠMT nevykazují samostatně žádné indikátory.
Za naplnění indikátorů odpovídá koordinující vysoká škola a vysoká škola, která se podílí na řešení příslušné části dle návrhu projektu.
Lze plánovaných cílových hodnot některých indikátorů dosáhnout až v době udržitelnosti projektu?
Očekáváme, že během fyzické realizace projektu (tj. do 30. 6. 2024) nebudou dosaženy cílové hodnoty u některých indikátorů ve specifických cílech A3, A4 a B. Posunuto může být zejména naplnění indikátorů týkajících se akreditovaných studijních programů či počtu studentů a absolventů.
Obecně platí následující: Žádost o akreditaci musí být podána nejpozději ke dni, kdy bude ukončena fyzická realizace projektu (tj. nejpozději k 30. 6. 2024). Akreditace musí být udělena nejpozději do 30. 6. 2026. Oba termíny jsou shodné jak pro akreditaci prostřednictvím Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ), tak pro institucionální akreditaci.
Je nutné plánované cílové hodnoty indikátorů ve specifických cílech A1 a A2 dosáhnout v době realizace projektu?
Předpokládáme, že cílové hodnoty indikátorů u specifických cílů A1 a A2 budou dosaženy již během fyzické realizace
projektu (nejpozději do 30. 6. 2024). V odůvodněných případech je však možné dosáhnout některých cílových hodnot
později (nejpozději však do 30. 6. 2026). V tomto případě doporučujeme zaslat konkrétní dotaz na e-mail NPO-VS@msmtcz.
Je možné v souladu s Výzvou uvést, že daný výstup bude hotov až k 31. 12. 2024 (tedy až po ukončení fyzické realizace projektu)?
Ano, tento postup je obecně možný. Doporučujeme však do návrhu projektu doplnit zdůvodnění, proč je nezbytné posunout termín dosažení daného výstupu na 31. 12. 2024.
V příloze č. 3 je u specifického cíle A3 uvedeno: "Předkladatel je povinen zvolit minimálně jeden z indikátorů s kódem U14, U15, U16 a U17, a to s minimální cílovou hodnotou ve výši 1 studijního programu celkem (tj. v součtu za všechny indikátory U14, U15, U16 a U17). Studijní program lze vykázat v rámci individuální sady indikátorů pouze jednou (tj. není možné vykázat jej zároveň u většího počtu indikátorů)." Pokud vytvoříme nový studijní program s alespoň jedním předmětem vyučovaným v cizím jazyce, lze jej 1x vykázat v indikátoru U14 a 1x v indikátoru U15? Nebo lze vykázat pouze 1x v U15?
Pouze 1x v indikátoru U15. MŠMT bude hodnoty těchto indikátorů agregovat na úrovni celého systému a je nutné zamezit duplicitám (s ohledem na nastavení cílů ze strany Evropské komise).
Jakým způsobem máme evidovat do indikátoru U1 stavební výdaje nutné pro instalaci zařízení/vybavení/HW?
Každý způsobilý výdaj není nutné promítnout do indikátorů, neboť indikátory nepostihují celou šíři aktivit, které je možné z prostředků NPO financovat, ale cílí zejména na sledování klíčových oblastí. Stavební úpravy tak nemusí být promítnuty do cílových hodnot indikátorů a plně postačí, pokud budou do indikátorů promítnuty kusy zařízení/vybavení/HW, k jejichž instalaci byly tyto stavební úpravy nezbytné. V rozpočtu příslušného cíle však doporučujeme popsat, k instalaci jakého zařízení/vybavení atp. se budou stavební úpravy případně vztahovat.
Je nutné do cílové hodnoty indikátoru U1 započítat všechny položky se samostatným inventárním číslem (řádově tisíc ks)? Nelze do cílové hodnoty započítat např. jen agregované samostatné provozní soubory - např. světelná technika, závěsný systém, variabilní pozadí, projekce atd. (řádově desítka ks)?
