Neformální vzdělávání poskytují instituce a organizace, které mohou mít různou podobu. Může se jednat o veřejné organizace (různé typy škol), nestátní neziskové organizace, soukromé firmy či instituce, nabízet je mohou i zaměstnavatelé. Mezi tento typ vzdělávání patří volnočasové aktivity pro děti, mládež, ale i dospělé, kurzy cizích jazyků, kurzy nových technologií nebo třeba programy celoživotního vzdělávání na vysokých školách.
Významným aktérem v oblasti neformálního vzdělávání dětí a mládeže jsou nestátní neziskové organizace (tzv. NNO). Jejich význam není jen v tom, že přímo a většinou i dlouhodobě pracují s dětmi a mládeží v jejich volném čase a prostřednictvím společných prožitků je vychovávají, ale také v tom, že mnohé z těchto dětí ovlivní i pro období dospívání a v jejich celoživotním směřování. Tito aktéři přinášejí do vzdělávání to, co je v dnešní době velmi potřebné a žádané a často v oblasti formálního vzdělávání chybí. Je to mj. výchova prožitkem (zážitková pedagogika), výchova k zodpovědnosti za sebe i za druhé, výchova formou přímého kontaktu dětí a mladých lidí s přírodou, výchova k dobrovolnictví, vedení k participaci apod.
Mezi takové NNO patří organizace, které obdržely od MŠMT osvědčení „organizace uznaná pro práci s dětmi a mládeží“. Tyto organizace naplňují kritéria vyhlášená vždy na určité období, jako je např. nadregionální působnost, funkční vnitřní procesy řízení, strategický plán, interní vzdělávací systém, práce s dobrovolníky atd.
Další důležizou skupinou NNO jsou tzv. střešní organizace v oblasti práce s dětmi a mládeží. Střešní organizací na národní úrovni je Česká rada dětí a mládeže, která nabízí mj. vzdělávání vedoucích pracovníků s dětmi a mládeží. Střešními organizacemi na úrovni krajů jsou krajské rady dětí a mládeže.
Významným aktérem v oblasti podpory neformálního vzdělávání mládeže na mezinárodní úrovni je přímo řízená organizace MŠMT Dům zahraniční spolupráce - Neformální vzdělávání mládeže.
Téma environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (tzv. EVVO) pokrývají střediska ekologické výchovy, tzv.
ekocentra a další organizace.
Mezi další subjekty neformálního vzdělávání patří paměťové instituce (např. knihovny), muzea a galerie, umělecké a jiné kulturní instituce, science centra a další.
