Základní informace o projektu
Popis
Návrh a implementace komplexního systému hodnocení kvality terciárního vzdělávání a výzkumu a vývoje.
Trvání projektu
1. 8. 2010 - 31. 7. 2014
Hlavní odborný garant
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA
Stručně o projektu
Projekt byl zaměřen na podporu zajišťování a komplexní hodnocení kvality ve sféře terciárního vzdělávání (TV). Výstupy z projektu posílili motivaci institucí terciárního vzdělávání (ITV) usilovat o kvalitu naplňování jejich poslání, poskytli návod státu, jak má ve svém nastavení podmínek pro fungování ITV a v nástrojích motivace zohledňovat kvalitu činností těchto institucí. Celkově podpořil realizaci reformy TV.
V rámci projektu byly shrnuty, analyzovány a zobecněny dosavadní zahraniční i tuzemské zkušenosti z oblasti vnitřního a vnějšího zajišťování a hodnocení kvality, včetně existujících nástrojů, metod a systémů hodnocení. Nové nebo méně známé metody byly pilotně testovány a na základě výsledků eventuálně doporučeny ke standardnímu využívání.
Výsledky vnitřního hodnocení slouží k sebereflexi instituce, k cílenému posilování a využívání jejích silných stránek a k odstraňování stránek slabých. Tím je zvýšena prestiž, konkurenceschopnost a udržitelnost činností instituce ve vybraných oblastech jejího působení. Kromě toho výstupy z vnitřního hodnocení, shrnuté ve vlastní hodnotící zprávě instituce, slouží jako vstupní podklad pro hodnocení vnější. Vnější hodnocení kvality posoudí metodiku a výstupy z vnitřního hodnocení, na místě je ověří, poskytne názor hodnotitelského grémia na silné a slabé stránky instituce, odhalí rezervy a možnosti pro její zdokonalování, poradí cestu k jeho dosažení. K sebereflexi a ke zlepšení informovanosti o kvalitě ITV může sloužit také sdílení zkušeností a vzájemné srovnávání (metody benchmarking) nebo porovnávání srovnatelných institucí (metody ranking).
K řešení projektu a k využívání jeho výsledků je motivován inherentně jak terciární sektor vzdělávání, tak stát a celá společnost. ITV prokazují významné služby společnosti, za což stát poskytuje zdroje na jejich činnost. Protože zdroje rostou pomaleji než celková poptávka po nich, musí terciární sektor vzdělávání a ITV soutěžit o státní dotaci s ostatními segmenty společnosti. To znamená, že musí opakovaně vykazovat své společenské přínosy a prospěšnost, musí neustále nejen zajišťovat, ale i prokazovat svou dobrou kvalitu. Zároveň i stát a společnost mají zájem na dosahování a prokazování dobré kvality systému terciárního vzdělávání, hlavně pak na získávání spolehlivých informací o ní - jak z důvodů mezinárodní prestiže a konkurenceschopnosti, tak jako hlavní poskytovatelé zdrojů a rozhodující subjekty pro jejich alokaci mezi jednotlivé společenské oblasti. Obdobné postoje zaujímají i případní poskytovatelé zdrojů soukromých.
Hlavní výstup z projektu, tj. návrh systému pro komplexní zajišťování a hodnocení kvality v ITV byl vypracován tak, aby výsledky hodnocení byly využitelné orgány státní správy, nezávislými agenturami, samotnými vzdělávacími institucemi, vnitřními a vnějšími odběrateli jejich služeb a výsledků činností, to vše pro zdokonalení jejich informovanosti, pro možnost vyjádření se k systému terciárního vzdělávání a k ovlivňování jeho vývoje. V rámci reformy terciárního vzdělávání může být provozování v projektu vyvinutého systému zakotveno v příslušných legislativních normách, jeho výstupy využity jako informace a podklady pro kategorizaci ITV a navázány na poskytování zdrojů, především finančních.
Cíle projektu
Obecným cílem bylo přispět ke zvyšování kvality, transparentnosti a konkurenceschopnosti ITV a VOŠ v ČR tak, aby byly prospěšné společnosti v ohledu kulturním, sociálním a ekonomickém. Za tímto účelem byl navržen komplexní systém vnitřního a vnějšího zajišťování a hodnocení kvality v ITV a VOŠ v takové podobě, která bude vhodná k implementaci a k dlouhodobému provozování jak na úrovni institucionální a tak i národní.
Dílčím cílem bylo vypracovat metodiku pro vnitřní i vnější hodnocení kvality vzdělávacího procesu ve všech typech ITV a VOŠ. Projekt se zaměřil na monitorování vstupů, průběhu a výstupů vzdělávacího procesu, na stavbu a provozování studijních a současně přispěl i ke zkvalitnění nynějšího způsobu akreditací a reakreditací.