Ukazatel U1 specifikuje kus nově pořízeného vybavení jako samostatnou movitou věc (hmotné i nehmotné podstaty) nebo soubor těchto věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které mají dobu použitelnosti delší než jeden rok. Započítává se kus/sada s jedním inventárním číslem. V případě tisíců malých položek typu šrouby, hmoždinky, profily atp. doporučujeme uvést jen samostatné agregované soubory (např. závěsný systém). Tyto dílčí kusy (profily, šrouby atp.) totiž naplní daný účel právě jako soubor. Indikátory by měly umožnit vyhodnotit posun (vývoj) v dané oblasti i na národní úrovni, což by mohlo být v případě započítání dílčích položek (profily, šrouby atp.) zkreslující.
V souvislosti s indikátory upřesňujeme, že do cílových hodnot indikátorů nemusí být promítnuty všechny způsobilé výdaje.
Je v pořádku, pokud v rámci indikátoru U5 Počet podpořených akademických pracovníků vykážeme 2krát jednu a tutéž osobu? Jednou to bude v rámci specifického cíle A1 a jednou v rámci specifického cíle A2. Podobně je možný překryv u indikátoru U6. 3. 3. 2022
V rámci různých specifických cílů (např. tedy A1 a A2) je možné v rámci indikátorů vykázat jednu a tutéž osobu.
Jak se bude vykazovat indikátor U6 Počet podpořených studentů dle typu studijního programu? Bude stačit výjezd z interního systému s uvedeným počtem studentů, nebo bude třeba zajistit nějakou jinou evidenci?
Ano, toto bude dostačující (pokud bude možné pro účely kontroly na místě poskytnout případně i jmenný seznam studentů).
Jakým způsobem bude dokladováno naplnění indikátoru U7 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů, konferencí. Bude dostačující doklad o rozeslání pozvánky? Bude postačovat předložení až při případné kontrole na místě?
U indikátorů budou obecně vykazovány pouze hodnoty, doložení skutečnosti o jejich naplnění bude zejména předmětem kontroly na místě. U uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí by byla vhodná kombinace pozvánky a prezenční listiny účastníků.
Je možné do indikátoru U7 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů, konferencí zařadit také školení, jak zacházet s pořízeným zařízením? 3. 3. 2022
Ano, v rámci specifického cíle A1 je možné do indikátoru U7 zařadit i školení, jak zacházet s pořízeným zařízením. Ve Výzvě je uvedeno, že v rámci specifického cíle A1 budou podpořeny i vzdělávací aktivity zaměřené na rozvoj kompetencí souvisejících s používáním výpočetní techniky v oblasti digitální výuky, a to jak na straně akademických pracovníků a dalších osob podílejících se na zajištění vzdělávací činnosti dané vysoké školy, tak na straně studentů.
Jakým způsobem bude dokladováno naplnění indikátoru U9 Počet jednání orgánů, pracovních či poradních skupin?
U indikátorů budou obecně vykazovány pouze hodnoty, doložení skutečnosti o jejich naplnění bude zejména předmětem kontroly na místě. U tohoto ukazatele je vhodné doložit v ideálním případě pozvánku na akci a prezenční listinu účastníků.
Musí se u indikátoru U10 Počet poskytnutých služeb individuální podpory akademickým pracovníkům jednat o externí službu, nebo je možné např. supervizi zabezpečit odborníky na dané vysoké škole? To samé se týká i indikátoru U11 Počet poskytnutých služeb individuální podpory studentům.
Obě varianty jsou možné.
U indikátoru U17 Počet nově vytvořených studijních programů vyučovaných ve spolupráci s jinou vysokou školou předkladatel uvede svůj podíl na daném studijním programu tak, aby se součet podílů všech spolupracujících vysokých škol na jednom studijním programu rovnal jedné. Jakým způsobem má být tento podíl stanoven? Pokud budeme spolupracovat se zahraniční institucí, která nečerpá podporu z NPO, také má být uveden jen podíl?
