Nemusíme do banky, nemusíme do obchodu, nemusíme s sebou nosit hotovost, jsme pořád dostupní svým známým. Můžeme si vybrat z velkého množství muziky, aniž bychom ji měli doma uskladněnou. A můžeme si vybírat z velkého množství dobrých zaměstnání. Čím vyšší úroveň dovedností a schopností pracovat s digitálními technologiemi, tím líp. Moje kamarádka, datová analytička, šla na podzim po osmi letech rodičovské dovolené do práce. Už v září dostala dobře zaplaceno, ale od té doby zvýšila svou cenu na trhu práce třikrát. Během půl roku postavila na své původní znalosti práce s analytickými programy nové dovednosti a znalost nových programů. Práci si může vybírat - dokonce i práci z domova.
Jak se k tomu ale mám postavit jako rodič? Úplně zakázat dětem digitální technologie není cesta. Před jejími riziky je neuchráním. A její přínosy pro život jednotlivce jsou čím dál zásadnější. Setkají se s ní stejně, jen budou méně vybaveny znalostmi a dovednostmi pro to, aby rizikové situace dokázaly rozpoznat. Lepší cesta tedy vede postupným vzděláváním a prevencí. Děti obvykle práce s tabletem nebo telefonem baví. Pokusy a omyly je učí velice rychle. Nepotřebujeme je tedy učit ovládat konkrétní program. Potřebujeme je učit, jak digitální technologie a internet fungují, jak se v on-line prostředí chovat ohleduplně, bezpečně, ale také sebevědomě a ke svému prospěchu.
S touto vizí vznikla Strategie digitálního vzdělávání, která je státní koncepcí pro smysluplné vzdělávání v oblasti digitálních technologií ve školách i mimo ně. Určuje základní kroky, jež je třeba udělat na úrovni státu pro to, aby děti odcházely ze škol přiměřeně vybavené znalostmi a dovednostmi. Tyto kroky jsou sdruženy ve třech prioritách:
- digitální gramotnost,
- informatické myšlení,
- otevřené vzdělávací zdroje.
Digitální gramotnost je schopnost pracovat s počítačem a pohybovat se v on-line prostředí. Žáci ji mají získávat postupně a průřezově v různých oborech, “předmětech” studia. Digitální technologie mohou obohatit výuku zeměpisu (např. procházkou na Machu Picchu), biologie (např. 3D animacemi), samozřejmě jazyků (živou konverzací s žáky anglické třídy přes Skype), ale i třeba výtvarné výchovy (práce s digitální fotografií, výroba animovaného filmu). Ve chvíli, kdy takové propojení výuky s užitečnými technologiemi bude standard, odejde žák už ze základního vzdělávání s představou o tom, jak pro sebe technologie užitečně využít. A bude to umět.
Informatické myšlení je nadstavbou nad uživatelskou dovednost při práci s technologiemi. Učí žáky pochopit, jakým způsobem pracuje stroj - počítač. Jak je třeba formulovat zadání - program, aby ho počítač dovedl “přečíst” a jeho provedením pro nás udělal to, co jsme původně zamýšleli. Není ambicí naučit všechny žáky programovat, ale v podstatě - v úvodních fázích vzdělávání - vysvětlit jim, jak funguje velká část světa, digitální svět kolem nás. V dalších úrovních se pak žáci mohou učit příkazy pro počítače sestavit. Umět si představit, jaký potřebuju výsledek, dle toho rozložit problém na jednotlivé části, popsat, co potřebuju v každé části vyřešit. A nakonec napsat příkaz pro každou jednotlivou část tak, aby to bylo účinné a všechny části dohromady dávaly požadovaný výsledek.
Oba tyto znalostně-dovednostní celky by si dítě mělo v budoucnu odnést ze školy. Aby se to mohlo stát, musí se v něčem změnit stávající škola a potřebuje s tím pomoct. Proto vznikla v OP VVV výzva Implementace Strategie digitálního vzdělávání 1. Rozdělí celkem až 250 milionů korun mezi dva projekty, které připraví koncepční materiály pro modernizaci kurikulárních dokumentů - jeden v oblasti digitální gramotnosti, druhý v informatickém myšlení. Výzva je určena vysokým školám připravujícím učitele. Jejich výstup, který bude vznikat od letošního podzimu tři roky, si můžeme představit jako sadu podkladů, metodik, učebnic v různých formátech (video, text, audio, aplikace). Podklady budou během tří let realizace projektu testovány ve vybraných školách a následně upravovány tak, aby návazně mohly být využity pro úpravu kurikul a pro vzdělávání v každé škole. Součástí projektů bude i popularizace digitální gramotnosti a informatického myšlení.
Další možností, jak podpořit práci s digitálními technologiemi ve škole, je pomoci jim eliminovat technické problémy, které mohou nastat. Jednou možností je zaměstnat ICT technika, který bude k ruce učitelům různých předmětů a bude působit přímo ve výuce. Učitelky a učitelé, kteří s podobnou osobou ve škole měli možnost ve výuce spolupracovat, si zpravidla nejvíce cenili jeho pomoci žákům při potížích (odpojení počítače od sítě, zapomenuté heslo, nemožnost dostat se ke svým souborům atp.) a jeho práce na přípravě technického zabezpečení výuky (zajištění přenosu obrazu na projekci, nastavení konkrétního prostředí na školních počítačích, problémy s počítačovým virem). Pochvalovali si i možnost konzultovat specifický počítačový problém či výukovou situaci, ve které je potřeba použít počítač či internet. Všichni se shodli, že se po dobu, po kterou jim ICT technik pomáhal, cítili více sebejistí a naučili se dovednosti, které využívají ve výuce dodnes.
Šablona, která umožňuje škole požádat o dotaci na ICT technika, je už vyhlášena pro střední a vyšší odborné školy. V budoucnu se počítá i s vyhlášením pro školy základní. Implementace Strategie digitálního vzdělávání dále počítá s dotační podporou OP VVV např. pro:
- růst počtu vzdělávacích příležitostí v oblasti ICT pro učitele,
- rozvoj stávajícího metodického portálu RVP,
- rozvoj hardwarového vybavení ve školách apod.
