Rychlost změn odehrávajících se v současném světě, ať už technologických, hospodářských, sociálních, kulturních či environmentálních, stejně jako přemíra informací, se kterými je třeba kriticky pracovat, nás vede k nutnosti transformace vzdělávání. A to nejen vzdělávacího prostředí, ale především obsahu a forem vzdělávání.
Nově bychom se tedy ve vzdělávání měli méně soustředit na memorování, a naopak více na pochopení a praktické využití znalostí, navíc ve spolupráci s druhými. Důsledkem proměny obsahu vzdělávání tak bude zamezení přetěžování žáků informacemi. Učivo bude probírané s cílem hlubšího porozumění, v širokých souvislostech bez zbytných poznatků. Důraz na rozvoj gramotností a zvyšování úrovně klíčových kompetencí budeme směřovat jak ke vzdělávání dětí, žáků a studentů, tak i dospělých.
S proměnou obsahu vzdělávání souvisí potřeba inovovat i způsoby vzdělávání na všech jeho stupních. Podpoříme proto zavádění nových a inovativních výukových metod ve všech typech škol a mimoškolních zařízení v ČR.
Základním předpokladem úspěšné modernizace vzdělávání je přijetí kompetenčního pojetí vzdělávání samotnými učiteli. Speciální pozornost proto budeme věnovat učitelům a pedagogickým leaderům. Všechny základní školy budou mít k dispozici modelové školní vzdělávací programy, odpovídající podmínky i podporu pro zavádění změn.
Proměny obsahu vzdělávání sladíme se způsobem jejich ověřování. Není cílem, aby se žáci učili pro zkoušky, nýbrž aby zkoušky ověřovaly, do jaké míry si žáci učivo osvojili. Nad rámec sumativního hodnocení posílíme využívání formativního hodnocení, které podporuje proces učení a vede k přebírání odpovědnosti za vlastní výsledky a cestu k jejich dosažení.
Vytvoříme podmínky pro rozvoj digitálního vzdělávání všech žáků a učitelů s cílem zvýšit úroveň jejich kompetencí v oblastech užívání digitálních technologií, informatického myšlení a digitální gramotnosti. Pozornost obrátíme i k občanskému vzdělávání, jehož cílem je vybavit každého znalostmi a schopnostmi k ochraně lidských práv a demokratických hodnot, respektu a toleranci, kritickému myšlení a zájmu o věci veřejné.
Kromě výukových metod proměníme také strukturu vzdělávací nabídky. Zajistíme lepší provázanost vzdělávacích stupňů i vyšší míru propojování formálního a neformálního vzdělávání. Podpoříme současně flexibilní cesty celoživotního učení, jež každému umožní do něj vstoupit a doplnit si potřebné dovednosti a znalosti kdykoli během života.
Předpokladem úspěšné transformace je také účinná centrální podpora dostupná pro každou školu, ředitele, učitele i žáka. Proto je zcela zásadní zajistit koncentraci odborných kapacit v území, včetně zapojení odborníků z praxe, jejichž cílem bude především koordinovat metodickou podporu školám, podporovat jejich spolupráci a komunikaci. A zaměříme se i na realizaci konkrétních kroků ke snížení administrativní zátěže ředitelů a učitelů.
Jak probíhala příprava SC1
Úvodní vymezení gestorem SC1 Radko Sáblíkem: OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ A STRATEGIE 2030+
V lednu 2019 ministr školství Robert Plaga jmenoval osmičlennou expertní skupinu, která má definovat vize českého školství ve výhledu roku 2030+. Tuto expertní skupinu vede pan profesor Arnošt Veselý z University Karlovy. Úkolem je navrhnout vizi českého školství s horizontem roku 2030+. Přidané plus naznačuje, že rokem 2030 nic nekončí, ale je třeba se dívat i za tento časový horizont.
Členové expertní skupiny si rozdělili oblasti, které je třeba řešit. Já mám na starosti obsah a způsoby vzdělávání. Prvním úkolem mne a mé k otmuto účelu vytvořené pracovní skupiny (viz níže) je popsat, co by měl umět absolvent různých stupňů vzdělávání. Tedy po ukončení předškolního vzdělávání, prvního stupně základní školy, druhého stupně základní školy či příslušného období na víceletých gymnáziích, střední a vysoké školy. K základním gramotnostem získá žák a student další znalosti a dovednosti, vyplývající z míry jeho nadání, zájmu, profilace jím navštěvované vzdělávací instituce, ale též díky neformálnímu vzdělávání a samostudiu.
V pátek 3. května 2019 jsem oslovil profesní i zájmové skupiny, které se zabývají vzděláváním a požádal je o zaslání jejich stanoviska (oslovení viz zde). Rozhodl jsem se jít jinou cestou, než je obvyklé. Tedy nepředkládat připravený dokument k připomínkování, ale požádat o názor, nezatížený žádnými předchozími výstupy.