Podíl bude stanoven v souladu s postupem při akreditaci. Při spolupráci se zahraniční vysokou školou uvede vysoká škola pouze svůj podíl (tj. stejně jako v případě spolupráce s tuzemskou veřejnou vysokou školou).
Jak se bude dokládat plnění indikátoru U18 „Počet subjektů podílejících se na zajištění praxe v nově vytvořených studijních programech“? 24. 1. 2022
Skutečnost, že se subjekt podílí na zajištění praxe v nově vytvořených studijních programech, je možné doložit např. smlouvou (o partnerství/spolupráci), příp. příslušnou částí akreditačního spisu. Obecně není nutné dokumenty, které dokládají spolupráci s konkrétním subjektem, předkládat ministerstvu – je ale nutné mít tyto dokumenty k dispozici pro účely kontroly.
Pro úplnost uvádíme, že by z daného dokumentu mělo být možné subjekt zajišťující praxi jednoznačně identifikovat (např. prostřednictvím uvedeného názvu, sídla a identifikačního čísla). Tímto způsobem by mělo být eliminováno mj. i riziko duplicitního vykazování.
Lze naplnit cílovou hodnotu indikátoru U19 „Počet podpořených spoluprací a partnerství“ tím, že uzavřeme pouze smlouvu o spolupráci s relevantním subjektem? Nebo musí být uzavřena smlouva o partnerství i smlouva o spolupráci?
Pro naplnění indikátoru U19 stačí v každém jednotlivém případě pouze jedna smlouva. Je na rozhodnutí vysoké školy, kterou variantu (tzn. smlouvu o spolupráci nebo smlouvu o partnerství) v daném případě zvolí.
Je nutné doložit plnění cílové hodnoty indikátoru U19 „Počet podpořených spoluprací a partnerství“ nově uzavřenými smlouvami o spolupráci? Většinu partnerů už máme zasmluvněnu. Lze tyto smlouvy použít, byť byly uzavřeny v období před zahájením realizace projektu? 24. 1. 2022
Počet podpořených spoluprací a partnerství se dokládá nově uzavřenou smlouvou. Smlouvy uzavřené před zahájením fyzické realizace projektu nelze započítat jako plnění indikátoru. Cílové hodnoty volitelných indikátorů nastavuje vysoká škola sama, tzn. mohou být dle konkrétní situace zvoleny cílové hodnoty i v nižších řádech (např. jednotkách).
Jsou v indikátoru U20 Počet služeb poskytovaných nově příchozími akademickými pracovníky z praxe započítáni pouze akademičtí pracovníci, kteří vstoupili do pracovněprávního vztahu u příjemce nejdříve ke dni vydání rozhodnutí o příspěvku? Není možné využít např. datum počátku způsobilosti nákladů (tedy od 1. 1. 2022)?
Započítávají se akademičtí pracovníci, kteří vstoupili do pracovně-právního vztahu u příjemce nejdříve ke dni vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku dle této výzvy. Podmínkou je, aby tito pracovníci pracovali v předcházejícím období alespoň rok i mimo vysokoškolský sektor. Jedná se o poskytnutou službu (ne podpořené osoby), kterou využije příjemce k dosažení cílů v rámci tohoto specifického cíle. Jedna služba se rovná práci jednoho pracovníka pro jeden projekt.
Délka období, kdy pracovali pracovníci mimo vysokoškolský prostor, není stanovena.
Započítávají se do indikátoru U20 „Počet služeb poskytovaných nově příchozími akademickými pracovníky z praxe“ i odborníci z praxe zapojeni v rámci DPP/DPČ, kteří současně nemají statut akademického pracovníka?
