Konkurenceschopnost českých veřejných vysokých škol - reforma financování
Řešení zásadních otázek rozvoje vysokoškolského vzdělávání, před které je nyní postavena EU (Lisabonský proces, Boloňsko-pražský proces), je rovněž problémem České republiky. Abychom byli úspěšní, musíme být konkurenceschopní. Z analýzy podmínek pro vysoké školy v České republice a v EU vyplývá, že v současné době je naše vysoké školství silně podfinancováno. Přes tento zřejmý handicap jsou naši studenti i absolventi na evropském trhu úspěšní. Aby tomu tak mohlo být i nadále, abychom byli konkurenceschopní i ve špičkové úrovni absolventů našich škol i ve špičkových oblastech výzkumu a vývoje, je třeba vysoké školství výrazně podpořit.
Záměrem reformy je vytvořit prostředí, které bude podněcovat každou vysokou školu k maximálnímu využití jejího potenciálu a dosažení vynikajících výsledků v té oblasti, která je její prioritou, ve které je konkurenceschopná na mezinárodní úrovni. Prostředí musí být dostatečně stabilní aby se zajistilo dosažení excelence a efektivní hospodaření vysokých škol. Cílem je proto postupně přecházet k víceletým kontraktům alespoň v některých položkách rozpočtu, které již některé evropské země zavádějí a které jsou jedním z výrazných záměrů podporovaných EK.
Reforma zavádí do financování českých veřejných vysokých škol výkonové parametry ve všech oblastech jejich činnosti, zohledňuje především výkonové parametry vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a jiné tvůrčí činnosti a dlouhodobou efektivitu investiční činnosti.
Principy nové struktury pravidel financování veřejných vysokých škol
· Zohlednění výsledků společného projektu MŠMT a České konference rektorů ve struktuře a výši koeficientů ekonomické náročnosti studijních programů.
· Zavedení jednotného systému financování všech veřejných vysokých škol, včetně uměleckých.
· Zavedení integrovaných rozvojových programů vysokých škol. Místo množství drobných projektů budou podporovány komplexní projekty, které řeší odstranění slabin vysoké školy. Školy budou moci volně disponovat vyššími prostředky, avšak musí se zaměřit na dosažení rychlých kvalitativních změn ve své činnosti.
· Zavedení selektivní podpory výzkumu a vývoje na VŠ podle výkonu. Vyšší finanční podpora specifického výzkumu bude směřovat do škol/fakult, které mají dlouhodobě (např. za posledních 5 let) vyšší poměr mezi prostředky získanými na vědeckou/tvůrčí činnost a prostředky získanými na vzdělávací činnost.
· Zavedení cílené podpory doktorandů.
*Zvýšení doktorských stipendií.
*Financování podle poměru mezi počtem absolventů a počtem studentů v doktorských studijních programech.
*Sledování kvality státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce, s využitím členů komise,které jmenuje MŠMT.
· Zohlednění výstupních parametrů v poměru k parametrům vstupním.
*Bonifikace za absolventy doktorských studijních programů.
*Bonifikace pro společensky preferované obory.
*Důraz na zvyšování úspěšnosti studia.
· Zavedení institucionální podpory aktivit spojených s internacionalizací činností vysoké školy (mobility studentů i učitelů, mezinárodní spolupráce, účast v mezinárodních programech a projektech apod.), která umožní profesionalizaci zázemí této činnosti a tím i plné využití zahraničních finančních zdrojů.
· Vytvoření podmínek pro změnu postavení akademických pracovníků, zohledňující jak kvalifikační strukturu, tak odstranění některých negativních jevů v pracovně právních vztazích.
· Zavedení přímé finanční podpory studentů v oblasti ubytování. Na základě objektivně sledovatelných kriterií, obdobných těm, které dnes využívají vysoké školy (dojezdová vzdálenost či doba, sociální situace studenta i úspěšnost ve studiu) bude finanční podpora poskytovaná formou stipendia na ubytování směřovat přímo ke studentovi. Tím dojde jednak k posílení osobní odpovědnosti studentů za zajištění ubytování jednak k poklesu zájmu o ubytování v kolejích využíváními dalších možností ubytování.
Finanční aspekty reformy
Standardní meziroční nárůst (který nesouvisí s reformou, ani ji nemůže podpořit) prostředků pouze na neinvestiční dotace na vzdělávací činnost veřejným VŠ by měl činit 15%, tj. pro rok 2004 cca 1,5 mld. Kč (nárůst výkonů + nárůst platů + inflace).
Střednědobý výhled rozpočtu MŠMT předpokládá nárůst prostředků pro vysoké školy v roce 2004 ve výši 1,7 mld. Kč.
Pro zajištění rozvoje vysokého školství a konkurenceschopnosti v rámci EU je však třeba dodatečný jednorázový nárůst související s reformou financování veřejných VŠ, který by měl činit pro rok 2004 cca 3,5 mld. Kč (viz detailní rozpočet) vůči Střednědobému výhledu.
Celkový nárůst prostředků pro veřejné VŠ z kapitoly 333 na rok 2004 by tedy měl činit 5,2 mld. Kč. Podrobnější členění uvádí následující tabulka
|
Položka |
Aktivita |
Navýšení /mil. Kč/ |
|
1 |
Navýšení prostředků na normativní financování vzdělávací činnosti k dosažení cílů stanovených Národní vzdělávací politikou (Bílá kniha) · 10% na nárůst normativu · 6% nárůst počtu studentů v prvých třech letech studia · nulový nárůst počtu studentů ve čtvrtém a vyšším ročníku · 8% nárůst počtu studentů doktorských studijních programů Zohlednění kvalifikační struktury akademických pracovníků |
1 500 200 |
|
2 |
Rozvojové programy, z toho: · Rozvoj struktury (1000) · Transformace lékařských, zdravotnických a dalších programů pro docílení kompatibility s EU (200) · Podpora špičkového výzkumu na VŠ (200) |
1 400 |
|
3 |
Podpora stipendijního zabezpečení studentů (především navýšení stipendií studentů v doktorských studijních programech (ale v závislosti na efektivitě studia) a zlepšení ubytovací situace studentů (v rámci přijetí nového modelu financování ubytování) |
500 |
|
4 |
Podpora specifického výzkumu vysokých škol |
500 |
|
|
Programové financování, z toho:
|
1 100 |
|
|
Celkem (1 - 4) |
5200 |
Očekávané efekty a důsledky reformy financování veřejných vysokých škol
- Překonání nejhorších důsledků chronického podfinancování veřejného vysokého školství.
- Zásadní krok v naplňování priority prohlášení vlády ČR (podpora vzdělávaní).
- Vytvoření zřetelných předpokladů k dosažení dlouhodobější sociální stability pro akademické i další pracovníky veřejných VŠ.
- Realizace strukturálních i obsahových změn na veřejných VŠ tak, aby se integrovaly do Evropského vzdělávacího a výzkumného prostoru.
- Vytvoření předpokladů pro dynamický rozvoj národní vědy v přirozeném napojení na světová vědecká centra.
- Zvýšení úrovně vysokoškolské vzdělanosti (kvantitativně - v počtu přijatých uchazečů i počtu úspěšných absolventů, i kvalitativně - v úrovni absolventů a jejich úspěšnosti na evropském trhu práce).
- Efektivnější samosprávné řízení veřejných vysokých škol (tlak na plnění kvalitativních kritérií povede k soustředění některých škol na špičkový vědecko-pedagogický výkon, u jiných k orientaci na pedagogický výkon).
- Efektivnější rozdělování státní dotace na činnost veřejných VŠ (větší transparentnost, větší prostor pro vykonávání státní politiky při uchování autonomie vysokých škol).
