Významným aktérem v oblasti neformálního vzdělávání jsou nestátní neziskové organizace (tzv. NNO), které pracují s dětmi a mladými lidmi. Jejich význam není jen v tom, že přímo a většinou i dlouhodobě pracují s dětmi a mládeží v jejich volném čase a prostřednictvím společných prožitků je vychovávají, ale také v tom, že mnohé z těchto dětí ovlivní i pro období dospívání a v jejich celoživotním směřování. Tito aktéři přinášejí do vzdělávání to, co je v dnešní době velmi potřebné a žádané a často v oblasti formálního vzdělávání chybí. Je to mj. výchova prožitkem (zážitková pedagogika), výchova k zodpovědnosti za sebe i za druhé, výchova formou přímého kontaktu dětí a mladých lidí s přírodou, výchova k dobrovolnictví, vedení k participaci apod.
Mezi takové NNO patří speciální skupina organizací, které obdržely od MŠMT osvědčení „organizace uznaná pro práci s dětmi a mládeží“. Tyto organizace naplňují kritéria vyhlášená vždy na určité období, jako je např. nadregionální působnost, existence strategického plánu, fungující vnitřní procesy řízení v organizaci, interní vzdělávací systém, práce s dobrovolníky atd.
Další významnou a historicky vyvíjející se skupinou NNO jsou tzv. střešní organizace v oblasti práce s dětmi a mládeží. Střešní organizací na národní úrovni je Česká rada dětí a mládeže, která nabízí vzdělávání vedoucích pracovníků s dětmi a mládeží. Dalšími střešními organizacemi jsou krajské rady dětí a mládeže.
Významnou skupinou organizací v neformálním vzdělávání jsou NNO zaměřené na environmentální výchovu, vzdělávání
a osvětu (tzv. EVVO), jako např. střediska ekologické výchovy - ekocentra.
Mezi další aktéry neformálního vzdělávání patří paměťové instituce (např. knihovny), muzea a galerie, umělecké a jiné kulturní instituce, science centra a další.