Do indikátoru U20 mohou být započteni akademičtí pracovníci (tedy pracovníci v pracovním poměru dle zákona o vysokých školách), popř. osoby vykonávající stejnou činnost jako akademičtí pracovníci na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
Jak se bude u indikátoru U22 dokládat počet absolventů po ukončení akademického roku? Jakou hodnotu indikátoru U22 máme vykázat k datu 30. 6. 2026, když např. ke studiu 1. ročníku (indikátor U21) se zapsalo 10 studentů? Lze považovat pro akademický rok 2025/2026, že vykážeme celkový počet studentů, kteří studují a absolvují 1. ročník, i když akademický rok končí k 30. 8. 2026? 3. 3. 2022
Ano, navrhovaný způsob vykázání indikátoru U22 je možný. Pro akademický rok 2025/2026 je možné k 30. 6. 2026 vykázat počet studentů, kteří aktuálně tento program studují a je tedy předpoklad, že absolvují 1. ročník (s koncem akademického roku k 30. 8. 2026).
Vykazování podpořených osob: Započítává se každá osoba pouze jednou? Nebo může být vykázána opakovaně?
Toto bude upřesněno u každého jednotlivého indikátoru ve vazbě na sadu společných indikátorů a finální verzi příslušného metodického pokynu připravovaného v gesci MPO-DU.
Pro specifický cíl A3 jsou uvedeny indikátory (U13, U14, U15, U16, U17, U3, U18, U19, U20, U21, U22 a U23), z nichž má příjemce povinnost vybrat alespoň 8. Navíc je výzvou dáno, že předkladatel je povinen zvolit minimálně jeden z indikátorů s kódem U14, U15, U16 a U17, a to s minimální cílovou hodnotou ve výši jednoho studijního programu celkem (tj. v součtu za všechny indikátory U14, U15, U16 a U17). Studijní program lze vykázat v rámci individuální sady indikátorů pouze jednou (tj. není možné vykázat jej zároveň u většího počtu indikátorů). Znamená to, že v případě jednoho studijního programu lze ze sady U14, U15, U16 a U17 vybrat pouze jeden indikátor a zbylých 7 indikátorů vybrat ze zbývajících indikátorů, tj. U13, U3, U18, U19, U20, U21, U22 a U23?
Ano, přesně tak.
Pokud budeme v rámci specifického cíle A3 připravovat více studijních programů, je nutné nastavit minimálně 8 indikátorů pro každý studijní program zvlášť?
V rámci specifického cíle A3 je nutné zvolit minimálně 8 indikátorů uvedených v Příloze č. 3, a to bez ohledu na počet vytvářených studijních programů. Zjednodušeně řečeno tak není nutné ke každému ze studijních programů přiřazovat 8 samostatných indikátorů, ale je nutné počet 8 indikátorů naplnit za specifický cíl A3 v souhrnu.
Dle Výzvy je možné ve specifickém cíli A3 podpořit investice do materiálně-technického zabezpečení stávajících profesně zaměřených studijních programů za předpokladu, že jsou tyto investice nezbytné pro zajištění vyššího souladu mezi kompetencemi absolventů těchto studijních programů a aktuálních i budoucích požadavků trhu práce. Pokud by bylo podpořeno zabezpečení stávajícího profesně zaměřeného studijního programu, je možné z indikátorů pro tuto aktivitu volit pouze indikátor U3, případně U19 či U20?
Ano, v případě nově pořizovaného vybavení pro stávající profesně zaměřené studijní programy připadají v úvahu indikátory U3, U19 a U20.
Upozorňujeme však, že každý způsobilý výdaj není nutné promítnout do indikátorů, neboť indikátory nepostihují celou šíři aktivit, které je možné z prostředků NPO financovat, ale cílí zejména na sledování klíčových oblastí. V příslušné části formuláře (Příloha č. 7) je však nutné popsat všechny cíle projektu bez ohledu na to, zda budou promítnuty do indikátorů či nikoli. Zároveň doporučujeme u rozpočtu příslušného cíle popsat, k instalaci jakého zařízení/vybavení atp. se budou náklady případně vztahovat. Zároveň doporučujeme v návrhu projektu specifikovat studijní program (např. prostřednictvím názvu a kódu), jehož se pořízení vybavení bude týkat. Tento krok je nezbytný pro kontrolu dodržení podmínek Výzvy, neboť v rámci specifického cíle A3 je možné pořídit vybavení pouze pro studijní programy s profesně zaměřeným profilem.
