Školy potřebují schopné ředitele, kvalitní pedagogické vedení a dobře připravené a motivované učitele, kteří jsou v profesi spokojeni a dovedou vytvářet kvalitní a spravedlivé učební prostředí pro své žáky.
Data z českého prostředí potvrzují, že vklad do zlepšení kvality práce učitelů (ve smyslu dosahování lepších vzdělávacích výsledků žáků) je vysoce návratnou investicí pro ekonomiku celé společnosti. Pro české učitele jsou navíc podmínky jejich profese mimořádně náročné a požadavky na ně kladené stále rostou.
Aby tedy školy mohly zajišťovat kvalitní výuku pro každého žáka, potřebují nezbytně systémovou podporu. Žádoucí podporu je přitom potřebné zajistit prostřednictvím širokého spektra opatření a konkrétních aktivit i samotným pedagogům.
SL3.1 Systém komplexní profesní přípravy a podpory
- Vytvořit kompetenční profil učitele
- Změnit koncept systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické podpory
- Zvýšit atraktivitu pedagogických profesí a získat kvalitní nové učitele
- Podpořit začínající a uvádějící učitele
- Posílit roli ředitele jako lídra pedagogického procesu
SL3.2 Podpora pedagogické práce škol
- Zajistit podmínky pro společné vzdělávání
- Analyzovat a podpořit rozvoj specializovaných činností školy
- Posílit well-being učitelů
Jak probíhala příprava SL3
Příprava proběhla v letech 2019 a 2020 (garantem tématu byla Iva Stuchlíková)
6. 6. 2019 - Praha - tisková konference o kvalitě práce učitelů. Více informací (videozáznam z akce a jednotlivé prezentace) je k dispozici pod následujícícm odkazem.
7. 6. 2019 - Praha - kulatý stůl ve spolupráci s projektem SYPO. Akce je určena primárně pro ředitele MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Pozvánku, včetně programu a registrace, najdete zde. Prezentace z kulatého stolu k dispozici zde. Dílčí vstupy účastníků jsou k dispozici zde.
18. 6. 2019 - České Budějovice - interní kulatý stůl
20. 6. 2019 - Brno - kulatý stůl na téma učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Tato akce proběhne v rámci Brněnské oborovědidaktické konference, jejíž jarní ročník ponese název "O strategickém směřování ve školství: reflexe proměn ve vzdělávací politice". Pozvánku naleznete zde. Poznámky z akce si můžete přečíst pod následujícím odkazem.K dispozici jsou prezentace Arnošta Veselého a Oddělení K24 MŠMT. Další prezentace vystupujících jsou dispozici na DiViWebu Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
24. 6. 2019 - České Budějovice - kulatý stůl, který se uskuteční od 14:00 hod na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Jeronýmova 10, 370 01 České Budějovice). Pozvánku naleznete pod tímto odkazem. Zápis z kulatého stolu je dostupný zde.
Základní teze a vymezení SL2 (kulatý stůl s projektem SYPO) - 7. 6. 2019
Vymezení:
- Zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů, kteří jsou v profesi spokojeni a dovedou vytvářet efektivní učební prostředí pro své žáky.
- Vést školy jako učící se organizace, které jsou schopny naplňovat potřeby svých žáků a komunit.
- Skutečná podpora učitelů, ředitelů a dalších pedagogických pracovníků znamená, že jsme schopni popsat „cílový stav“ – jak v rovině podmínek pro jejich kvalitní práci, tak ve smyslu toho, jak taková kvalitní práce má vypadat.
Podmínky pro kvalitní práci:
- Relativní úroveň platů pedagogických pracovníků pozvednout na úroveň průměru zemí EU cestou výrazného růstu do roku 2024 a poté na ní udržet (ze závěrů S2020).
- Ucelený systém profesní podpory od skutečně fungujícího uvádění do profese (výzkumy ukazují, že je nastaven zatím formálně a jako funkční ho vnímá jen asi 10% začínajících učitelů), přes mentoring, podporu profesního růstu učitele i pedagogického sboru; nezapomínat na podporu v oblasti zvládání zátěže.
- Podpořit nejohroženější skupinu – začínající učitele – snížením výukové povinnosti a intenzivní mentorskou podporou (diferencovat systém podpory, motivovat všechny aktéry ke skutečnému uvádění do profese – nižší výuková povinnost začínajícího učitele, povinné vzdělávání mentorů, vyhodnocování postupů adaptace).
- V případě začínajícího učitele, který si doplňuje vzdělání, bude mentoring propojen s doplňujícím pedagogickým vzděláváním (model Učitel naživo). Kvalitní DPS.
- Část nepřímé pedagogické činnosti učitelů cíleně/povinně zaměřit na to, aby učitelé svoji práci reflektovali a inovovali – a vytvořit pro to adekvátní podmínky (např. technická i expertní podpora videoanalýz výuky v sytému DVPP, atd.).
- Systém dalšího vzdělávání nastavit tak, aby napomáhal diagnostice vzdělávacích potřeb školy a jejich učitelů a dokázal je z větší míry saturovat on-site (intervize, resp. supervize; on-site oborově didaktické resp. pedagogické vzdělávání – ať už elektronickou formou s dostatečnou nabídkou kvalitních metodických materiálů, nebo spoluprací s metodickými kabinety, univerzitami, jinými školami atd.).