Zároveň jsou pracovníky MŠMT na moji žádost plánovány konference, na nichž se bude obsah vzdělávání probíhat. Konference pořádá buď samo MŠMT, anebo s partnerem, kterého jsem domluvil (viz výše).
Ve své praxi se často setkávám s tím, že obdržím nějaký materiál, často v dost velkém rozsahu, a je mi poskytnuta možnost se k němu vyjádřit, většinou v šibeničním termínu. Tato skutečnost mi vadí, stejně jako mnoha jiným „lidem z praxe - praktikům“. Většinou na takové výzvy většina nereaguje, neboť jednak má málo času, a také moc nevěří tomu, že nejde jen o formální výzvu, kdy nakonec o zaslané názory zájem moc není, a jen poslouží k důkazu, že došlo k veřejné diskusi.
Proto jsem se rozhodl postupovat obráceně. Nechat širokou veřejnost zformulovat své názory a až potom předložit návrh materiálu, který vznikne v naší skupině, a který jistě i poté bude připomínkován. Mám k tomu hned několik důvodů.
-
a). Z jednání s mnoha představili různých organizací jsem nabyl dojmu, že je vytváření Strategie 2030+ přijímáno kladně, minimálně proti tomu není zatím cílený odpor. Jde možná o poslední příležitost něco změnit, pokud opět budou očekávání mnohých praktiků na školách zklamána, nastane definitivní zahořknutí a většina bude jen nadávat, případně si různě vhodnou či nevhodnou formou vymáhat zvýšení platů.
-
b). Považuji za vhodné zapojení do diskuse širokého spektra různých zájmových či profesních organizací, jejich možnost bez nápovědy zformulovat své priority.
-
c). Pokud se vyjadřuji ke konkrétnímu materiálu, jsem jím vždy ovlivněný a přemýšlím v jeho mantinelech. Často se vyjádřím k jedné části, kterou považuji za nejvíce problematickou a unikají mi další důležité skutečnosti.
-
d). Pokud nemají mít lidé opět pocit, že vše je již nachystáno a jejich názory budou podružné, považuji za nutné s nimi vést dialog již při tvorbě dokumentu, nikoli až po jeho vzniku.
-
e). Pokud mají být výstupy realizované, nebudou je realizovat odborníci, které je jistě v dobré víře zformulují, ale praktici na školách. Ti musí mít pocit, že jde i o jejich výstupy, musí pochopit jejich potřebnost, jinak zase zůstanou veškeré záměry jen na papíře.
-
g). Pokud pro záměry Strategie 2030+ nezískáme ředitele a učitele (nebo alespoň na začátku významnou část z nich – 25%+), bude to jen další mrtvý dokument, jakých české školství zažilo mraky.
PROČ JE TŘEBA SE ZABÝVAT OBSAHEM VZDĚLÁVÁNÍ (video k dispozici zde)
(úvaha Radko Sáblíka, která rovněž doprovázela výzvu profesním i zájmovým skupinám zabývajícím se vzděláváním)
Dynamický rozvoj moderních technologií staví před budoucí produktivní členy společnosti výzvy, které jsou odlišné od dvacátého století. Neumíme sice definovat, jaké pracovní pozice budou v budoucnosti potřeba, umíme však definovat, co budou budoucí zaměstnanci, živnostníci a podnikatelé potřebovat umět, aby se ve společnosti uplatnili.
Cílem vzdělávání vždy musí být žák a student. Je třeba rozvíjet komplexně jeho osobnost, a to rovnoměrně v těchto oblastech: znalosti (vím), dovednosti (umím znalosti použít), postoje (chci se vzdělávat, pracovat, podnikat) a schopnosti (když vím, umím a chci, abych dokázal realizovat konkrétní projekty a záměry). Proto je klíčové v žácích a studentech podporovat jejich vnitřní motivaci.
Obsah vzdělávání musí být odvozen od této teze, a to včetně ověřování znalostí, dovedností, postojů a schopností. Tomu se musí uzpůsobit přijímací zkoušky na střední školy, maturitní zkoušky i přijímací zkoušky na vysoké školy. S tím souvisí i nutná redukce obsahu a celková revize Rámcových vzdělávacích programů na středních a základních školách, ale i výukových programů na školách vysokých.
Při přechodech na vyšší stupeň vzdělávání musí být dán větší akcent na prověřování studijních schopností daného jedince, na dlouhodobou práci s ním za pomoci kariérových poradců, a s tím je nutné intenzivně začít již na základních školách.