RED FLAGS
Jak ověřovat u externích dodavatelů zápis v rejstříku skutečných majitelů, respektive máme chtít po každém dodavateli výpis, když není rejstřík veřejně přístupný?
Odpověď bude doplněna.
Jakým způsobem bude prakticky probíhat implementace systému RED FLAGS na úrovni přijemce (viz příloha č. 5 - formulář návrhu projektu, část 3). Jaký bude reálný dopad na příjemce? Můžete prosím konkretizovat, jaké důsledky bude pro administraci a vykazování projektu tato příloha mít?
Tato oblast je stále v řešení na úrovni národního koordinátora MPO-DU. V tuto chvíli předpokládáme, že poskytovatel (MŠMT) i příjemci (veřejné vysoké školy) budou povinny požadované informace evidovat a v případě kontroly prokázat. Předávání do dalších informačních systémů či poskytovateli bohužel není dořešeno (procesně ani technicky). Jakmile budou známy další informace, bude odpověď upřesněna.
U rizika střetu zájmů je uvedeno, že z veřejné zakázky musí být vyloučen veřejný funkcionář. V příloze č. 13 na začátku kap. 5.2, str. 14 je uveden pouze veřejný funkcionář bez bližší specifikace. V kap. 5.2.2 se pak ale mluví už jen o funkcionáři dle § 2 odst. 1 písm. c). Domníváme se, že půjde jen o tyto nejvyšší představitele, tzn. užší okruh veřejných funkcionářů, prosíme však o upřesnění. Dále prosíme o upřesnění, jak se splnění této podmínky bude dokládat? Jaký bude postup, když se osoba stane veřejným funkcionářem až v průběhu realizace, tzn. před podpisem smlouvy funkcionářem není, ale v průběhu plnění se jím může stát?
Příloha č. 13 je transponována z metodického pokynu národního koordinátora MPO-DU, přičemž se nejedná o finální verzi. MŠMT je připraveno o způsobu plnění povinností informovat ihned, jakmile bude těmito informacemi disponovat. Podle aktuálních informací by mělo být pro účely návrhu projektu dostačující čestné prohlášení (viz příloha č. 6).
Seznam veřejných funkcionářů je k dispozici zde: https://justice.cz/web/msp/seznam-vf
Pokud se osoba stane veřejným funkcionářem (bez vazby na NPO) během období řešení projektu a nebude již vykonávat svou roli v rámci projektu financovaného z NPO, nemělo by docházet ke střetu zájmů. Doporučujeme však tuto změnu transparentně popsat v příslušných zprávách (průběžná, závěrečná zpráva) a zároveň ji nahlásit bez zbytečného prodlení po jejím zjištění.
Jako problematický vnímáme zejména opačný případ - tj. veřejný funkcionář zapojený do přípravy NPO, který bude následně zapojený do řešení NPO na vysoké škole. V těchto případech doporučujeme nahlášení incidentu za účelem posouzení konkrétního případu. Obecně doporučujeme tyto osoby do řešení projektu nezapojovat (a tedy ani nefinancovat z NPO jejich činnost na projektu).
Jaká všechna kritéria musí splnit vysoká škola jako žadatel, aby byla v souladu s nařízeními, která stanovuje Příloha č. 13 (Systém varovných signálů "Red Flags")?
Veřejné vysoké školy nemusí - dle aktuálních informací – dokládat v návrhu projektu skutečné vlastníky. Ostatní povinnosti (zamezení střetu zájmu, dvojímu financování atp.) je v návrhu projektu řešeno zejména čestným prohlášením či popisem vybraných částí v příslušných formulářích. Povinnosti budou zpřesněny, jakmile budou k dispozici finální verze metodických dokumentů ze strany MPO-DU.
Termínem "subjekt implementace" je v příloze myšlena instituce příjemce, tedy veřejná vysoká škola?
Subjekt implementace je subjekt, který je pověřen výkonem implementace místo ministerstva. Tato část se vysokých škol ani MŠMT dle aktuálních informací netýká.
