Informace k započítávání sociálních stipendií studentů do příjmu rodiny a ke způsobu řešení přeplatku na dávce sociální péče
Dávky státní sociální podpory
Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, obsahoval i změnu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela stanovila, že do příjmu rozhodného pro přiznání dávek státní sociální podpory závislých na příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení), se nezapočítávají sociální stipendia, stipendia poskytovaná jako příspěvek na ubytování nebo stravování, stipendia na podporu studia občanů České republiky v zahraničí a stipendia přiznaná v případě tíživé sociální situace studenta podle § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách. Pozdější novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, č. 113/2006 Sb., stanovila, že se od 1. dubna 2006 (účinnost této novely) do příjmu rozhodného pro přiznání dávek (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení,) nezapočítávají nejenom sociální stipendia a další stipendia uvedená v zákoně č. 552/2005 Sb., ale všechna stipendia. Výše tohoto rozhodného příjmu v rodině se pak porovnává s částkami životního minima rodiny. Např. v případě přídavku na dítě podle § 17 zákona o státní sociální podpoře má student nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50 (tento koeficient platí od 1. ledna 2007).
Pokud jde o částky životního minima, stanoví je zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, valorizovány jsou nařízeními vlády a skládají se ze dvou částí:
a) z částky stanovené k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a
b) z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
Částka na výživu a ostatní základní osobní potřeby je diferencovaná podle věku nezaopatřeného dítěte a pro ostatní osoby a částka na domácnost podle počtu osob v domácnosti. Životní minimum rodiny se vypočte tak, že se sečtou částky na výživu a ostatní základní osobní potřeby jednotlivých členů rodiny a přičte částka na domácnost ve výši podle počtu osob v domácnosti. Zákon o životním minimu vedle částek životního minima stanoví rovněž okruh osob, které se společně posuzují a okruh příjmů, které se pro stanovení životního minima započítávají.
Pro rok 2006 jsou konkrétní částky nařízením vlády č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima, stanoveny takto:
1. částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana činí měsíčně 2 530 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let, a
2. částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost činí měsíčně:
a) 2 020 Kč, jde-li o jednotlivce,
b) 2 630 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby,
c) 3 260 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby,
d) 3 660 Kč, žije-li v domácnosti 5 nebo více osob.
Pro rok 2007 stanovuje konkrétní částky životního minima a existenčního minima zákonů č. 110/2005 Sb., o životním a existenčním minimu, který k 1. lednu 2007 zrušuje výše uvedený zákon o životním minimu.
Závěr:
Vzhledem k tomu, že pro nárok a výši dávek státní sociální podpory se z celého zákona o životním minimu využívají jen částky životního minima konkrétně stanovené v nařízení vlády resp. pro rok 2007 novým zákonem, a stipendia se do rozhodného příjmu nezapočítávají, nevzniká v oblasti dávek státní sociální podpory žádný problém.
Dávky státní sociální péče
Podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, se občan považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanoveného zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním.
Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu:
a) vlastní prací,
b) řádným uplatněním zákonných nároků a pohledávek, zejména nároku na dávky nemocenského pojištění (péče), dávky důchodového pojištění (zabezpečení), dávky státní sociální podpory, výživné a příspěvek na výživu,
c) prodejem nebo jiným využitím vlastního majetku.
Z uvedeného vyplývá, že podle zákona o sociální potřebnosti je pro nárok na dávky potřebné splnit více podmínek - nejen nízký příjem. Řádným uplatněním zákonných nároků se rozumí také řádné uplatnění nároku studenta na sociální stipendium.
Zda příjem občana dosahuje nebo nedosahuje částek životního minima se posuzuje podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle § 5 tohoto zákona se stipendium zahrnuje do příjmu občana.
Skutečnost, že občan je považován za sociálně potřebného, se posuzuje zpravidla za období 6 měsíců před podáním žádosti o dávku a poté se sledují každý měsíc případné změny, dávky sociální péče se pak každý měsíc buď sníží, zvýší, vyplácejí či nikoliv (zda osoba dosahuje nebo nedosahuje životního minima).
V praxi se mohlo stát, že student v měsíci, ve kterém začal pobírat stipendium (nebo např. stipendium bylo vyplaceno za několik měsíců najednou), stipendium neuvedl do příjmů rozhodných pro přiznání dávek sociální péče a pověřený obecní úřad tuto skutečnost zaznamenal a rozhodl o přeplatku na dávce sociální péče. V tomto případě je pak student, jako kterýkoliv jiný občan, který ve stanovené lhůtě neoznámil příslušnému úřadu změnu skutečností rozhodných pro nárok nebo výši dávky, povinen dávku sociální péče neoprávněně vyplacenou vrátit.
Tento problém se započítáváním stipendií bude odstraněn 1. ledna 2007, kdy dojde ke zrušení dosavadního zákona o životním minimu (zákon č. 463/1991 Sb.,) a nabytí účinnosti nového zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve kterém se již sociální ani jiná stipendia za příjem nepovažují. Ke stejnému datu dojde ke změně předpisů upravujících podmínky nároku na jednotlivé dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností - nabude účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který zruší k tomuto datu zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Pro řešení situace roku 2006 jednalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s Ministerstvem práce a sociálních věcí o možnostech řešení výše uvedeného problému vzniku povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou dávku sociální péče. Bylo konstatováno, že podle § 2 odst. 2 zákona č. 114/1988 Sb., působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, je možné uplatnit žádost o odstranění tvrdosti, která se vyskytuje při provádění sociální péče. Oprávnění odstraňovat tvrdost při provádění sociální péče přísluší ministru práce a sociálních věcí. Jestliže by v konkrétním případě mělo splnění povinnosti vrátit přeplatek na dávce sociální péče na sociální situaci studenta a jeho rodiny neodůvodněně tvrdý dopad, může být rozhodnutím ministra práce a sociálních věcí tato povinnost snížena nebo zcela prominuta. Student nebo jiná osoba, která je povinna dávku sociální péče neoprávněně vyplacenou vrátit, může podat žádost ministrovi práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti spolu s vyjádřením, v čem spatřuje ve svém konkrétním případě neodůvodněnou tvrdost při plnění této povinnosti. Každý jednotlivý případ bude individuálně posouzen a bude vyžádáno rovněž vyjádření příslušného úřadu, který dávku poskytoval a rozhodl o povinnosti neoprávněně vyplacenou částku vrátit.
Závěr:
V případě, kdy studentu vznikla v r. 2006 povinnost vrátit neoprávněně vyplacenou dávku sociální péče, může student podat žádost ministrovi práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti spolu s výše uvedeným vyjádřením.
V Praze dne 6. prosince 2006
prof. PhDr. Petr Matějů, PhD.
náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