Je nutné respektovat vyšší míru propojování formálního a neformálního vzdělávání, systematicky podporovat žáky a studenty s nižší mírou schopností, ale též žáky a studenty s vyšší mírou nadání. Systémovými opatřeními umožnit rozvíjení talentu všech žáků a studentů, bez ohledu na jejich sociálně ekonomické zázemí.
Je nutné jasně formulovat míru základních potřebných gramotností, kterých každý žák či student musí dosáhnout při přechodu do dalšího stupně vzdělávání. Tedy po ukončení předškolního vzdělávání, prvního stupně základní školy, druhého stupně základní školy či příslušného období na víceletých gymnáziích, střední a vysoké školy. K těmto základním gramotnostem získá žák a student další znalosti a dovednosti, vyplývající z míry jeho nadání, zájmu, profilace jím navštěvované vzdělávací instituce, ale též díky neformálnímu vzdělávání a samostudiu.
Bezpodmínečná potřeba celoživotního vzdělávání zvýrazňuje nutnost umět se učit, což je rozdílný pojem od našprtání se na písemku či zkoušení, na konkrétní znalostní test. Je třeba tuto schopnost rozvíjet a podporovat.
Dříve bylo klíčové umět najít potřebné informace, nyní roste důležitost se ve velkém množství informací orientovat. S tím souvisí pojmy jako kritické myšlení, digitální a mediální gramotnost, ale i vytváření společenských postojů, které zvýrazní schopnost žáka a studenta odolávat svodům konspiračních teorií, jednoduchých řešení a různých společensky nebezpečných ideologií.
Přehled kulatých stolů a veřejných konzultací, včetně shrnutí závěrů a podnětů
Již proběhlo:
9. 5. 2019 - Třeboň - panelová diskuze o vzdělávání v rámci festivalu ANIFILM 2019 od 13:00 do 17:00. Více informací naleznete zde pod odkazem. Shrnutí závěrů akce z pohledu gestora Strategického cíle 1 Radka Sáblíka najdete zde.
23. 5. 2019 - Mladá Boleslav - kulatý stůl na téma Obsah a způsob vzdělávání ve Strategii 2030+ pořádaný spolu se Služby a školení MB, z. ú. Tato konference se uskuteční od 10:00 do 15:00 hod v sále DPS Žižkovy kasárny (Havlíčkova 71, 293 01 Mladá Boleslav). Pozvánku a program akce najdete zde. Shrnutí závěrů akce z pohledu pracovníků MŠMT najdete zde.
25. 5. 2019 - Hradec Králové - kulatý stůl v rámci konference Elixír do škol. Závěry z akce v podobě vizializovaných myšlenkových map najdete zde.
14. 6. 2019 - Olomouc - konference na téma obsahu vzdělávání v ČR 2030+ v rámci festivalu Bea Game Fest od 9:00 do 14:00 v BEA campus Olomouc tř. Kosmonautů 1288/1. Pozvánku a program akce najdete zde. Zápis z akce je k dispozici zde. Dále nabízíme prezentace jednotlivých vystupujících (Jaroslav Faltýn, Miroslav Gajdůšek, Irena Kovačičinová, Eva Šmelová, Tomáš Zatloukal).
17. 6. 2019 - Praha - konference nesoucí název Učíme se pro život či pro přijímací řízení? se uskutečnila od 9:00 do 16:30 hod v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pozvánku obsahující podrobný program naleznete zde. Stručný zápis z akce s odkazy na prezentace je k dispozici zde. Samotné prezentace pak najdete zde. Z akce bude k dispozici videozáznam.
SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY – TVORBA OBSAHU A ZPŮSOBU VZDĚLÁVÁNÍ
(pořadí uvedeno dle toho, jak byli účastníci osloveni a zároveň souhlasili s účastí)
SÁBLÍK Radko Ing., garant pracovní skupiny v rámci expertní skupiny Strategie 2030+
DVOŘÁK Dominik RNDr., Pedagogická fakulta UK
STARÝ Karel PhDr., Pedagogická fakulta UK
FIDRMUC Jaroslav Mgr., náměstek ředitele Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV)
NEUMAJER Ondřej Mgr., organizace „Učitel naživo“
KARTOUS Bohumil Mgr., organizace EDUin
KYSILKA Pavel Ing., bankéř, organizace 6dacademy
POJEROVÁ Marie Mgr., ředitelka ZŠ Hanspaulka
KMENTOVÁ Jitka Mgr., ředitelka Gymnázia Na Zatlance
KALISTA Michal, absolvent Smíchovské SPŠ, student FSV UK
SPILKOVÁ Vladimíra PhDr., Universita Pardubice
FRYČ Jindřich PhDr., státní tajemník na MŠMT
JABŮRKOVÁ Milena Mgr., viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy, členka vedení IBM