Projekt tedy směřoval k vypracování systému pro motivaci ke komplexnímu zajišťování kvality v ITV tak, aby výsledky hodnocení byly využitelné orgány státní správy, nezávislými agenturami, samotnými ITV i odběrateli jejich služeb a výsledků činností. Projekt dále sledoval zvýšení transparentnosti - tj. poskytnout státu, uchazečům o studium, studentům, zaměstnavatelům, partnerům z akademického i komerčního sektoru, potenciálním sponzorům a jiným zájemcům informace o různých aspektech kvality školy, které dnes nejsou široce dostupné a navzájem srovnatelné. Výstupy z tohoto projektu jsou provázány s výsledky ostatních IPN a slouží např. i k návrhům na financování systému terciárního vzdělávání.
Cílová skupina
Projekt IPN Kvalita byl celkově koncipován tak, že cílová skupina nepředstavuje pouze pasivního příjemce výstupů. Naopak se očekává aktivní zapojení zástupců cílové skupiny již v průběhu procesu jejich vzniku.
Cílovou skupinu tvoří:
- studenti v terciárním vzdělávání
- aktuální i potenciální uchazeči o studium v sektoru terciárního vzdělávání (maturanti v daném roce a studenti středních škol, ze kterých je možné po splnění všech podmínek žádat o přijetí do instituce terciárního vzdělávání, také starší uchazeči z praxe o terciární studium)
- absolventi institucí terciárního vzdělávání (do 10 let po ukončení studia na vysoké škole nebo vyšší odborné škole)
- zaměstnanci institucí terciárního vzdělávání jejich management a útvary pro řízení kvality
- zaměstnanci vývojových a výzkumných institucí, dalších spolupracujících organizací a obecně aplikační sféry
- pracovníci organizací pro zajišťování a hodnocení kvality
- kromě uvedených cílových skupin ovlivní výsledky projektu v různé míře také následující skupiny vnějších klientů: MŠMT, AK, zaměstnavatelé, odborná i širší veřejnost v ČR i v zahraničí, státní orgány, úřady a politické reprezentace
K řešení projektu byli přizváni tuzemští i zahraniční odborníci v oblasti zajišťování a hodnocení kvality - akademičtí a další pracovníci ITV, představitelé profesních organizací, vnitřní a vnější zainteresované skupiny (studenti, absolventi, zaměstnavatelé, zástupci partnerských organizací a ostatních sfér společnosti). Specialisté byli zapojeni do všech oblastí a fází řešení projektu, do analýzy současného stavu zajišťování kvality a používaných systémů v tuzemsku i v zahraničí i do návrhů na jejich využití v projektu. Dále byli zapojeni do stanovení požadavků na výstupy z procesů ITV a do jejich zpětnovazebního hodnocení, do návrhů a odzkoušení dílčích i výsledných metodik a systému hodnocení.
Trvalé efekty
Projekt má implicitně vysokou míru udržitelnosti, která souvisí zejména s tím, že k jeho hlavním výsledkům patří navržení, ověření a implementace nástrojů vnitřního a vnějšího hodnocení kvality, které se v procesu reformy terciárního vzdělávání stanou nedílnou součástí celého systému.
Tomu napomohl i návrh na zřízení instituce, která řadu těchto nástrojů bude aplikovat jak v zájmu státu a veřejnosti (kvalita jako klíčová informace pro financování institucí terciárního vzdělávání a pro všechny relevantní aktéry ve veřejné i soukromé sféře), tak v zájmu jednotlivých institucí terciárního vzdělávání (standardizované hodnocení kvality jako základ volby strategií jejího zvyšování v zájmu úspěchu instituce v konkurenčním prostředí).
Proškolená cílová skupina (akademičtí, řídící a další pracovníci ITV, zainteresovaní představitelé neakademické sféry) se stala základem pro trvalé periodické hodnocení kvality v terciárním sektoru vzdělávání. Zkušenosti získané při řešení projektu se stanou podkladem například pro činnost Akreditační komise (AK).
Imovativnost projektu
V posledním desetiletí došlo v rámci Boloňského procesu k významným kvalitativním i kvantitativním změnám v terciárním vzdělávání, které zdůrazňují potřebu řízení a hodnocení kvality. V ČR však dosud není vytvořen systém, odpovídající pojetí dobré praxe v zahraničí, pro hodnocení kvality procesů uskutečňovaných v ITV. Hlavní přidaná hodnota projektu spočívá v nastavení procesů komplexního hodnocení kvality jako součásti systému TV v ČR, vytvořeného s ohledem na evropské požadavky a doporučení.
Hlavní výstupy z projektu:
- Cíle definované v KA1 pro ITV ve vzdělávání oblasti - jako nutný předpoklad pro hodnocení kvality v této oblasti činností a jako vstup do KA2 a KA3
- Semináře a workshopy pro cílové skupiny - současné trendy v reformě kurikula a jejich odraz v metodice hodnocení kvality studijních programů a předmětů.
- Publikace "Kurikulární reforma a její odraz v hodnocení kvality vzdělávání"
- Výsledky pilotních ověření vybraných metod hodnocení v oblasti vzdělávání a jejich kritické zhodnocení.
- Pokyny k uplatnění výsledků hodnocení kvality vzdělávacího procesu v jeho řízení
- Metodická příručka pro řízení kvality v procesu vzdělávání v různých typech ITV, včetně fakult vzdělávajících učitele a VOŠ
- Výsledky pilotních ověření vybraných metod pro vnitřní a vnější komplexní hodnocení a jejich kritické zhodnocení
- Metodika pro hodnocení výstupů z umělecké činnosti
- Metodika pro periodické hodnocení akademických a dalších pracovníků ITV
- Metodická příručka pro komplexní hodnocení kvality v ITV
- Návrh na vybudování národního systému pro vnitřní a vnější hodnocení kvality, návrh na zřízení instituce pro hodnocení kvality v oblasti TV, návrh na jejich trvalé provozování.
Klíčové aktivity
KA1 - Stanovení cílů pro zabezpečení kvality v oblasti vzdělávání
Činnost klíčové aktivity 1 byla členěna do tří oblastí: KA1-A byla orientována na vlastní stanovení cílů vzdělávání, které bylo třeba sledovat při hodnocení kvality, KA1-B se věnovala specifické problematice fakult vzdělávajících učitele a cílem KA1-C bylo zmapovat hodnocení kvality v souvislosti s transformací vyšších odborných škol (VOŠ).
KA1-A (oblast vzdělávání)
- Současná etapa rozvoje institucí terciárního vzdělávání u nás i ve světě je charakteristická stále narůstající diverzitou studentů. Prohlubující se různost studentů vyžaduje ovšem i větší různost přístupů při jejich vzdělávání. Podstatnou okolností, která zajímá uchazeče o studium, potenciální zaměstnavatele i širokou veřejnost je, co se studenti na vysoké škole opravdu naučí, za jakých okolností, jaké mají kompetence po absolvování svého oboru atp.
- Tyto kompetence je možno nejlépe vyjádřit tzv. výstupy z učení (learning outcomes), které jasně definují cíle vzdělávání a umožňují tak hodnotit poměrně exaktně reálnou (skutečnou) míru jejich dosažení. Výstupy z učení představují soubor znalostí, schopností, dovedností a způsobilostí, které si student osvojuje a prokazuje v rámci vzdělávací jednotky (oboru, předmětu); jsou považovány za základní stavební jednotku boloňských reforem a představují specifický metodologický přístup k vyjádření a popisu kurikula. Hlavní změna proti nynějšímu stavu spočívá v tom, že se např. předmět už nedefinuje pouze z hlediska obsahu, ale jako proces, který má nějaké výsledky (výstupy).
- Úroveň těchto výstupů by měla být předmětem hodnocení kvality. KA1-A připravuje ověření nově definovaných výstupů z učení formou řízených hospitací na některých vysokých školách a zpracováním poznatků z těchto řízených rozhovorů.
KA1-B (fakulty připravující učitele)
- Komplexní výzkum představ a šetření očekávání od fakult připravujících učitele a návrh na zapracování do systému hodnocení kvality.
- Otázka kvality v přípravě učitelů všech stupňů škol je zásadním faktorem, který se v systému vzdělávání reprodukuje a zesiluje. Řečeno lapidárně: kvalita učitele je zdrojem (nikoliv jediným) kvality žáka a budoucího absolventa.
- Fakulty připravující učitele se v mnoha případech dostaly do tíživé situace. Týká se to zejména pedagogických fakult. Ovšem odborně zaměřené fakulty (např. filozofické, přírodovědecké apod.) do jisté míry rezignovaly (byly dovedeny k rezignaci) na přípravu učitelů. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto stavu z hlediska kvality přípravy učitelů? Jak je vlastně zajištěna příprava učitelů pro střední odborné školství?
- Klíčovými otázkami v přípravě učitelů jsou kromě kvality i otázky relevance oborových kombinací a celkového rozsahu a zaměření přípravy učitelů s ohledem na principy celoživotního učení a hodnocení kvality.
- Výstupem KA1-B je doporučení metod, kritérií a postupů, které vhodně pro oblast přípravy učitelů doplnilo obecné principy zajišťování a hodnocení kvality.
KA1-C (vyšší odborné školy)
- Cílem této aktivity bylo připravit metodiku hodnocení při transformaci VOŠ v instituce terciárního vzdělávání. V souvislosti s hledáním této metodiky byla provedena analýza srovnatelných zahraničních zkušeností (např. Irsko).
- Finální materiál nabízí těm VOŠ, které mají zájem transformovat se v instituce terciárního vzdělávání, postup při hodnocení výsledků vzdělávacího procesu, jímž procházejí studenti těchto škol.
KA2 – Hodnocení kvality v oblasti vzdělávání
Posláním KA02 bylo vytvoření a ověření metodiky vhodné pro hodnocení předpokladů k dosažení kvality ITV.
- Jako základní přístup byl na základě srovnávací studie zvolen koncept mezinárodní normy ISO 9001. Tento koncept se vyznačuje důsledným uplatňováním zásad managementu na principu zpětné vazby. To je však pouze obecný rámec, který bylo nutné doplnit a rozvinout specifickými metodami a nástroji řízení, typickými nebo žádoucími v prostředí ITV. Na tyto specifické oblasti byly zaměřeny dílčí aktivity v rámci KA02.
- Samostatná pozornost byla proto věnována problematice akreditací k poskytování terciárního vzdělávání, dále stanovení hlavní politiky terciárního vzdělávání – posuzování přidané hodnoty studia a hodnocení dlouhodobé zaměstnatelnosti absolventů ITV. Pro stanovení cílů a politik ITV bylo důležité znát specifické požadavky na efektivní vzdělávání studentů mimořádně nadaných a studentů s různými druhy a stupni tělesných hendikepů. K těmto problematikám byly zpracovávány studie, z nichž byla zpracována doporučení pro aplikace v rámci systému managementu každé jednotlivé ITV.
- Dalším důležitým prvkem ovlivňujícím kvalitu vzdělávání je organizování studia – důsledky Boloňského procesu – strukturované studium.
- Zbývající dílčí aktivity představují konkrétní nástroje řízení ve specifickém prostředí ITV. Jedná se o metodiku zjišťování spokojenosti studentů v průběhu studia, metodiku hodnocení spokojenosti absolventů a zaměstnavatelů s kompetencemi získanými studiem na ITV a metodiku periodického hodnocení akademických pracovníků.
Finálním výstupem je metodická příručka, která umožní každé ITV zavést odpovídající systém managementu, který bude maximalizovat efekty u jejích cílových skupin (individuální, diferencující zájem) a současně dovolí vzájemné srovnání na bázi obecného rámce normy ISO 9001.
KA3 – Komplexní hodnocení kvality
Náplní činnosti KA3 bylo navrhnout a následně ověřit metodiku hodnocení kvality ITV v ČR.
- Potřeba hodnotit kvalitu ITV vychází z potřeby jednak ITV samotné. Jestliže chceme cíleně ovlivňovat fungování ITV tak, aby naplňovala požadavky a očekávání, které jsou na ni kladeny, musíme se při jejich řízení opírat o relevantní data.
- Potřeba hodnotit kvalitu ITV je požadována i externími subjekty ITV (studenti, zaměstnavatelé, zřizovatelé apod.) proto, aby měli k dispozici data pro své rozhodování.
Činnost týmu expertů KA3 představovala jednotlivé dílčí etapy:
- Vymezit vnímání kvality ITV.
- Definovat produkty ITV, jejich odběratele, požadavky a očekávání, které odběratelé produktů ITV kladou na ITV.
- Porovnat existující přístupy k hodnocení kvality ITV.
- Navrhnout Model hodnocení kvality ITV vycházející z provedeného porovnání existujících přístupů.
- Navrhnout metodiku hodnocení kvality ITV zahrnující jak vnitřní, tak i vnější hodnocení.
- Navrženou metodiku ověřit na vybraných ITV.
- Na základě poznatků získaných z pilotního ověření vydat finální podobu Metodiky komplexního hodnocení kvality ITV.
Výstupy projektu
Výstupy KA1, soubor typu rar, (14,56 MB)
Výstupy_KA2_1.část, soubor typu rar, (23,14 MB)
Výstupy_KA2_2.část, soubor typu rar, (15,93 MB)
Výstupy_KA3, soubor typu rar, (19,64 MB)
Finální výstupy, soubor typu rar, (31,01 MB)