- Posílit multiprofesní pohled na práci školy – nejen učitelé, ale další profesionálové – optimalizovat podpůrný systém škol a naučit se ho dobře ho využívat (školní poradenská pracoviště, další spolupracující instituce –poradny, SVP, atd.), včetně rychlého ad hoc řešení problémů a obtížných situací.
- Snížit administrativní zátěž (výuková činnost učitele, resp. pedagogické vedení ředitele musí být chráněno jako priorita) třeba i rozšířením administrativní podpory škol nebo přenesením některých zodpovědností na zřizovatele, resp. jejich společné „složky“.
- Vytvořit a udržovat transparentní systém kvalifikačních požadavků/ možných cest k učitelské kvalifikaci (tedy vyjasnit regulaci profese – děje se jen cestou Rámcových požadavků na vzdělávací programy; schází registr učitelů i systematický výzkum, takže nedokážeme vyhodnotit jaké cesty potřebujeme, jaké jsou efektivní).
- Standard jako autoevaluační nástroj - kvalita učitelů je dnes výrazně diferencovaná (viz studie PISA, studie CERGE, Eduzměna), proto popsat kompetence (dovednosti, postoje) učitele, který je schopen zvládat zátěž profese, aplikovat moderní formy výuky a reagovat na měnící se potřeby žákovské populace.
- Standard využívat i pro zvyšování prestiže profese a seznamování veřejnosti s proměnami práce učitelů.
- Profesionalizaci učitele chápat jako kontinuum – od výběru student učitelství až po další vzdělávání praktiků – popsat klíčové principy, které podmiňují kvalitu jednotlivých fází; důsledně pak uplatňovat při intervencích (např. podněcování ke studiu učitelství, organizaci systému DVPP).
- Transformace přípravy na profesi na v pregraduálním vzdělávání - lépe popsat (třeba jako minimální standard v Rámcových požadavcích na vzdělávací programy), co bude absolvent pregraduálního pedagogického vzdělávání umět (požadavek omezení důrazu na teorii budovanou shora, propojení s praxí, větší profesní zaměření – od metodik k dovednostem reflektovat a analyzovat působení vlastní výuky), případně jak toho má být dosahováno a jak to lze ověřit.
- Podpořit změnu pregraduálního vzdělávání vhodnými změnami v modelech financování VŠ - dosud k této podpoře docházelo, ale nesystémově, řadou dílčích úprav a projektovým financováním – omezit projektové financování a přiměřeně do financování promítnout nákladovost žádoucí podoby studia (individuální vedení studentů, menší skupiny, více praxe).
- Výběr a podpora ředitelů – pedagogický leadership
•hledat modely, jak ovlivňovat kvalitu výběrového procesu, jak ovlivnit podporu ekonomických činností ředitelů ze strany zřizovatele,
•provést urychleně procesní audit standardních činností ředitele a minimalizovat administrativní zátěže,
•podpořit ředitele v osvojení si dovedností pedagogického leadershipu a zvýšit povědomí o jeho významu pro kvalitu školy a jejich vzdělávacích výsledků;
•vytvořit systém podpory pro ředitele (nabídka vzdělávání, koučování, supervize, ale i přímé podpory některých jeho činností).
- Podpora dalších pedagogických pracovníků
•vyhodnotit kapacity podpůrného systému z hlediska požadavků učitelů na podporu, pokračovat v jejich budování a optimalizaci vzhledem k síti škol;
•rychle vyhodnotit faktory, které snižují nebo naopak zlepšují efektivní spolupráci učitelů s dalšími pedagogickými pracovníky (další profesionálové ve škole i spolupráce s ostatními školskými pracovišti)
•zaměřit část dalšího vzdělávání on-site na budování multiprofesních týmů a plánování a reflektování společné práce
Prezentace dostupná zde.
Konference: Učitelská profese v dnešním světě
Jednou z prvních veřejných akcí věnovaných tématu podpory učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání byl seminář na téma Učitelská profese v dnešním světě, který uspořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo 16. května 2019 v Kaiserštejnském paláci. Na semináři vystoupil jeden z předních expertů OECD, ředitel Direktorátu pro vzdělávání a dovednosti, pan Andreas Schleicher a především člen expertní skupiny k přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prof. Stanislav Štech.
Ten ve svém příspěvku představil závěry mimořádného šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství, konkrétně ve všech mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Celá zpráva z mimořádného šetření je k dispozici ZDE.
Dále uvedl základní možné cesty změn v profilaci učitelské profese, které musí proběhnout na všech třech pólech profesního trojúhelníku (viz obrázek níže). Jejich cílem má být zvýšení podpory, atraktivity a zajištění zvýšení kvaity výkonu učitelského povolání.
Slide z prezentace člena expertní skupiny k S2030+ prof. Stanislava Štecha
Celá prezentace prof. PhDr. Stanislava Štecha, CSc. je k dispozici ZDE.
Prezentace Andrease Schleichera je pak ZDE.
Videozáznam konference (v originále):
1. Přivítání, úvodní slovo pana ministra
2. Vystoupení Andrease Schleichera I.
3. Vystoupení Andrease Schleichera II.
4. Vystoupení prof. PhDr. Stanislava Štecha I.
5. Diskuze I.
6. Diskuze II. a závěr
Audiozáznamy ke stažení:
