ZPRÁVA
k Pravidlům pro poskytování dotací Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona o vysokých školách veřejným vysokým školám na ubytování a stravování studentů a na ubytovací stipendia na rok 2005
Výchozí stav a jeho důsledky
Dosavadní systém veřejné finanční podpory ubytování studentů vysokých škol je založen na institucionální dotaci vázané na počet lůžek v ubytovacích zařízeních ve vlastnictví jednotlivých vysokých škol (nebo ve smluvních zařízeních). Kromě toho závisí i na počtu vydaných jídel, neboť jde o jednotnou dotaci na ubytování a stravování studentů, kterou stát poskytuje prostřednictvím kapitoly 333 - MŠMT ze státního rozpočtu.
Za situace, kdy na vysokých školách v České republice studuje přibližně čtvrt milionu osob (z toho cca 217 tisíc v prezenční formě studia) vede tato koncepce k tomu, že nepřímo stát finančně podporuje ubytování pouze asi 72 tisíc studentů (těch, kteří jsou ubytováni v koleji). Ostatní studenti, jsou ze státní podpory studentského ubytování zcela vyloučeni a musí jeho náklady hradit plně z vlastních zdrojů. Není divu, že studenti se v průběhu let opakovaně o přímé dotace snaží s tím, že v jejich očích je tento způsob spravedlivější. Vzhledem k tomu, že koleje slouží především studentům, MŠMT pokládá za vhodné jejich názor akceptovat, pokud je to možné.
Současně je částka vynakládaná ze státního rozpočtu na dotaci ubytování (a stravování) studentů vysokých škol již zhruba 10 let víceméně konstantní. V souvislosti zejména s růstem počtu studentů a s úsilím vysokých škol o rozšiřování vlastních ubytovacích kapacit to vede k poklesu nominální hodnoty dotace na ubytování studenta (vyjádřené částkou na jedno obsazené lůžko; v letech 1999 - 2003 činil nominální pokles dotace na jedno lůžko 1300 Kč). Protože dotace na ubytování (a stravování) studentů není navyšována ani o meziroční inflaci, klesá též reálná hodnota této podpory.
V neposlední řadě pak již téměř 15 let trvající diskuse ve vysokoškolské komunitě i široké veřejnosti o možnostech změny způsobu podpory ubytování a stravování studentů přispívají značnou měrou k nejistotě vysokých škol o podmínkách, za nichž nyní a v budoucnu mají ubytovací a stravovací služby pro své studenty poskytovat, což brzdí veřejné i soukromé investice do zařízení určených pro tyto služby. Vzhledem k pochybnostem o legitimitě současného systému v podstatě není možné vést debatu s politickou reprezentací o navýšení prostředků veřejné podpory těchto služeb.
Uvedené okolnosti vedly k tomu, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou vysokých škol vytvořily skupinu odborníků, kteří připravili reformu dotace na ubytování a stravování studentů.
Rada vysokých škol podpořila reformu svým usnesením ze dne 11. prosince 2003:
Předsednictvo Rady vysokých škol
· podporuje reformu financování ubytování studentů vysokých škol,
· žádá MŠMT a ostatní účastníky procesu, aby jednání o provedení reformy byla uzavřena co nejdříve tak, aby kritéria pro poskytování stipendia na ubytování mohla být uplatněna v rámci rozpočtových pravidel na rok 2004, tj. začala platit od zimního semestru školního roku 2004/2005,
· žádá MŠMT o předložení zprávy o postupu prací na lednovém zasedání předsednictva Rady vysokých škol,
· doporučuje, aby platily stejné podmínky pro studenty veřejných a soukromých vysokých škol.
Cílový stav a jeho přednosti
Navrhovaná změna směřuje k tomu, aby příjemcem veřejné finanční podpory ubytování byl přímo student vysoké školy, který splní určitá kritéria, bez závislosti na tom, zda podle kritérií příslušné vysoké školy získal nárok na lůžko na koleji. Tím budou studenti osvobozeni od závislosti na ubytovacích kapacitách vysoké školy, na níž se rozhodli získávat vzdělání. Současně se tím mění vztah mezi vysokou školou jako poskytovatelem ubytování a studentem ubytovaným v zařízení vysoké školy ze vztahu vrchnostenského na klientský, což podpoří úsilí vysokých škol o vyšší míru průhlednosti a efektivnosti hospodaření jejich účelových zařízení.
Zejména v některých lokalitách (a případně s uvolňováním trhu s byty) může nový systém postupně vést k tomu, že si budou studenti hledat ubytování i jinde než na koleji, a bude se uvolňovat přetlak na ubytování, zajišťovaného veřejnou vysokou školou.
Pro výpočet rozdělení dotace na stipendia na ubytování na jednotlivé veřejné vysoké školy převzalo MŠMT návrh kritérií Studentské komory Rady vysokých škol, vycházející z počtu studentů, kteří studují ve standardní době prvního nebo na něj navazujícího studijního programu v prezenční formě a splní některé elementární podmínky týkající se státní příslušnosti (dle standardů Evropské unie) a místa pobytu (vyloučení těch, kdo deklarují pobyt v místě sídla dané vzdělávací instituce). Jednotlivé vysoké školy mohou svými vnitřními předpisy tato kritéria převzít také pro přidělování stipendií na ubytování konkrétním studentů, mohou je ale i modifikovat podle svých specifik, a tím odstranit některé případné tvrdosti kritérií použitých MŠMT.
Kritéria splňují i podmínku Evropské unie na rovný přístup ke vzdělání pro občany členských států. Omezí i nevhodné reakce mezi našimi a zahraničními studenty vzájemně z důvodu nedostatku ubytovacích kapacit.
I přes značně přísná kritéria se rozšíří počet studentů, kteří se budou podílet na této podpoře (pokud vysoké školy převezmou kritéria, použitá pro rozdělení dotace mezi VVŠ také na rozdělení poskytnuté dotace na stipendia), na 96 tisíc a tím se sníží částka, připadající ročně na jednoho studenta z 8 880 Kč asi na 6 600 Kč.
Základní prvek nového systému, kterým má být podpora studentů studujících řádně ve standardní době, veřejnou podporu studentského ubytování stabilizuje v tom smyslu, že studenti nebudou nadále vystaveni různým změnám kritérií, která jednotlivé vysoké školy (a často i jejich fakulty) uplatňují pro vznik nároku na lůžko na koleji. Student bude vědět, že má nárok na podporu, studuje-li ve standardní době (a samozřejmě splní další stanovené podmínky).
Tento systém, z individuálního pohledu stabilní, je naopak dostatečně flexibilní, jde-li o zájmy vysokých škol. Zatímco investice do ubytovacích zařízení představuje, zvláště v kontextu demografického vývoje, nemalé riziko, nový systém umožňuje vysokým školám soustředit se na jejich vlastní poslání - vzdělávací činnost - a podpora ubytování bude směřovat za studenty, kteří si danou vysokou školu vyberou ke studiu.
Rozšíření okruhu příjemců veřejné podpory ubytování téměř na polovinu studentů prezenčního studia na vysokých školách pak vytvoří politické předpoklady pro skutečné navýšení zdrojů státního rozpočtu pro tento účel.
Provedení této změny nevyžaduje změnu zákona o vysokých školách ani vydání nového právního předpisu. To umožňuje, aby reforma byla provedena na základě dohody reprezentace vysokých škol a MŠMT. Vůle reprezentace vysokých škol ke změně byla projevena opakovanými vyjádřeními orgánů Rady vysokých škol, zejména její Studentské komory.
V souvislosti s novým systémem je vhodné navrhnout legislativní opatření (změnu zákona o státní sociální podpoře směrem k vynětí stipendií na ubytování z rozhodného příjmu pro nárok na dávky státní sociální podpory). Tato změna by nepřinesla nové nároky na státní rozpočet a v tomto smyslu není kontroverzní. Lze však očekávat námitky proti vytržení jednoho typu stipendia ze systému sociálních dávek.
Studentská komora Rady vysokých škol pokládá navrhovanou reformu za jeden z prvních konkrétních projevů reformy financování vysokých škol v České republice, do jejíhož rámce byla změna způsobu podpory ubytování studentů ostatně i zahrnuta v projektu oznámeném ministryní školství v květnu 2003.
Termín zavedení nového systému
MŠMT vytvořilo již v současných "Pravidlech pro poskytování dotací veřejným vysokým školám …" možnost zahájit nový systém již od akademického roku 2004-2005. Na základě projednání v předsednictvu ČKR dne 26.5.2004 se navrhuje termín zahájení 1. října 2005.
Důsledky
Tak jako dosud poskytuje MŠMT dotaci na ubytování a stravování studentů podle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., který se týká pouze veřejných vysokých škol. Soukromých vysokých škol se týká § 40 odst. 2, který však tomuto typu vysokých škol neumožňuje poskytovat dotaci na ubytování a stravování.
Nový způsob se týká pouze podpory ubytování studentů ale nikoli jejich stravování. Z formálních (zákonných) důvodů zůstane tato dotace jednotná, avšak VVŠ bude muset její část, připadající na ubytování, vyplatit formou stipendia studentům a nebude již moci ji rozdělit podle vlastního uvážení jednak na ubytování a jednak na stravování.
Část dotace na ubytování a stravování, která se týká stravování - resp. rozdělení této části mezi jednotlivé VVŠ, se vypočte podle stejných kritérií jako dosud s tím rozdílem, že časové období, které bylo rozhodné pro výpočet se rozšíří o letní měsíce (stravování doktorandů apod.).
Dotace na ubytování a stravování je podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 3, nenároková. Tuto nenárokovost nelze změnit jinak, než zákonem, což nepokládáme za možné. Stipendium na ubytování studentů se bude poskytovat podle § 91 odst. 2 písm. d. zákona č. 111/1998 Sb.
Přechod na přímé dotace má samozřejmě i negativa, z nichž některá jsou zmíněna přímo u variant, které byly zvažovány, a které zde uvádíme:
· Nejzávažnější negativní dopad přechodu na stipendia se jeví v tom, že stipendium bude příjmem rodiny daného studenta a v případě skutečně sociálně slabých rodin může jít ve výsledku o negativní dopad na její příjem (podrobně viz konkrétní příklad). Otevřená otázka je, zda se povede tento problém ošetřit změnou zákona (MPSV i MF se k tomu staví zatím negativně).
· Negativně mohou přechod na přímé dotace pociťovat i vedoucí pracovníci kolejí a menz, neboť v některých lokalitách by mohl nastat konkurenční tlak ze strany jiných poskytovatelů ubytování. Jejich hospodaření nebude tak jednoduché a stabilní, jako tomu je v případě poskytnutí dotace na ubytování škole.
· Podle odborných pracovníků VVŠ bude mít zrušení možnosti VVŠ stanovit prioritu užití dotace buď na ubytování nebo na stravování u některých menz dosti značný negativní vliv na počty vydaných jídel vzhledem ke konkurenci jiných stravovacích zařízení a to i při dotované ceně ve výši zhruba jedné třetiny ceny jídla.
Dotace na ubytování a stravování studentů veřejných vysokých škol (rozpočet 2004 810 005 tis. Kč) představuje spolu s dotací na stipendia studentů doktorských studijních programů veřejných vysokých škol (rozpočet 2004 659 040 tis. Kč) tu část dotace veřejným vysokým školám (10,2 % neinvestičních transferů vysokým školám, resp. 8,6 % se zahrnutím institucionálních prostředků na výzkum a vývoj), která formou příspěvku na krytí životních nákladů vyjadřuje rozpočtovou podporu rozvoje studia ve studijním programu na veřejné vysoké škole. Spolu se zákonným vyloučením jakéhokoliv požadavku finanční spoluúčasti studenta na nákladech studijního programu slouží k omezení možnosti vzniku sociálního síta pro studenty ve studijních programech na veřejných vysokých školách. Jednotná dotace na ubytování a stravování studentů je doposud poskytována formou dotace na krytí části provozních nákladů ubytovacího, resp. stravovacího zařízení, které (některým) studentům poskytuje příslušnou službu za sníženou ("dotovanou") cenu. Dotace je rozepisována jako účelová na jednotlivé veřejné vysoké školy, kriteriem rozpisu disponibilní částky je počet lůžek obsazených studenty v průběhu minulého akademického roku a počet jídel vydaných studentům v průběhu minulého akademického roku. V rozpočtu 2004 je podle počtu obsazených lůžek rozepsáno 641 928 tis. Kč., podle počtu vydaných jídel 168 077 tis. Kč.
Ubytování:
V současnosti je ubytováno na kolejích a ve smluvních zařízeních VVŠ cca 72 tisíc studentů, kteří platí za ubytování dotovanou cenu cca 1 200 Kč za měsíc. V novém systému by v r. 2004 stát přispíval nejméně 96 tisícům studentům. Měsíční kolejné by bylo průměrně cca 2 200 Kč. Z toho při roční dotaci 6 tis. Kč na studenta a ubytování po dobu 9 měsíců by příspěvek státu činil 500 - 600 Kč. Na druhé straně řada VVŠ dosud přesouvá vyšší část dotace na stravování, než kolik činila hodnota, kterou uvažovalo pro výpočet dotace MŠMT. Podle průzkumu, který učinilo MŠMT, lze odhadnout, že tato částka činila 10 - 12 Kč na jedno hlavní jídlo, což celkem činí 88 - 106 mil. Kč. Tato "dodatečná" dotace vychází na jednoho studenta ročně 920 - 1 100 Kč, měsíčně 100 - 120 Kč. Celkový příspěvek státu pak vychází měsíčně na 600 - 720 Kč a náklad studenta na 1480 - 1600 Kč.
Jinak řečeno: v současnosti je na kolejích ubytováno cca 72 tis. studentů, kteří platí "z vlastní kapsy" cca 1 200 Kč. Ostatní studenti, kteří nebydlí v místě svého studia, platí (kromě nákladů na své trvalé bydliště) ještě nedotovanou cenu ubytování, závislou na místních poměrech, zpravidla však vyšší (i podstatně vyšší) než je plná cena ubytování na koleji. V novém systému budou na koleji (a ve smluvním zařízení VVŠ) platit všichni studenti stejnou cenu. Část z nich bude dostávat stipendium. Studenti, kteří si zajistí ubytování jinde, se opět rozdělí na dvě skupiny: jedna z nich dostane stipendium a druhá nikoliv. V novém sytému dostane příspěvek státu obecně jiná skupina studentů než dnes.
Stravování:
Skupina odborníků, která posuzovala návrh na nový systém dotace, se shodla na potřebě zachovat, resp. rozvíjet stravování pro studenty. Při realizaci nového systému s údaji roku 2004 (celk. výše dotace, počet jídel) by na stravování MŠMT uvažovalo stejnou částku jako dosud, tj. 168 077 tis. Kč. Na jedno hlavní jídlo tak připadne 19,007 Kč. Protože v pravomoci VVŠ nebude jako dosud posílení částky na jedno jídlo na úkor ubytování, měla by na některých VVŠ (podle jejich údajů) vzrůst cena jednoho hlavního jídla, kterou zaplatí student, o 10 - 12 Kč. Další zvýšení již nastalo změnou DPH od 1.5.2004 na 19 %.
Další projednání návrhu nového systému:
Návrh změny "Pravidel pro poskytování dotací VVŠ …" bude projednán s reprezentacemi VŠ, tj. s RVŠ a ČKR. Následně bude projednán v Reprezentativní komisi - poradním orgánu náměstka ministryně pro vysoké školství, v poradě vedení MŠMT a předložen ke schválení paní ministryni. V rámci projednání bude zjištěn i názor reprezentací VŠ na zvýšení dotace na ubytování a stravování studentů (na úkor normativní složky neinvestiční dotace pro VVŠ).
Příloha
Příloha
Diskutované varianty nového systému
Pracovní skupina, která pracovala za předsednictví Ing. Josefa Beneše, CSc., ředitele odboru vysokých škol MŠMT, ve složení Ing. Milan Bukač, UPAR, Ing. Jiřina Ceehová, MŠMT, Ing. Helena Šebková, CSc., CSVŠ, RNDr. Alexander Černý, UTB, Ing. Jiří Dobíšek, MŠMT, Ing. Jaroslav Grulich, KaM VUT, Martin Jansta, SK RVŠ, Ing. Jiří Krátký SK RVŠ, Ing. Jan Krejčí, CSc., MŠMT, Ing. Jiří Kříž, VŠE, Ing. Radim Menšík, SÚZ ČVUT, doc. Ing. Eva Münsterová, CSc., RVŠ, Jan Mysliveček, SK RVŠ, Mgr. Jiří Nantl, SK RVŠ, RNDr. Vladimír Roskovec, CSc., CSVŠ, se soustředila na rozbor tří variant návrhu nového systému při dodržení následujících zásad:
Pro rozpis disponibilní částky dotace na jednotlivé veřejné vysoké školy musí být použita transparentní, kontrolovatelná data (MŠMT "prověří podklady připravovaných operací", viz zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole), jejichž shromáždění by nemělo zvýšit administrativní náročnost rozpisu rozpočtu, v ideálním případě údaje, které jsou v současné době pro rozpočtová data k dispozici (SIMS). Poskytnutou dotaci na ubytování studentů bude poskytovat veřejná vysoká škola ve formě stipendia studentům podle pravidel, která stanoví svým vnitřním přepisem.
Posuzované varianty (žádné další varianty nebyly předloženy):
Varianta 1.:
Návrh ekonomické komise RVŠ (11.12.2003), resp. návrh studentské komory RVŠ (11.11.2003).
Navrženým kriteriem je počet studentů VVŠ, kteří
1) jsou zapsáni v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v prezenční formě studia;
2) jsou zapsáni v prvním studovaném studijním programu nebo programu na něj navazujícím a v průběhu svého studia nepřekročili standardní dobu studia kteréhokoli ze souběžně studovaných studijních programů a/nebo všechna další studia ve studijních programech úspěšně ukončili;
3) jsou státními občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie;
4) nemají trvalé bydliště v okrese sídla vysoké školy nebo její součásti, nebo v hlavním městě Praze, jde-li o vysokou školu se sídlem v hlavním městě Praze.
Z výpočtu podpory na ubytování jsou vyloučení ti studenti, kteří si z výše uvedených důvodů podporu "nezasluhují" (trvale již bydlí v místě studia, nestudují řádně, podporu již na jedno studium čerpali).
Počet studentů, kteří vyhovují těmto kritériím, je pro rok 2004 celkem 96 201.
Výhrady: Kriteria pro posouzení "řádného" způsobu studia jsou přísná, nepostihují vysoké školy stejně (studenti s "úmyslně neúspěšnou" historií předchozího studia se na Univerzitě Karlově vyskytují pochopitelně častěji, než na některých jiných vysokých školách). Odstranění těchto výhrad představuje varianta 2.
Varianta 2.:
Navrženým kriteriem je počet studentů VVŠ, kteří
1) jsou zapsáni v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v prezenční formě studia;
2) patří mezi rozpočtové studenty v kategorii nově přijatí, ostatní nebo půlroční podle pravidel uveřejněných v dokumentaci SIMS;
3) jsou státními občany České republiky nebo cizinci studující za stejných podmínek jako občané České republiky;
4) nemají trvalé bydliště v obci/okrese sídla vysoké školy nebo její součásti, nebo v hlavním městě Praze, jde-li o vysokou školu se sídlem v hlavním městě Praze.
Počet studentů, kteří vyhovují těmto kritériím, je pro rok 2004 celkem 143 173.
Výhrady: Kriteria pro posouzení trvalého bydliště jsou přísná. Odstranění těchto výhrad představuje varianta 3.
Varianta 3.:
Navrženým kriteriem je počet studentů VVŠ, kteří
1) jsou zapsáni v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v prezenční formě studia,
2) patří mezi rozpočtové studenty v kategorii nově přijatí, ostatní nebo půlroční podle pravidel uveřejněných v dokumentaci Sdružených informací matrik studentů (SIMS),
3) jsou státními občany České republiky nebo cizinci studující za stejných podmínek jako občané České republiky.
Počet studentů, kteří vyhovují těmto kritériím, je pro rok 2004 celkem 191 282.
Při stoupajícím počtu studentů, kteří vyhovují kritériím, se ovšem podstatně snižuje částka, připadající na jednoho studenta, jak ukazuje následující tabulka.
|
Varianta |
Počet studentů, vyhovujících kritériu |
Kč na 1 studenta |
|
Současnost |
72 289 |
8 880 |
|
Varianta 1 |
96 201 |
6 673 |
|
Varianta 2 |
143 173 |
4 484 |
|
Varianta 3 |
191 282 |
3 356 |
Údaje vycházejí z předpokladu stejných kritérií jak pro rozdělení dotace mezi vysoké školy tak pro přiznání stipendií studentům. Protože MŠMT může veřejné vysoké škole pouze doporučit obsah jejího stipendijního řádu, může se okruh studentů, vyhovujících stipendijnímu řádu určité veřejné vysoké školy, oproti našemu předpokladu zvýšit a tím dále klesne stipendium na jednoho studenta.
Za minimální stipendium na ubytování, které připadne na studenta za jeden rok se považuje částka 5000 Kč. Zvýšení tohoto typu dotace z částky cca 800 mil. Kč, která byla rozdělována VVŠ v posledních letech, by bylo možné jen v rámci celkové částky, vyčleněné ve státním rozpočtu na dotace vysokým školám, tedy pouze na úkor dotace na vzdělávání nebo na investice.
Zejména z hlediska minimální výše stipendia se nakonec MŠMT přiklonilo k variantě 1 jako té, která bude rozhodná pro rozdělení celkové částky určené pro tuto dotaci na příslušný rok mezi jednotlivé VVŠ. Tato kritéria pak doporučí MŠMT i VVŠ pro přiznání stipendia. Předpokládá se, že zejména kritérium, týkající se bydliště studenta, bude na VVŠ modifikováno, protože celostátně nelze postihnout jednoduchým způsobem mnohotvárnost vztahu bydliště a místa studia (např. Liberec - Jablonec, Praha aj.).
Připomínky, které byly vzneseny k novému systému
Následující připomínky k novému systému jejich autoři řadí k jeho negativním stránkám. Z hlediska státu však jde v některých případech o pozitiva, zejména pokud jde o zvýšení konkurenčního prostředí a snížení tlaku na ubytování na kolejích:
1. Se zavedením 19% DPH s výškou ceny roste i náklad studenta spojený s výší DPH. Cílem je tedy od 1.1. dosáhnout co nejnižší ceny za ubytování ne ji zvyšovat.
2. Studenti se pro získání stipendia budou stěhovat mimo okres místa školy a částka na jednoho studenta se bude snižovat.
3. Budou poškozeni studenti ze sociálně slabých rodin pokud přijdou díky stipendiu jejich rodiny o sociální dávky.
4. Výplata stipendií bude finančně zatěžovat rozpočet školy.
5. Bude snaha ukončit ubytování v nákladných objektech kolejí, tím se sníží kapacity kolejí v ČR.
6. Poklesne roční obsazenost lůžek a tím porostou jednotkové náklady. Důvodem bude nezájem studentů o ubytování na kolejích, pokud již v daném ak. roce začnou bydlet na privátě. Dnes je motivuje dotovaná cena. To následně povede k růstu cen.
7. Snaha o omezení nákladů povede ke snižování rozsahu poskytovaných služeb a vybavení kolejí.
8. Koleje umístěné v neatraktivních lokalitách nebudou obsazeny - nemají co nabídnout (dnes nízká cena).
9. Pokud jsou součástí kolejí menzy (v současnosti mnoho případů) tak v případě, že dojde k předpokládanému zdražení stravování a následnému uzavření menzy ponesou tyto neproduktivní náklady - odpisy apod. koleje. Pronájem prostor po menzách je velmi problematický.
10. Dopad ve výši kolejného - vyjděme z reálného předpokladu, že s náběhem reformy nedojde k podstatné změně nákladů na provoz kolejí a že případně ušetřené zdroje používané na krytí ztrát menz budou vloženy do oprav a údržby zanedbaných kolejí. Potom všichni ubytovaní studenti budou platit za lůžko zhruba tolik, kolik činí současná dotace na lůžko plus kolejné + DPH. Pokud kolejní stipendium dostane větší počet studentů než činí celkový počet dosud dotovaných lůžek, potom rozdíl mezi výší kolejního stipendia a současné dotace na jedno lůžko bude muset uhradit každý ubytovaný student. U varianty I. jde přibližně o 2000,-- Kč/rok + DPH.
11. Dopad uvažované změny DPH od 1.1.2005 - bude-li od tohoto data zatížena služba spojená s ubytováváním studentů zmíněnou daní, potom v případě reformy dojde k podstatnému navýšení základu pro výpočet DPH a tím ke zvýšení ceny ubytování pro studenta. Odhaduji o 1500,-- až 2000,-- Kč ročně.
12. Současná ztrátovost menz je řešena zpravidla na vrub výnosů kolejí. Nedojde-li k navýšení normativu pro výpočet dotace na stravování lze předpokládat průměrné navýšení ceny jídel v menzách o ca 10,-- Kč se všemi dalšími důsledky.
Stipendium a sociální dávky
Příklad dopadu přiznání stipendia studentovi z rodiny, která pobírá některý druh sociálních dávek (údaje vycházejí z předpisů platných v srpnu 2003):
Stipendium poskytované ze státního rozpočtu (tzn. i stipendium, které poskytuje veřejná vysoká škola) je započítáváno v souladu se zákonem o daních 91/ Sb. - §4, odst. 1, písmeno k) do celkových příjmů rodiny (za základ je brán celkový souhrn příjmů všech členů rodiny za předchozí kalendářní rok, ale v průběhu daného roku se může se měnit v závislosti na změně věkové kategorie dětí) tj. osob žijících ve společné domácnosti. Výše přídavku na dítě se přiznává ve třech úrovních:
- ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1.10
- v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1.10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1.80
- ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1.80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3.00
Pro poskytování přídavku na dítě není kategorizace ve smyslu "děti do 10 let", "děti do 15 let", "středoškoláci", "vysokoškoláci". Zákon č. 117/1995 v § 11 a § 12 precizuje termín nezaopatřené dítě a soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání.
V případě "rozpuštění" stávající státní dotace na ubytování do stipendia, lze konstatovat, že by tím došlo k "posunutí" hranice celkové částky příjmů rodiny, (osob žijících ve společné domácnosti) a snížil by se počet osob, které by měly nárok na výplatu přídavku úplně, v základní, snížené i zvýšené výměře.
Celková částka příjmů rodiny je však i základem pro poskytování sociálního příplatku, příspěvku na bydlení a příspěvku na dopravu.
Záležitost byla konzultována na sociálním odboru Prahy 5 - zejména na případné dopady v přiznávání sociálních dávek. Vedoucí odboru sdělila, že odbor má soubor cca 17 tis. rodin, nelze však vyspecifikovat kolika rodin s vysokoškoláky by se změna dotkla ani jak by případná částka (300,- až 1.000,- Kč měsíčně) ovlivnila souhrnný příjem rodiny.
Předpokládané dotazy a odpovědi na ně:
· Jaký bude důsledek, když senát VVŠ neschválí nový stipendijní řád, zahrnující nové stipendium na ubytování studentů?
Odpověď: Pokud se stane, že senát VVŠ neschválí nový stipendijní řád, může být VVŠ poskytnuta dotace na ubytování a stravování studentů, ale stipendium nemůže být poskytnuto. Dotace by v tom případě musela být vrácena do státního rozpočtu.
· Pro poskytování stipendia je účelné a co nejjednodušší posílat peníze studentovi bezhotovostně. Lze do stipendijního řádu zahrnout tento způsob jako podmínku?
Odpověď: Stipendium není mzdou podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, který uvádí v § 11 odst. 3, že "Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak." VVŠ může proto ve stipendijním řádu požadovat vyplácení stipendia na účet studenta.
· Jak budou řešeny náklady spojené s poskytováním stipendií? Předběžně se odhaduje náklad ve výši 30 mil. Kč. Jde jednak o administrativu s tím spojenou, jednat též o bankovní poplatky při převodu.
Odpověď: Náklady spojené s poskytováním stipendia budou hrazeny z rozpočtu VVŠ, tj. z normativně poskytované dotace. Může proto dojít ke snížení dotace na ubytování a stravování ve prospěch ukazatele A až o celou částku, představující náklady spojené s poskytováním stipendií. V každém případě bude na vzdělávací činnost a další potřeby VVŠ rozdělována jako dosud jedna částka z kapitoly 333-MŠMT. MŠMT neuvažuje s vyčleněním zvláštní dotace na tyto účely.
· Jak se bude zjišťovat, že student má na stipendium nárok?
Odpověď: Zda student splnil kritéria pro poskytnutí stipendia, může být zjištěno ze záznamů matriky studentů.
· Kolikrát ročně se má stipendium poskytovat?
Odpověď: Stanovení období, které bude rozhodné pro určení, zda student splnil kritéria pro přiznání stipendia, závisí na stipendijním řádu VVŠ.
· Student ukončí studium úspěšně státní zkouškou během období, posuzovaného pro poskytnutí stipendia. Okamžikem složení státní zkoušky přestává být studentem. Může mu být vyplaceno stipendium za příslušnou část tohoto období? Může mu být vyplaceno po ukončení st. zkoušky, kdy již není studentem?
Odpověď: Stipendium může VŠ přiznat jen studentovi, tj. musí tak učinit v době, kde je ještě studentem. Tím škole vznikne závazek, který pak plní vyplacením stipendia. Vyplatit stipendium může i absolventovi.
· Co bude bráno při průběžné a následné kontrole jako průkaz, že student je dosud zapsán a může mu být poskytnuto (při splnění dalších kritérií) stipendium na ubytování?
Odpověď: prověrka, zda je student ještě studentem bude provedena podle údajů matriky studentů dotčené vysoké školy.
· Jsou skutečně termíny pro výplatu stipendií, které byly navrženy na minulé poradě skupiny, tj. 31.3., 15.6. a 30.11., nejvhodnější?
Odpověď: MŠMT může doporučit určité termíny, avšak jejich stanovení závisí na vnitřním předpisu školy.
Dotace na ubytování a stravování v letech 1999-2004
|
Kategorie |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
|
Počet ubytovaných studentů |
63 799 |
65 705 |
66 960 |
70 332 |
72 539 |
72 289 |
|
Roční dotace na jednoho ubytovaného studenta |
10 233 |
9 933 |
9 623 |
9 504 |
8 926 |
8 880 |
|
Dotace na ubytování celkem |
652 854 |
652 648 |
644 356 |
668 406 |
647 504 |
641 928 |
|
Počet hlavních jídel |
7 434 331 |
6 432 104 |
6 848 013 |
6 807 642 |
8 318 203 |
8 842 913 |
|
Dotace na jedno jídlo |
17,10 |
19,80 |
19,80 |
20,80 |
19,54 |
19,01 |
|
Dotace na stravování celkem |
127 127 |
127 356 |
135 591 |
141 599 |
162 501 |
168 077 |
|
Dotace na ubytování a stravování celkem |
780 000 |
780 003 |
780 000 |
810 005 |
800 000 |
810 005 |
Poznámka: drobné číselné nepřesnosti jsou způsobeny zaokrouhlením jednotkových dotací.
